„Kropení silnic si město vyžaduje vždy, když se teplota dostává do tropických hodnot, tedy když se pohybuje kolem třiceti stupňů. Zavlažování silnic probíhá od června a má skončit v polovině září. S městem jsme domluveni na pravidelných kontrolách," konstatoval Milan Vinkler, ředitel společnosti Ekoltes, jejíž pracovníci zvýšenou očistu ve městě i místních částech provádějí.
„Snažíme se takto bojovat proti polétavému prachu a zvlhčujeme tím vzduch. Ale kvůli současným tropickým teplotám k tomuto opatření častěji nepřistupujeme. Zavlažování komunikací probíhá průběžně," doplnil Milan Vinkler.
Dozvěděli jsme se tak, že
- s polétavým prachem se v Hranicích „bojuje“ zavlažováním, popřípadě kropením silnic
- si to město vyžaduje vždy, když se teplota dostává do tropických hodnot, ale kvůli tropickým teplotám k tomuto opatření Ekoltes častěji nepřistupuje (máme tomu rozumět tak, že městská firma nerespektuje požadavky svého zakladatele?)
- se v Hranicích zavlažováním zvlhčuje vzduch (tou trochou vody, která po jednom „zavlažení“ rozpáleného asfaltu zmizí během několika minut).
Dovolím si autora výše uvedených „duchaplných“ úvah upozornit, že až 70% polétavého prachu mají na svědomí motory aut. A protože se jedná o polétavý prach, neleží na povrchu komunikace. Auta ho produkují tím více, čím více se jejich motory dostávají z optimálních otáček. V praxi to znamená, že změny rychlosti, brzdění a opětné rozjíždění, jízda ve vysokých, ale i nízkých otáčkách zvyšují tu nejvíce zastoupenou a současně nejnebezpečnější složku polétavého prachu kolem komunikací. Nejnebezpečnější proto, že na sebe váže zdraví nebezpečné těžké kovy. Zavlažování tedy nemůže mít na množství polétavého prachu z automobilového provozu v ovzduší našeho města prakticky žádný vliv.
Reálným přínosem k řešení tohoto palčivého hranického problému (je notoricky známo, že Hranice patří k nejvíce zasaženým městům) by proto byl plynulejší provoz na frekventovaných ulicích. Jak tuto možnost radnice využívá? Staví další a další retardéry, tedy umělé hrby, viz Komenského ulice a nově v ulicích Studentská a Hviezdoslavova. Některé z nich nepřejede řidič s trochou citu k autu rychleji než dvacítkou. To znamená, že město oficielně „bojující“ s polétavým prachem nutí řidiče zpomalovat a znovu se rozjíždět. Tak ovšem vzniká většina polétavého prachu ve zmíněných ulicích. Tato problematika byla donekonečna probírána v souvislosti s hrby v ul. Komenského. Tam by se snad v budoucnu měly odstranit „kočičáky“ a nahradit hladkými nájezdy, nic se tam ale prozatím opravovat údajně nemůže, protože se tamní úprava financovala z dotací.
Stejným problémem Hranic je i hluk. Snižování otáček motorů s následným jejich zvyšováním hluk samozřejmě zvyšuje. Ještě více ho zvyšuje nájezd pneumatik na „kočičáky“, kterými radnice i přes zkušenosti a výsledky měření hluku v Komenského ulici (v okolí retardérů jsou překračovány hygienické limity hluku) nechala obložit i nájezdy na tyto hrby ve Studentské a Hviezdoslavově. Za zvěrstvo považuji postavení takových hrbů třeba několik metrů od oken přilehlých domů. Nechala by si něco takového postavit paní starostka před okny svého domu?
Drahnou dobu je známo, že existují k životnímu prostředí šetrnější řešení, uvedu jako příklad tzv. inteligentní semafory. Rozsvítí s velkým předstihem červenou autu překračujícímu povolenou rychlost. Rovnoměrnější průjezd auta podstatně sníží tvorbou polétavého prachu i hluku. Pokud by realizaci tohoto řešení bránily vyšší pořizovací náklady, je možné je eventuelně doplnit fotoaparátem a vybírat pokuty za překročení rychlosti.
Menší
část polétavého prachu vzniká drcením a vířením nečistot ležících na
komunikacích. Ty se ale také neodstraní „zavlažováním“, o kterém mluví ředitel
Ekoltesu, ale skutečnou očistou a následným spláchnutím zbytků nečistot.
Shrnuji:
Množství polétavého prachu v Hranicích velmi často, zejména v hustě
obydlených částech města i v blízkosti škol, překračuje hygienické limity.
Hranice patří k nejvíce postiženým městům v ČR.
Akce „Očista města“, zaměřená oficielně na snížení množství polétavého prachu v ovzduší, které dýcháme, je v interpretaci ředitele Ekoltesu i při sledování reálných kroků radnice pouhá parodie na očistu, jejímž výsledkem je navíc další stupňování poškozování životního prostředí nárůstem nejen polétavého prachu, ale i hluku.
J. Novák
Akce „Očista města“, zaměřená oficielně na snížení množství polétavého prachu v ovzduší, které dýcháme, je v interpretaci ředitele Ekoltesu i při sledování reálných kroků radnice pouhá parodie na očistu, jejímž výsledkem je navíc další stupňování poškozování životního prostředí nárůstem nejen polétavého prachu, ale i hluku.
J. Novák