„Já bych chtěl doplnit, ať máte všichni stejné
informace jako máme my a co proběhlo. Jestli si vzpomínáte, na tom
zastupitelstvu, když se navrhoval ten člen dozorčí rady, tak my jako rada jsme
nebyli informováni o tom, jestli bude nějaký kandidát nebo nebude. Tak to je
bod č. 1. Bod č. 2, když tady ten kandidát a návrh padl, tak i naši, naši
kolegové z naší strany hlasovali pro tohodle kandidáta. Poté bylo
hlasování na valné hromadě a tam jste nebyli. A já vám přiblížím, jakým
způsobem to probíhalo. A to probíhalo takovým způsobem, že když jsme se dostali
k volbě tohodle kandidáta, tak nám bylo řečeno, že kandidát byl schválen
všemi kluby a s všemi kluby tento kandidát byl schválen. A proto není
problém, abychom zvolili tohodle kandidáta. Takže, když se na to podívám, tak
my jsme nenamířili a nechceme nějakým způsobem paralyzovat fungování Ekoltesu,
nebo fungování dozorčí rady.
My jsme na základě informace, kterou podal pan
starosta, že všechno je projednáno se všemi kluby a že všeci souhlasili s tímto
kandidátem, tak jsme se zdrželi hlasování. Takže toto je ten důvod. Není to
žádný důvod namířený proti panu Liedermanovi a není to ani důvod namířený vůči
nefungování Ekoltesu. Takže takovým způsobem proběhl návrh a volba člena
dozorčí rady na valné hromadě Ekoltesu.“
Na vystoupení pana Ing. Selzera reagoval pan PhDr.
Juračka:
„Pamatuju toho hodně od roku 1990, ale
takovouto řeč také nepamatuji. Kolegové pochopil někdo z vás, co tím chtěl
básník říci? Kam pan kolega Selzer mířil? Já bych tady ocitoval jednu báseň
mého oblíbeného básníka o potopě, kdy nám jdou bublinky od úst a my si myslíme,
že jsou to slova.
Já postrádám racionální jádro, rozumíte mu? Já
ne. Nebo se pan kolega Selzer domnívá, že tím, že nás zahltí nějakými
bezobsažnými frázemi, že my se unavíme, mávneme nad tím rukou a půjdeme dál?
Nevím, já jsem tím těžce zklamán, tady touto
řečí.“
(red)