Na koho přehodit vinu?

Se souhlasem autora opakovaně zveřejňujeme jeho příspěvek o názvu „Dilema místních politiků v Ekoltesu, aneb na koho přehodit vinu“ z 10.dubna 2011. Reagujeme tak to, že politici ve vedení Ekoltesu v tomto hledání „všude jinde, jen ne u sebe“ pokračují dodnes. Nepřipomíná vám to ono známé volání „chyťte zloděje“?

Redakce

______________________________________

Pokud si Společenství vlastníků jednotek (SVJ) v panelových domech chce postavit svoji vlastní domovní kotelnu, musí respektovat Zákon o ochraně ovzduší, který v § 3 uvádí:

„Právnické a fyzické osoby jsou povinny, je-li to pro ně technicky možné a ekonomicky přijatelné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít centrálních zdrojů tepla, popřípadě alternativních zdrojů, pokud je jejich provozování v souladu s tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení. Současně jsou povinny ověřit technickou a ekonomickou proveditelnost kombinované výroby tepla.“

Uvedené ustanovení obsahuje 3 povinnosti:

1. Prokázat technickou nebo ekonomickou nepřijatelnost využívání tzv. CZT Ekoltesu.
2. Prokázat, že postavením nové kotelny nedojde ke zhoršení čistoty ovzduší.
3. Ověřit technickou a ekonomickou proveditelnost kombinované výroby tepla a energie.

Rekonstrukce státu podle Hranic

Občanská iniciativa Rekonstrukce státu, jejímž cílem je prosazení devíti

protikorupčních zákonů, má po předčasných volbách pro své záměry ve sněmovně dostatek hlasů.  Například zveřejňování smluv na internetu by mělo podpořit 140 poslanců. Občanská iniciativa na svém webu uvádí:

„Není žádný důvod, aby všechny smlouvy státu a veřejných institucí nebyly jednoduše dostupné všem – je to nejlepší obrana proti předraženým zakázkám, zbytečným nákupům nebo nevýhodným prodejům majetku. Tyto smlouvy si občané sice už dnes mohou vyžádat podle zákona o svobodném přístupu k informacím, úřady je ale často neposkytují s odvoláním na obchodní tajemství či jiné záminky. Nejjednodušší a nejúčinnější opatření zavedli třeba na Slovensku: každá smlouva začne platit až tehdy, když je zveřejněna na internetu v takzvaném registru smluv“.

Jaká je situace v Hranicích?
Bezprostředně po posledních komunálních volbách, kdy ještě měli občané města v živé paměti předvolební sliby, se započalo se zveřejňováním seznamu uzavíraných smluv a tím to skončilo. Občanovi města, který chce do smlouvy nahlédnout, nezbývá, než o text smlouvy žádat s odvoláním na zákon o svobodném přístupu k informacím. Doufali naši radní, že se „vlk nažere a koza zůstane celá“? Předpokládám, že tato forma nevyhovuje ani úředníkům na radnici. Znamená pro ně asi jen práci navíc. Jak snadné je v době totálního nasazení výpočetní techniky zavést integrovaný informační systém, do kterého se každá informace zavádí jen jednou a občanům v systému například umožnit nahlédnout do textů uzavřených smluv. Nebo se snad na radnici ještě píše na klasických psacích strojích?

                                                                                              (jna)

Kde jsou příčiny prodeje městských kotelen?

Ekoltes nejsou samozvaní politici v jeho vedení. Ekoltes jsou především jeho zaměstnanci. A v tomto pojetí zaměstnanci z dnes už bývalého provozu tepelného hospodářství nezklamali. Selhal systém založený na účelových uskupeních komunálních politiků, která ovládají po řadu let všechny 3 klíčové orgány Ekoltesu současně – valnou hromadu (rada města), dozorčí radu i představenstvo.

A protože zmíněné orgány Ekoltesu po celá léta poskytují pouze vybrané části informací, ze kterých nelze sestavit ucelený obraz o hospodaření Ekoltesu, jsou prakticky nekontrolovatelné ze strany opozice v zastupitelstvu i ze strany občanů města.

Při přípravě prodeje bývalého provozu tepelného hospodářství Ekoltesu musely být zveřejněny aspoň základní informace ze zákulisí této městské společnosti. Jsou z nich patrné hrubé chyby řídících a kontrolních orgánů Ekltesu. Tedy chyby místních politiků, kteří si vítězství v komunálních volbách zhmotnili do podoby placených míst ve vedení Ekoltesu.

Strategické chyby se projevují se zpožděním, v tomto případě, jak vyplývá z nyní zveřejněných ekonomických informací, musely být zřejmé už před lety. I potom však politici v Ekoltesu nereagovali a soustředili se jen na obhajování neobhajitelného. Jeli dál ve vyjetých kolejích, odčerpávali i nadále z provozu tepelného hospodářství desítky milionů korun zaplacené spoluobčany - odběrateli tepla a koncentrovali se na vymýšlení překážek výstavbě domovních kotelen.

Namátkou vzpomenu neschválení prodeje snad 1 m² městského pozemku pro komín domovní kotelny, pokus o zabránění staveb domovních kotelen pomocí Územní energetické koncepce města a nakonec řadu právních sporů vedených proti stavebním povolením staveb domovních kotelen vydaných stavebním odborem města.

Nereagovali na upozornění kontrolního výboru zastupitelstva z roku 2010, které si můžete přečíst ZDE. A nereagovali ani na upozornění Energetického regulačního úřadu, že konkurenční cena tepla z domovních kotelen je mnohem nižší.

A za vrchol zoufalého odvádění pozornosti od selhání politiků považuji požadavek předsedy představenstva Ekoltesu z března 2011, aby kontrolní výbor zastupitelstva provedl kontrolu správnosti vydávání stavebních povolení na stavby domovních kotelen (tento požadavek zastupitelstvo odmítlo). Ještě jednou v této souvislosti připomínám, že představenstvo, dozorčí rada a valná hromada Ekoltesu (rada města v čele se starostkou města) v té chvíli i dlouhou řadu let předtím byly jedno a totéž – koalice na radnici.

Převážně laické „řízení“ firmy nemůže efektivně fungovat. Úplnou katastrofou se tento „systém“ stává v okamžiku, kdy se dostane do rukou politiků. Dejme tomu, že politici jsou dobrými politiky, to ale neznamená, že jsou zároveň vhodnými odborníky na vrcholových funkcích v Ekoltesu. Na „hájení zájmů občanů města“ je jich tam nějak moc. A na odbornou, koncepční, skutečnou práci potom nezbývá asi nikdo.

Upozorňuji na tuto situaci léta. Neřeší se. Další plody tohoto řízení x neřízení jsou skryté pod pokličkou. Zatím. A informace dostaneme opět pozdě.

Zdeněk Špiřík

Odpověď na otevřený dopis starostce města

Ing.  Kateřina Hlochová

odpadové hospodářství, veřejná zeleň, hřbitovnictví

Městský úřad Hranice

Pernštejnské nám. 1

753 01   HRANICE 

Otevřený dopis sečení – vyjádření 

1) EKOLTES Hranice, a.s. disponuje několika druhy mechanismů, jež jsou schopny vykonávat sečení. Celkem je to 13 ks zařízení, které umožňují mulčování travní hmoty a většina i sekání se sběrem travní hmoty (tato technologie byla EKOLTESem upřednostněna oproti technologii mulčování na požadavek města Hranic).

Za několik hodin bude rozhodnuto o prodeji s.r.o. Teplo Hranice

Rok a půl trvající masáž veřejného mínění v Hranicích končí, dnes bude v zastupitelstvu města rozhodnuto. Výsledek je již dlouhou dobu předvídatelný – koalice v zastupitelstvu se zjevně ráda zbaví výbušného tématu tzv. Centrálního zásobování teplem před vstupem do volebního roku 2014.

Novinkou z toho, co jsme se za těch 18 měsíců dozvěděli, bylo jen „vysvětlení“ vedení Ekoltesu, že snížení vysoké ceny za dodávky tepla nebylo možné kvůli příliš vysokému ocenění majetku v době zakládání Ekoltesu. Jeho snížení při zakládání nové společnosti TEPLO snížilo odpisy kalkulované do ceny za dodávky tepla, situace se měla stabilizovat, další odběratelé by se již neměli odpojovat. Napomoci tomu má i nový, kvalifikovaný vlastník, který bude dnes koalicí v zastupitelstvu schválen.

Prodej kotelen Ekoltesu

Kam mi paměť sahá, brání se vedení Ekoltesu zuby nehty uvolňování ekonomických informací. Pokud je už například na přání zastupitelů v minulosti poskytlo, připomínaly křížovku, ve které však tajenku nebylo možné vyplnit. Snad poprvé za dobu existence této městské společnosti jsou uvolňovány, byť postupně, informace poskytující základní pohled na situaci aspoň části Ekoltesu – bývalého provozu tepelného hospodářství. Relevantní informace je však třeba ze současně vypouštěné mlhy všelijakých dezinformací vyseparovat.

Vedení Ekoltesu nyní vyvíjí horečnou aktivitu, aby pozornost zastupitelů, odběratelů tepla i hranické veřejnosti soustředilo na jediné téma. Tím, co údajně vyvolalo celý problém, tedy nespokojenost odběratelů tepla dodávaného Ekoltesem, doprovázená v řadě případů odpojováním od tzv. centrálního zásobování teplem, mělo být příliš vysoké ocenění majetku Ekoltesu při jeho zakládání. Stačí prý snížit odpisy promítané do ceny tepla, což se už stalo při vyčlenění bývalého provozu tepelného hospodářství do nové společnosti Teplo, a problém je vyřešen. Cena tepla klesla, zákazníci budou spokojeni, odpojování od CZT ztratí smysl. Toto tvrzení však vyvolává řadu otázek, na které odpověď zatím chybí.

A základní otázka zní: Pokud je v čele Ekoltesu skutečně výkvět odborníků dvacetitisícového města a stačilo snížit odpisy, proč nyní (po snížení odpisů) tento majetek města vůbec prodávat? Nějaké nestability se prý nemají odběratelé tepla obávat - pro nového vlastníka má být tato investice nyní ekonomicky návratná, tzn. se zajímavým ziskem. Tím spíše, že však město nemusí zisk vůbec, popř. v menší míře do ceny tepla zahrnovat, postrádá prodej kotelen smysl.
Zdeněk Špiřík

Mrtví je už volit nemohou

Máme příbuzné pohřbené na hřbitovech v několika místech naší republiky. Můžeme tedy srovnávat stav hřbitovů a úroveň péče o ně ze strany místních radnic. S lítostí musím konstatovat, že ten zdaleka nejzanedbanější je městský hřbitov v Hranicích. Těžko slušně popsatelný stav chodníků a cest i stav zeleně ve správě hřbitova. Ještě v srpnu z okrasných jehličnanů rostoucích mezi příjezdovou a odjezdovou cestou před Smuteční síní trčelo více než metr vysoké bodláčí a jiný plevel, tráva na hřbitově se seče snad jen jednou ročně. K sečení se musí používat křovinořezy, protože volný terén na hřbitově nebyl zřejmě nikdy srovnán. Vy, kteří na radnici rozhodujete o použití milionů korun, se můžete stydět. Stejně tak vy, kteří řídíte Ekoltes.        (jna)

Poklepáním obrázky zvětšíte