Hranice

Tak jsem si to naše městečko prošla i projela autobusem. Spousta domků, bytových domů i paneláků je opravená a tvoří pěkné panorama Hranic. Ovšem tento stav není zásluhou vedení města. V domech, kde město byty prodalo, začali majitelé opravovat a zateplovat a to znamená zadlužit se úvěrem. Však za ta léta, co město - potažmo Ekoltes - vlastnilo tyto domy, bylo opraveno jen velmi málo.
V každém takovém domě pracuje zvolený výbor, jehož práce je nelehká a nevděčná. Člověk musí mít pevné nervy na některé jedince. Remcalům doporučuji, ať si to zkusí sami.

Očekávala bych, že když se Ekoltes zbaví většiny bytů, zaměří se aspoň na to nejdůležitější a to je očista města. Už mne opravdu nebaví poslouchat, že klimatické podmínky ovlivnily v zimě sníh, v létě trávu, na podzim spadlé listí. Každý rok je to stejné. Tak se ptám, kde je asi chyba? 

Jako zodpovědný vedoucí bych pátrala a napravovala a také se rozloučila s neschopnými. Tak by to udělal v dnešní době každý manažer či ředitel firmy. Podle mého názoru tady chybí důsledná kontrola provedených prací. Změnit úklidové pracovníky, zadat jim jejich úsek, řádně je zkontrolovat a dobrou práci také náležitě odměnit. Řeknete si, že to mu nerozumím. Možné to je. Ale pokud jsem si já nějakou práci zadala tak jsem si ji důkladně zkontrolovala a pak zaplatila. A tak to prostě dnes funguje.

p.s. pro případné kritiky článku
     -nestěžuji si
     -jen konstatuji
     -jsem přesvědčena, že v současné době nic nezměním

      pro R.R.
     -doporučuji Vám přihlásit se do příštích voleb a pak uvidíme, co dokážete Vy
     - tam však nebudete anonym, ale budete mít nějaké jméno

Jarmila Žurmanová

Ještě jednou k přerostlé trávě

Před chvílí jsem si přečetl článek v dnešním Hranickém deníku, ve kterém pan Rotrekl právem kritizuje letos ještě neposečenou trávu u
„cedule pro turisty, která má v Nádražní ulici v Hranicích lákat na krásy místní městské památkové zóny“ (tedy podobné místo, jaké právem kritizuje pan Raindl v příspěvku ze 17.června). Současně pan Rotrekl cituje reakci ředitele Ekoltesu:

„Dnes končíme seče sídlišť a přecházíme do integrovaných částí. Paralelně musíme provést druhé posekání v centru města a vybraných frekventovaných ulicích," nastínil harmonogram Milan Vinkler.
Podle jeho slov pracují jeho lidé až dvanáct hodin denně včetně víkendů.
„Pracujeme ale s živou přírodou," upozornil Vinkler na skutečnost, že na mokro jsou stroje krátké.

Pan Vinkler jako obvykle plácá nesmysly. Tráva v místech podobných tomu v Nádražní ulici, které Deník ukazuje na fotce,  se nedá sekat mobilními sekačkami.  A s křovinořezy, které Ekoltes běžně v podobných místech (i na 1.máje) používá, se tráva vlhká seče snadněji, než suchá. Vymlouvat se na vlhké počasí je tedy v tomto případě úsměvné. Možná by svému řediteli obsluhy měly jednou své sekačky půjčit, ať si to vyzkouší.

Pokud by byla pravda, že pracovníci pracují se sekačkami 12 hodin denně, pak nerozumím již léta obvyklým výmluvám, že kvůli počasí nemohou sekat.

Vysvětlení těchto trapných výmluv? Běžte se podívat například do kasáren, jaké sečení umí pravidelně pan ředitel „za jistých podmínek“ zajistit.
Základní problém neleží na straně obsluh sekaček. Špatné je vedení Ekoltesu, protože ani po řadě let neumí organizovat práci.

(mpok)

Opět TEPLOTECHNA Ostrava.

"Listinné akcie na majitele mohou být prostředkem, který umožňuje snadné, nízkonákladové a v podstatě neodhalitelné provádění korupčních jednání. Tyto společnosti mohou sloužit k zakrytí skutečných vlastníků a mohou být nástrojem korupčních jednání," stojí v důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákonné úpravy akcií na majitele…

Svým usnesením ze 16. dubna rada města rozhodla o přidělení městské zakázky o názvu „Energetické úspory – ZŠ Šromotovo náměstí Hranice“  firmě TEPLOTECHNA Ostrava. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby …

V příspěvku A veřejnou zakázku vyhrává... firma s anonymními akciemi z 29.3.2013 jsem upozornil, že TEPLOTECHNA Ostrava je typický představitel společností s neprůhlednou vlastnickou strukturou zmiňovanou v úvodu. Nikdo z vedení radnice neoponoval.
 

Pokud byste se dnes, po bezmála dvou měsících od výše zmíněného rozhodnutí rady města chtěli podívat na Protokol o otevírání obálek s nabídkami potenciálních uchazečů o tuto zakázku, nehledejte ho. Na rozdíl od všech ostatních veřejných zakázek dodnes v příslušné složce na webu města není k nalezení. A pokud byste se chtěli podívat na Protokol o posouzení a hodnocení nabídek, dopadnete stejně.

A to už vůbec nezmiňuji současný místní stav se zveřejňováním uzavřených smluv. V době, kdy vše písemné na radnici existuje v elektronické podobě, je neřešitelné smlouvy programově na web tohoto města umístit.

A co si v těchto souvislostech myslet o představitelích města, kteří mají plné pusy hesel o transparentní radnici? 

(mpok)

"Vítejte v Hranicích"

hlásá uvítací tabule při vjezdu do města od Valašského Meziříčí.

Tabule je to hezká, vkusná. Ale co z toho, když i ona zarůstá trávou.

Nevím, čí je to majetek. Ale zasloužila by si obkosit, upravit okolí.

I taková "maličkost" může znehodnotit pohled návštěvníků na

naše hezké město.

Dobrá zpráva: Kosí se! Takže už dost na téma TRÁVA?

Hezký den přeje M. Raindl

Z Jurikovy kroniky: Hraničná lúka.

Kde bylo tam bylo, nacházela se v kotlině Valley Moravia Porta dolina, řečena Hranická lúka. Postupně ju osídlili ludé. Pracovití, lehce poddaní a smíření s osudem. A tak si tam žili, pracovali, milovali se, děti měli, občas si užili. A taky kosili a kosili, aby pro dobytek seno a píci měli.

Ale přišla doba zlá. Začalo pršeti a pršeti. A tráva narostla do obrovské výše. I panstvo z toho mělo těžkou hlavu. Všelijací inženýři, magistři a bakaláři špekulovali jak problém řešiti. Dokonce jeden vzdělaný MBA se obával, že přindou Trifidi. Což je tráva nejvyšší a navíc inteligentní. I hrůza nastala. Panstvo na Radnici horečně přemýšlelo jak problém řešiti. I představenstvo (pro neznalé vrcholový manadžment-viz slovník anglický) zakoupilo v té době vrchlovou travní techniku. Manfild, Boš, Porše, a búhví co ještě. Ale marně. Vrcholová technika se dusila, dusili se i vrcholoví manageri. Co dělat?

Vzpoměl si jeden, bez titulu. Děda říkal, že sa tráva kosila. Nástroj se jmenoval kosa. Takové zahnuté železo.

I povolali takové, co uměli s tím nástrojem pracovati. A ejhle, tráva začala mizeti. Najednou bylo všude jasno, vzdušno, a všichni byli spokojeni.

A místní managment. Připsal si odměny za dobře odvedenou práci.

Poučení? Historia říká, že žádné.

Všechny příběhy z z kotliny Valley Moravia  Porta nikde nenajdete. Jen ve svých hlavách.

 Karel Heřman Mexičan Jurik

Nemusíte mě mít rádi. Ale tak to je. S pozdravem Mirek Raindl st.

Zátiší s lavičkou na Den dětí

Jestli si myslíte, že jsme v romské osadě, nebo 10 let nevyužívaném průmyslovém areálu, tak se mýlíte.

Posílám foto krásné lavičky na ul. Jaselská. Žalostný to pohled. Nemohli by odpovědní nechat osadit sídliště lavičkou, která zbyla po rekonstrukci parku? Měla by být ovšem větší, abychom ji v té zeleni našli :-).
Krucifix