Gratulujeme panu starostovi

V nedávné době jsme se měli možnost seznámit v Hranickém zpravodaji s vyjádřením starosty města k problematice přestavby hranického jezu. Starosta pan Jiří Kudláček zde shrnul celou historii přípravy protipovodňové stavby a seznámil s obtížemi, které vydání stavebního povolení provázely.

Po třech letech snažení hranické radnice se tedy měla přestavba jezu v Hranicích zahájit v červnu nebo červenci letošního roku.

Povodí Moravy však termín zahájení přesunulo na rok 2019. S tímto posunem pan starosta nesouhlasil a byla zahájena jednání s krajským úřadem, Povodím Morava i Ministerstvem zemědělství.

Celou záležitost pečlivě sledujeme a v této chvíli jsme zjistili, že generální ředitel Povodí Moravy pan MVDr. Václav Gargulák informoval město Hranice o konečném závěru probíhajících jednání:

Vážený pane starosto,

na základě konzultací s Ministerstvem zemědělství jsme připraveni zahájit realizaci přestavby hranického jezu ještě v letošním roce ( 2018 ) a to za použití vlastních finančních zdrojů ……

Z uvedeného je zřejmé, jak je důležité, aby čele radnice byli lidé, kteří se v případě nutnosti nebojí skutečně hájit naše zájmy a nenechají obyčejné lidi na holičkách.

Jak se daří řešit protipovodňovou ochranu Hranic

Obrázky si klepnutím můžete zvětšit

1. Poldr Teplice – nejdůležitější stavba proti povodním na Bečvě. Zajistí snížení povodňového průtoku Q ₁₀₀ = 908 m³/s na Q ₂₀ = 659 m³/s. Přípravu zajišťuje Povodí Moravy s.p. Další postup se zastavil na řešení majetkoprávních vztahů dotčených pozemků. Stavba má potřebnou prioritu a financování od MZ by zřejmě bylo zajištěné. Termín realizace stavby není možné v současné době odhadnout.

2. Zkapacitnění jezu na Bečvě – zajistí protipovodňovou ochranu Hranic před povodněmi menšími než Q ₂₀ = 659 m³/s. V r. 2009 občanské sdružení POM bez pomoci města zajistilo studie proveditelnosti a zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí a vydání  územní rozhodnutí. Finanční prostředky na studii proveditelnosti poskytli:

Poděkování za rychlou reakci všech zúčastněných

Redakce

Vracíme se k příspěvku Co se děje pod dálničním mostem ve Velké?

Na základě zásahu odboru životního prostředí MěÚ jako vodoprávního orgánu byly pařezy odstraněny na začátku tohoto týdne. Pařezy odstranilo ŘSD Olomouc za přímé asistence Povodí Moravy s.p.

Konec povodní v Partyzánské ulici?

Ing. Karel Hübl

Na základě výzvy stavebního úřadu provádí na své náklady RWE přeložku plynu ze zaklenutého profilu potoku v Partyzánské ulici. Při přívalových deštích zde docházelo k zachycení splavenin na potrubí a následně k zatopení Partyzánské ulice s přilehlou zástavbou. Riziko povodní se tak v této lokalitě výrazně sníží.

Zatrubněný potok s plynovodním potrubím

 – stav po přívalovém dešti

Nyní je ještě potřeba zajistit přeložení stávající kanalizace VaK Přerov z profilu zaklenutého potoka, které způsobuje zanášení spodní části zaklenutého potoka před křížením se silnicí I/35 do Valašského Meziříčí.
Bohužel, tento problém řeší odbor životního prostředí zbytečně za finanční prostředky města rekonstrukcí zaklenutého potoka. Dosud vynaložilo na projektovou dokumentaci, pročištění a provizorní zajištění více jak 0,5 mil. Kč. Vlastní realizace bude stát více jak 4 mil. Kč. Odbor životního prostředí má možnost stejně jako stavební úřad nařídit vlastníku kanalizace (VaK Přerov a.s.) odstranění závadného stavu na své náklady. Proč stavební úřad může šetřit finanční prostředky města a odbor životního prostředí ne, je naprosto nepochopitelné. Zodpovědnost za zbytečně vynaložených 4,5 mil. Kč z veřejných prostředků města zřejmě nikdo nemá.                                                                                                    

Závěr k seriálu o názvu Kontrola postupu MěÚ při zajišťování ochrany části města ohrožované vybřežováním tzv. Bezejmenného potoka

Zdeněk Špiřík

Když se nyní ohlédneme, jakou stopu zanechalo po téměř 5ti letech svého působení volené vedení města při řešení problému tzv. Bezejmenného potoka (dále BP), není čeho se zachytit. Pokud zmiňuji volené vedení města, mám na mysli Radu, starostu a místostarostu. To proto, že proces rozhodování zastupitelstva je většinou deformován zákulisními dohodami v rámci koalice, která je různými výhodami vesměs vzájemně propojena.

Výsledkem pak je, že vrcholoví představitelé města mohou porušovat jednací řád zastupitelstva, mohou předkládat zavádějící informace, mnohdy dokonce lhát, odmítnout udělení slova tomu, kdo by v diskuzi mohl reagovat na jimi přednášené hlouposti.

Takže když se dnes podíváme do městské lokality, kterou trápí BP, ve srovnání s koncem roku 2006 spatříme jen toto nové betonové dílo:

Ale ani to nezůstane trvalým pomníkem aktivity našich radních. O pomníku za 224.509,- korun, pro jistotu opakuji – za čtvrt milionu korun, naše starostka tvrdí, že je jen dočasný – do doby, než se pod Partyzánskou ulicí postaví nový – náš - tunel Blanka (viz jedno z jejích stanovisek ke zjištěním při kontrole).

Rada našeho města překypuje aktivitou

Zdeněk Špiřík

 Zastupitel ing.Karel Hübl na zasedání zastupitelstva města v červnu upozornil na velký vliv způsobu využívání orné půdy ve spádovém území Bezejmenného potoka. Radním ing.Miroslavem Kutým mu bylo sděleno, že město nemá nástroje, kterými by to mohlo ovlivnit. Starostka, místostarosta ani jiný radní nereagovali…  

Vzpomněl jsem si na tuto situaci nedávno, když jsem poslouchal informaci o případu, kdy se starostovi obce podařilo přimět družstvo pěstující kukuřici na spádových pozemcích směrem k obci, aby změnilo osevní plány a zaplatilo v rámci mimosoudního vyrovnání část vzniklé povodňové škody. Ten starosta asi nevěděl, že se to nedá „ovlivnit“. 

Evropská unie před časem pohrozila České republice sankcemi ve výši 180 miliónů korun za nedůsledné dodržování takzvaných zásad správné zemědělské praxe v uplynulém období. Erodované půdy mimo jiné zhoršují průběh povodní.  

Cestu k nápravě současné situace Ministerstvo zemědělství vidí v dobrém hospodaření a návratu krajiny do jejího dřívějšího stavu. Pravidla pro šetrnější hospodaření (známá pod zkratkou GAEC) mají být od 1. července rozšířena ze současného přibližně jednoho procenta na asi 15 procent orné půdy v ČR.  

Takže naši radní – stále trváte na tom, že nemá smysl hledat možnost snížení povodňových rizik v povodí Bezejmenného potoka i touto cestou?

Stanovisko k havárii v ulici Partyzánské a protipovodňové ochraně Bezejmenného potoku

Ing. Karel Hübl

1.    Při přívalové povodni 24.-25.června 2009 došlo k havárii zaklenutého potoka v ulici Partyzánské a městu vznikla škoda spojená s náklady na její odstranění.Část havárie již odstraněna byla, část je řešena provizorním zajištěním a projekčně se připravuje rekonstrukce celého 110 m dlouhého úseku zaklenutého potoku s předpokládanými náklady cca 4,2 mil. Kč. 

2.    Po povodni nebyla zřejmě provedena povodňová prohlídka zaklenutého úseku a sepsána zpráva s uvedením závad, které by mohly zvýšit nebezpečí povodně nebo její škodlivé účinky.

3.    Až studie z března 2010 zjistila, že v km 0,064 na dně potoka v propustku pod sil. I/35 je na dně potoka uloženo betonové potrubí DN 400 VaK Přerov, které způsobuje vzdutí v potoku výšky až cca 50 cm. V km 0,167 chránička plynovodu RWE cca DN 300 a chránička DN 100, což je v rozporu s ČSN 75 2130 a ČSN 73 60005. Obě závady snižují kapacitu koryta potoka a měly být okamžitě odstraněny. Bohužel ani dnes, po dvou letech obě závady nejsou odstraněny. 

Paní starostka zjevně překypuje snahou řešit problémy s Bezejmenným potokem

Zdeněk Špiřík

Nejvíce diskutovaným bodem na zasedání zastupitelstva města  12.května byl bod 19, který připravil Ing.K.Hübl. Obsah jeho návrhu naleznete na adrese 

http://mesto-hranice.cz/cs/pro-obcany/samosprava/materialy-k-jednani-zm/volebni-obdobi-2010-2014/zveme-na-zastupitelstvo-mesta-12-5.html

Zastupitelstvo po projednání tohoto návrhu uložilo starostce města vytvořit pracovní skupinu, která posoudí veškeré návrhy řešení povodňové ochrany lokality Bezejmenného potoka a jeho zatrubnění v ulici Partyzánská s termínem předložení zastupitelstvu, které se má konat 16.6.2011.

Protože materiály k projednávaným bodům mají být zastupitelům předloženy s týdenním předstihem, měla by zmíněná pracovní skupina ve smyslu přijatého usnesení „posoudit veškeré návrhy řešení“ a sepsat o výsledcích tohoto posouzení písemný materiál pro zastupitele nejpozději do 9. června. Do 5.června se však žádné  jednání pracovní skupiny neuskutečnilo. Paní starostka dosud žádnou pracovní skupinu neustavila…

Vše navědčuje tomu, že nakonec  3 týdny a 6 dnů spotřebuje paní starostka na ustavení pracovní skupiny a 1 den bude k dispozici pracovní skupině, aby „posoudila veškeré návrhy řešení…“

Jak nazvat Bezejmenný potok?

Zdeněk Špiřík

Paní Ing. I. Zahradníčková v úvodu studie Hranice – Bezejmenný potok, studie proveditelnosti z roku 2007 napsala:

„Bezejmenný potok je místní vodoteč v jihovýchodní části města Hranic. Jeho příslušná spádová oblast je značně rozlehlá. Tvoří ji převážně lokalita zvaná Pod Hůrkou a jižní okraj zastavěné části města od trati ČD přes ulici Partyzánskou ke korytu řeky Bečvy.“

Tím, jak nazvat Bezejmenný potok (dále BP), se dlouhodobě zabývá současný místostarosta Hranic - pan Mgr. M. Wildner. V minulém volebním období se soustředil na vysvětlování, že tzv. BP žádným potokem není, je pouze vodou tekoucí po povrchu země - viz příspěvek

http://www.hranicke-listy.cz/2010/06/protipovodnova-ochrana-hranic-jeho.html

Když pak přívalová voda volně tekoucí po povrchu země závěrem minulého volebního období opět způsobila vážné škody, otřáslo to tehdejším panem starostou natolik, že potok označil za „příkopu“ (zaklenutou část v Partyzánské ulici za „zatrubněnou příkopu“). A aby se nám tento název vryl do paměti, na posledním zasedání zastupitelstva nové pojmenování snad 100krát zopakoval.

Popřejme současnému místostarostovi města v tomto boji o správné pojmenování BP hodně úspěchů! Snad potom nechá ty, kteří vodě rozumí, připravit smysluplná opatření pro reálné snížení povodňových rizik v celé této lokalitě.

Třídění pravdy podle toho, kdo ji říká

Zdeněk Špiřík

„…Intelektuálně nepoctivé je nerozuměti a nechtít rozumět. Intelektuálně nepoctivé je třídit pravdy a názory podle kabátu, podle toho, kdo ji říká. Nechceme slyšet duchovní vysílání, pokud vychází z jiného tábora. Chceme neznat. Myslíme si, že zacpat si uši znamená umlčet druhého. Mohli bychom tomu do třetice říci intelektuální nestatečnost…“

Karel Čapek, Lidové noviny 24. 12. 1933

Chvíli mi trvalo, než jsem našel originál tohoto fejetonu, na který jsem si vzpomněl na posledním zasedání zastupitelstva. Po sérii „intelektuální nestatečnosti“, kterou prokazovala koalice na radnici vedená tandemem Mgr. Wildner – Ing. Ondriášová nesčíslněkrát v minulém volebním období a v sestavě Ing. Ondriášová – Mgr. Wildner již mnohokrát i v tomto volebním období, byli účastníci zasedání zastupitelstva 12. května svědky nebývalého úkazu.

Při diskuzi o tématu nastoleném Ing. Hüblem (viz http://mesto-hranice.cz/cs/pro-obcany/samosprava/materialy-k-jednani-zm/volebni-obdobi-2010-2014/zveme-na-zastupitelstvo-mesta-12-5.html  bod 19) nejprve Miroslav Raindl z tábora opozice upozornil, že dané téma je natolik složité, že je velmi obtížné pro zastupitele – laiky zaujmout jednoznačné stanovisko. O chvíli později J.Úlehla z tábora koalice konstatoval, že předložený problém je natolik odborně náročný, že řadu měsíců připravované původní řešení obhajované místostarostou Mgr. Wildnerem nemůže akceptovat bez hlubší diskuze za účasti odborníků. Přitom přiznal, že byl před zasedáním zastupitelstva připraven, stejně jako celá koalice, hlasovat pro zamítnutí návrhu předloženého opozičním zastupitelem (ing. Hübl). Tím Josef Úlehla odmítl „třídit pravdy a názory podle kabátu, podle toho, kdo ji říká“.

Škoda, že přednesení takového názoru v našem zastupitelstvu je možno považovat za projev statečnosti.

Vytopené sklepy v Hviezdoslavově ulici, osobní zodpovědnost vedení města.

Ing Karel Hübl , předseda klubu VV v Hranicích 

V pátečním vydání Hranického deníku vyšel článek z veřejného projednání akce „Rekonstrukce Hviezdoslavovy ulice“ při kterém si obyvatelé stěžovali na zaplavování sklepů i při malých dešťových srážkách. Na jednání byla navržena poměrně nákladná a složitá řešení s pochybnými výsledky. Problém je však možno řešit i jinak a jednoduše:

Podivné projektování v Partyzánské ulici v Hranicích.

Ing Karel Hübl , předseda klubu VV v Hranicích  

V Partyzánské ulici připravuje VaK Přerov rekonstrukci kanalizace za cca 3,4 mil. Kč a současně město připravuje rekonstrukci zaklenutého potoku za 4,2 mil Kč. Obě investice jsou však prakticky zbytečné.

Příprava protipovodňové ochrany v Hranicích.

ing Karel Hübl, klub Věcí veřejných Hranice

Přívalová povodeň na bezejmenném potoce v květnu 2010.

V současné době jsou Hranice nejvíce ohrožovány při povodních na Bečvě, Ludině, Veličce a v menší míře i přívalovými povodněmi na několika menších tocích.

1.  Bečva

Rozhodnutím vlády z letošního roku byly zajištěny finanční prostředky na obnovení přípravy poldru Teplice, který by mohl být realizován do desíti let. Současně v minulém roce občanské sdružení POM a hranický klub Věci veřejných zajistili územní rozhodnutí na rozšíření jezu v Hranicích. Další přípravu rozšíření jezu již za pomocí dotací zajišťuje Povodí Moravy a realizace by mohla proběhnout již v r. 2013. Hranice tak mají velkou šanci, že do deseti let budou ochráněny před povodněmi na Bečvě.

Velkorysá „Rekonstrukce parku Sady Čs. legií“

Ing Karel Hübl, klub Věci veřejných v Hranicích

Na minulém zastupitelstvu města byl schválen rozpočet města s investiční akcí „Rekonstrukce parku Sady Čs.legií“ za 26 mil. Kč. Nákladný projekt neuvažuje s možností zatopení při povodních a navrhuje řadu nákladných objektů, které při povodních mohou být zcela zničeny. Projekt měl být upraven, protože hrozí, že veřejné prostředky budou ve velkém rozsahu vynaloženy neúčelně a nehospodárně.

Teplická přehrada – opuštěná varianta.

Ing.Karel Hübl, klub Věci veřejných v Hranicích

Před r.1989 se intenzivně připravovala výstavba Teplické přehrady o retenčním objemu cca 92 mil. m³ vody, která by spolehlivě ochránila před povodněmi všechny města a obce na Bečvě pod Teplicemi a na Moravě pod soutokem s Bečvou.(Otrokovice,Uherské Hradiště, Hodonín, Břeclav).

Od záměru se upustilo zejména s ohledem na vysoké investiční náklady a nutnost přeložky železnice a silnice do Valašského Meziříčí.

Po povodni v r.1997 se výstavba Teplické nádrže stala opět aktuální. S ohledem na negativní stanoviska obcí na jejichž katastru se stavba nachází a vysoké investiční náklady (cca 9 mld. Kč), se rozhodlo přistoupit ke kompromisnímu řešení – vybudování suchého poldru o retenčním objemu cca 32 mil. m³ vody, který sníží povodňové riziko, ale ve městech je nutno ještě budovat lokální protipovodňová opatření. Dle mého názoru byla Teplická přehrada nejúčinějším a nejefektivnějším řešením. Investiční náklady cca 9 mld. Kč jsou sice hodně vysoké, ale škody při povodni v r.1997 byly ještě vyšší. Zastavení přípravy vodní nádrže Teplice v 90. letech bylo rozhodnutí především politické a z hlediska vodohospodářského zjevně chybné. V době rozhodnutí zřejmě nikdo nepředpokládal, že již v r. 1997 a 2010 dojde k povodním tak velkého rozsahu.

Po loňské povodni je toto téma opět velmi aktuální. Můžeme opět předpokládat, že podobné povodně se nebudou opakovat? Jsme tak bohatí, že můžeme navrhovat levná řešení?

Teplická nádrž by kromě zajištění 100 % protipovodňové ochrany Bečvy a Moravy pod Teplicemi měla i další významné přínosy :

• • umožnila by nadlepšovat minimální průtoky v suchém letním období v Bečvě a Moravě, což by se příznivě projevilo na kvalitě vody a růstu řas. V Bečvě a Moravě by se bylo možno opět v létě koupat.
  • pozitivně by se ovlivnila hladina spodních vod v podzemních vodárenských zdrojích podél Bečvy a Moravy.
  • zvýšila by se výroba el.energie v malých vodních elektrárnách na jezích na Bečvě a Moravě.
  • nad Teplicemi v okolí nádrže by vznikla významná letní rekreační oblast, která by přispěla k rozvoji turistického ruchu a drobného podnikání.
  • v Hranicích a Teplicích by byla konečně odstraněna tranzitní automobilová a železniční doprava, což by se výrazně přispělo ke zvýšení atraktivity bydlení  a turistického ruchu.

Pro financování by bylo možno využít fondy EU.
Základní problém však je získání podpory obyvatel obcí v zatopeném území a změny postoje  ekologických hnutí. Nic není zadarmo a je nutno pečlivě zvážit všechny dílčí veřejné zájmy a správně rozhodnout o prioritách. Pravdou je, že pro protipovodňovou ochranu Bečvy citelně chybí přehrada s dostatečným  retenčním  objemem. Prakticky jediným vhodným přehradním profilem na Bečvě jsou Teplice a její vybudování je zřejmě jen otázkou času a dalších povodní.

Hloupost, arogance nebo obojí?

Zdeněk Špiřík

Zborcení koryta a opěr. zdí u vtoku do propustku

Tuto otázku jsem si položil po poslechu zvukových záznamů z listopadového a prosincového zasedání zastupitelstva a po prostudování dostupných podkladů ve věci havárie na tzv. bezejmenném potoku. Jedná se o 110 metrů dlouhou zaklenutou část potoka, která prochází pod Partyzánskou ulicí a je vyústěna před propustkem pod silnicí I/35 vedoucí do Val. Meziříčí. Po přívalových deštích v letech 2009 a 2010 došlo k postupnému zborcení vyústění zatrubnění a opěrných zdí před propustkem pod silnicí na Val. Meziříčí v délce asi 3 metrů. Přibližně o 100 metrů dál proti toku se na zatrubnění propadla šachta. Obě místa jsou patrná na fotografiích.

Propadlá šachta

Vedení města, aniž by považovalo za vhodné projednat tuto záležitost v zastupitelstvu města (ZM), v závěru minulého volebního období zadalo společnosti Voding zpracování technicko-ekonomické studie zaměřené na zjištění příčin havárie s návrhem opatření. Vše, co je na téma příčin havárie ve studii uvedeno, je formulováno takto:

„…vlivem přívalového deště za povodně a podmáčení, které je způsobováno podzemními, nenapojenými přítoky, bylo zborceno zatrubnění toku….Celý stávající úsek zatrubněného úseku v ulici Partyzánské je v havarijním stavu, je jen otázkou času, kdy vlivem intenzivnějšího deště dojde k dalšímu propadu.“

Věci veřejné plní svůj volební program a řeší protipovodňovou ochranu Hranic.

 V pondělí 17. ledna vydal stavební úřad Hranice územní rozhodnutí na stavbu  „Zkapacitnění jezu v Hranicích“.

 Občanské sdružení POM zastoupené předsedou klubu VV v Hranicích společně s Povodím Moravy zajistilo po pěti měsících intenzivní práce vydání územního rozhodnutí na tuto stavbu. Rozšíření jezu o jedno pole šířky 16 m zajistí při povodních snížení hladiny Bečvy o cca 1,25 m  dostatečnou ochranu území zatopeného při loňské povodni na Bečvě.

Na základě předaných podkladů Povodí Moravy požádalo 30.11.2010 o dotaci a zařadilo stavbu do svého letošního plánu protipovodňových opatření. Nyní již další přípravu a realizaci bude zajišťovat Povodí Moravy. Předpokládané náklady stavby se odhadují na 200 mil. Kč. Stavba by měla být realizována nejpozději do r. 2013.

Nejdříve bylo nutno zajistit u firmy Poyry zpracování studie proveditelnosti za 114 tis. Kč. Bývalé zastupitelstvo města Hranic a Olomoucký kraj nepřispělo na studii proveditelnosti ani korunu . Občanské sdružení a Věci veřejné se tak obrátily o pomoc na hranické podnikatele a fyzické osoby, kteří k dnešnímu dni darovali celkem 100 000,- Kč. Zbývající finanční prostředky jsou přislíbeny od dalších hranických podnikatelů.

Seznam firem a fyzických osob, které poskytli k dnešnímu dni finanční dary:

Datum	Dárce	Kč
15.9.2010	KOVOSTA FLUID	10 000
22.9.2010	Jindřiška Číhalová	5 000
24.9.2010	Matuška Pavel	1 000
1.10.2010	Milan Kaštovský	1 000
18.10.2010	PCRK	3 000
29.10.2010	GESS	4 000
24.11.2010	TONDACH	10 000
22.9.2010	Ing Emil Kostka	15 000
27.9.2010	Dakr	10 000
4.10.2010	Jindřich Bartsch	1 000
5.10.2010	Kunst	10 000
7.10.2010	PB SCOM	15 000
16.11.2010	SSI Schafer	15 000
	Celkem	100 000

Všem moc děkuji a v zajišťování protipovodňové ochrany budu pokračovat, nyní již snad s větší podporou města.

Ing Karel Hübl, pověřený zástupce POM a předseda klubu VV v Hranicích

Havárie zaklenutého potoka v Hranicích, v ulici Partyzánské

 Ing Karel Hübl, předseda klubu VV v Hranicích 

Havárie vznikla 24.-25. června 2009 při extrémních přívalových srážkách, kdy spadlo během dvou hodin 85 – 95 mm srážkového úhrnu. Při extrémním průtoku povrchových vod došlo k zahlcení zaklenutého potoka a zatopení ulice Partyzánské včetně přilehlé zástavby.

Příčinou havárie bylo potrubí chráničky plynovodu a kabelu, které procházejí napříč profilem zaklenutého potoku. Při zvýšeném průtoku došlo k zachycení naplavenin na obě potrubí a výraznému snížení průtočné kapacity zaklenutého potoku, což způsobilo zatopení ulice Partyzánské a poškození cca 8 m úseku otevřeného koryta před propustkem na Smetanově nábřeží.

Zatr.potok se zachycenými splaveninami na chráničkách

Stejné místo s chráničkami po vyčištění

 Městu a vlastníkům přilehlé zástavby tak vznikla značná škoda a její náhradu mělo město požadovat od vlastníků chrániček plynovodu a kabelu. Především však město mělo okamžitě požadovat přeložení plynovodu a kabelu mimo průtočný profil potoka, aby se situace neopakovala při dalším přívalovém průtoku.

Bohužel město téměř po roce v březnu 2010 nechalo zpracovat technicko-ekonomickou studii a následně objednalo zpracování projektové dokumentace na nové zatrubnění potoku v délce 110 m o předpokládaných nákladech cca 3,5 mil. Kč. Důvodem je údajně havarijní stav celého úseku zaklenutého potoku.

Při podrobné prohlídce zaklenutého potoku jsem zjistil, že potok je v celém úseku v dobrém stavu a že je pouze nutno opravit poškozený úsek před propustkem na Smetanově nábřeží.

Pokračování  příspěvku ZDE

Kdy bude opraveno ohrázování Ludiny?

Redakce Hranických listů obdržela tento týden upozornění od pana A. Honysze na liknavý přístup vedení města k potřebě odstranění povodňové škody z června 2009 na ohrázování Ludiny u prodejny KROK.

Už na zasedání zastupitelstva 10. června 2010 vznesl A.Honysz dotaz tohoto znění: „Jak město tlačí na správce toku, aby opravil hráze na Ludině, konkrétně u obchodu firmy KROK?“.

Znění odpovědi tehdejšího starosty a současného místostarosty města Mgr. Wildnera, které nám pan Honysz poskytl, jsme nerozuměli. Vyžádali jsme si proto kopii originálu. Ukázalo se, že znění zaslané panem Honyszem je totožné s originálem. Přetiskujeme ho:

Vážený pane Honyszi,

   dovoluji si Vám poslat odpověď na Váš dotaz vznesený na Zastupitelstvu města  dne 10.6.2010 - Jak město tlačilo na správce toku, aby opravil hráze na Ludině?

Po povodni v měsíci červnu 2009 došlo k destrukci nové pravobřežní opěrné

zdi na drobném vodním toku Ludina v říčním  km 0,940 - 0,960,  v ulici

Komenského v lokalitě firmy Krok.

Správce toku ZVHS Přerov provedl prvotní zásah na zprůtočnění toku, celou

povodňovou škodu zadokumentoval a řádně provedl hlášení povodňové škody za

přítomnosti  zástupce OŽP.

Ohlášení odstranění povodňové škody a zároveň udržovacích pracích na vodním

díle pravobřežní opěrné zdi na drobném vodním toku Ludina v říčním  km 0,940

- 0,960,  provedl  správce toku dne 27.01.2010 v souladu se zákonem č

254/2001 Sb., o vodách.

OŽP telefonicky a na společných jednání opětovně upozorňoval správce toku na

tuto závadu a vyzýval k rychlé opravě poničené opěrné zdi..

 V současné době je ukončeno zpracování projektové dokumentace na tuto část

opěrných zdí a bude provedeno výběrové řízení na dodavatele stavby.

Finanční prostředky prozatím nejsou uvolněny.

Odstranění povodňové škody a zároveň udržovacích prací na vodním díle

pravobřežní opěrné zdi na Ludině u Kroku, dle ohlášení správce toku je

březen - prosinec  2010.

S pozdravem.

Pěkný den.

Mgr. Miroslav Wildner

starosta města Hranic

Názor na úroveň dopisu i vlastní práce vedení našeho města jsme si udělali. Čtenáři jistě také.

Pan Honysz svůj názor naformuloval takto:

„Závěrem lze konstatovat, že již uváděný prosinec pomalu proběhl, blíží se konec roku 2010 a práce na opravě hráze ani nezačaly. Vím, že OŽP jedná. To je ale málo! Co dělá pro to, aby povodňová rizika byla v této části města snížena co nejdříve, autor odpovědi pan Wildner? A jak pod jeho vedením využila své pravomoce dané Vodním zákonem Povodňová komise? Předpokládám, že podobně jako v jiných podobných případech, bude poukazovat na to, že potok Ludina nepatří městu.  Ale Ludina přece naším městem protéká a ohrožuje občany, jejichž starostou pan Wildner až donedávna byl!

Jsem zvědav, ve kterém dalším desetiletí bude oprava provedena. Možná, až další velká voda udělá ještě větší škody.“

Opět k povodním aneb problémy v Mexiku

Obrátili se na naši redakci občané z části města zvané Mexiko s konkrétními návrhy jak vyřešit některé problémy s ohrožením této lokality v případě dlouhotrvajících dešťů a následném rozvodnění Veličky.

Poukazují na zkušenosti z povodní roku 1997, kdy byly zatopeny i ulice Hviezdoslavova a Vrchlického. Údajně z iniciativy městského úřadu byl proveden pouze provizorní výkop příkopu s cílem stáhnout vodu zpět do Veličky. Tím vlastně skončila veškerá povodňová aktivita pomoci této části města. A tak voda škodila i v letošním roce, kdy přívaly vody opět zaplavovaly zahrady, hřiště.

Sami občané mají své řešení, kde navrhují souběžně se silnicí, která vede kolem viaduktů, vybudovat kvalitní, funkční příkop a svést vodu zpět do Veličky. Studie s tímto návrhem zpracovaným inž. Zahradníčkovou leží na stolech starosty Wildnera a místostarostky Ondriášové v deskách se zavázanými šňurkami celé toto volební období.

Dalším problém, který občané vnímají jako citlivý, je unikání vody z vodojemů za viadukty. I tato situace je již letitá. Voda dlouhá léta podmáčí terén, který je ve svahu /hrozí sesuv/. Samotný prostor slouží ke schůzkám podezřelých osob. Dokonce tam byli přistiženi i mladiství pachatelé, kteří vykradli nedalekou zahrádkářskou kolonii.

Protože se jedná o okrajovou část města, cítí tamní občané menší zájem ze strany radnice.

Požadují, aby město těmto uvedeným problémům věnovalo zvýšenou pozornost.

Zastupitelé za KSČM po celé volební období poukazovali na různé nešvary a problémy ve městě. Bohužel, ne vždy jsme vyslyšeni. Jako opoziční zastupitelé nemáme situaci právě jednoduchou. Ale nevzdáváme se. I za tohoto stavu budeme vždy stát na straně spravedlivého řešení každodenních problémů.

Zastupitel Miroslav Raindl