Kdo velí tomuto městu ?

V nedávné době zemřel po těžké nemoci, k našemu velkému zármutku, člen Rady města pan Ing. Ivo Holec. Zároveň zastával funkci člena dozorčí rady společnosti EKOLTES a.s. Zastupitelstvo města v logickém kroku dovolilo dalšího člena rady města a to dlouholetého zastupitele pana Mudr. Sumaru, který se věnuje především sociální politice města. 

Dále nastolilo otázku doplnění dozorčí rady EKOLTESU a.s., protože jak bylo vysvětleno přímo na jednání zastupitelstva, dozorčí rada odpovídá za kontrolu dokladů a relevantnost činností pro následný audit společnosti.

15 hlasy schválilo nominaci člena klubu ČSSD pana Jana Liedermanna.

Je nutné podoktnout, že zastupitelstvo každého města je vždy nejvyšším orgánem samosprávné činnosti měst a z tohoto důvodu mají také zastupitelé osobní majetkovou odpovědnost za svá rozhodnutí.

Byla svolána Valná hromada EKOLTESU a.s. a světe div se, pro podnikatele z Otevřené radnice nejsou stanoviska vrcholného orgánu závazná.

1) S ohledem na postoj pana Lesáka, pana Selzera a pana Poláška nebyl nový člen dozorčí rady ustaven do funkce. Pánové zřejmě mají pocit, že budou rozhodovat za zastupitelstvo, protože našli nějaký právní háček.

2) Dopad tohoto postoje zakládá nefunkční dozorčí radu Ekoltesu, což ohrožuje kontrolu hospodaření této společnosti.

3) Pokud jimi dosazený předseda představenstva pan František Smolka nebude mít nezávislou kontrolu, klademe si otázku zda tento stav nebyl vyvolán záměrně, aby nebyla dozorčí rada funkční.

4) V současné době má kontrolní komise tedy dva členy a z toho jeden byl dosazen právě Otevřenou radnicí. Dozorčí rada je tedy zpřízněna a nefunkční.

Na závěr jsme oslovili přímo pana starostu Jiřího Kudláčka. Zde je jeho odpověď :

A je zde opět staronová otázka „Jak s Ekoltesem dále?“

Velká část občanů Hranic dnes už nevěří, že současný model řízení městské firmy založené za účelem zajišťování komunálních služeb je ten pravý.

Již zjištění, že veškeré akcie společnosti drží jediný akcionář zvyšuje pozornost problematiky znalého čtenáře. Které z reálných předností této formy vlastnictví a řízení společnosti jsou vlastně v našem případě využívány? Žádná.

Zvolení varianty „akciová společnost“ možná mělo na počátku nějaký smysl, či cíl. Například částečný či úplný prodej Ekoltesu.

Snad jen blázen by za normálních poměrů ve městě mohl souhlasit s prodejem celé nebo jen části městské firmy zajišťující jeho komunální služby. I kdyby novým vlastníkem měl být například občan, případně skupina občanů města. Vysvětlení je nabíledni, pokud ne, můžeme se v diskuzi k tomuto tématu vrátit.

Dalším možným vysvětlením je, že někteří komunální politici nalézají v sobě zcela mimořádné schopnosti, kterých je škoda nevyužít. Takové vysvětlení má mnoho podob. Například „vyrostl jsem tady a chci svému rodnému městu nezištně pomoci“, nebo „cítím, že jsem tomuto městu hodně dlužen, a proto….“ , atd. Na internetu je takových blábolů k dispozici jistě mnoho.

Odpověď redakce Hranických listů na článek pana Smolky z 5.května o názvu Nový sběrný dvůr a přestavba Ekoltesu .

Hned v úvodu pan Smolka naznačil své pojetí korektnosti jím sdělovaných informací, když uvádí – cituji: „Protože jak vlastní příspěvky, tak i následné komentáře pracují ze zcela nepřesnými údaji, dovolím si uvést reálná fakta. Nové vedení (včetně mé osoby) nastoupilo do Ekoltesu v druhé polovině roku 2015…“  

Takže pan Smolka, který nás i pisatele komentářů kritizuje, že pracujeme ze zcela nepřesnými údaji, je v Obchodním rejstříku veden jako předseda představenstva Ekoltesu od 15.června 2015. Gramatickou chybu v jeho textu nekomentujeme, ale konstatujeme, že i po více než 3 letech po nástupu pana Smolky do funkce předsedy představenstva bude Ekoltes vypadat podobně, jako na začátku. A to je skutečně špatné, protože stav na začátku sám pan Smolka označil za zcela dezolátní. Zamysleme se proto nad důvody.

Nový sběrný dvůr a přestavba Ekoltesu – mýty x fakta

Hranické listy v dubnu zveřejnily několik anonymních příspěvků, které se negativně vyjadřují o projektu nového sběrného dvora a navrhují požadovat náhradu škody za „zmařený projekt“.

Protože jak vlastní příspěvky, tak i následné komentáře pracují ze zcela nepřesnými údaji, dovolím si uvést reálná fakta.