Zdeněk Špiřík
Zborcení koryta a opěr. zdí u vtoku do propustku |
Tuto otázku jsem si položil po poslechu zvukových záznamů z listopadového a prosincového zasedání zastupitelstva a po prostudování dostupných podkladů ve věci havárie na tzv. bezejmenném potoku. Jedná se o 110 metrů dlouhou zaklenutou část potoka, která prochází pod Partyzánskou ulicí a je vyústěna před propustkem pod silnicí I/35 vedoucí do Val. Meziříčí. Po přívalových deštích v letech 2009 a 2010 došlo k postupnému zborcení vyústění zatrubnění a opěrných zdí před propustkem pod silnicí na Val. Meziříčí v délce asi 3 metrů. Přibližně o 100 metrů dál proti toku se na zatrubnění propadla šachta. Obě místa jsou patrná na fotografiích.
Propadlá šachta |
Vedení města, aniž by považovalo za vhodné projednat tuto záležitost v zastupitelstvu města (ZM), v závěru minulého volebního období zadalo společnosti Voding zpracování technicko-ekonomické studie zaměřené na zjištění příčin havárie s návrhem opatření. Vše, co je na téma příčin havárie ve studii uvedeno, je formulováno takto:
„…vlivem přívalového deště za povodně a podmáčení, které je způsobováno podzemními, nenapojenými přítoky, bylo zborceno zatrubnění toku….Celý stávající úsek zatrubněného úseku v ulici Partyzánské je v havarijním stavu, je jen otázkou času, kdy vlivem intenzivnějšího deště dojde k dalšímu propadu.“
Nic víc. Ve studii není obsažen žádný konkrétní průkaz (fotodokumentace, video, sondy…) zmíněného tvrzení. Navržené opatření spočívající ve vykopání 110 metrů stávajícího zatrubnění pod Partyzánskou ulicí a položení nového potrubí DN 1200 mm by podle studie mělo stát zhruba 3,5 milionů korun.
Splaveniny zachycené na chráničkách |
Vzhledem k tomu, že rada města nepovažovala za vhodné ani dodatečně informovat ZM na zasedáních v listopadu a prosinci 2010, otevřel tuto záležitost zastupitel Ing. Karel Hübl. Upozornil na nedostatečnost zdůvodnění potřeby navržené investice a poskytl logicky znějící vysvětlení příčin zmíněné havárie. Za příčinu havárie označil chráničky plynovodu a kabelu Telecomu, které procházejí profilem zatrubnění na jeho začátku. Chráničky a na nich zachycené splaveniny (viz fotografii) způsobily snížení kapacity zaklenutého potoku a následné zatopení ulice Partyzánské. Přívalová voda, vracející se po 110 metrech do svého koryta v místě před propustkem pod silnicí I/35, způsobila destrukci konce zaklenutí a opěrných zdí otevřeného koryta.
Dále Ing. Karel Hübl uvedl, že provedl vnitřní kontrolu celého úseku konstrukce stávajícího zatrubnění bezejmenného toku v Partyzánské ulici (s výjimkou posledních asi 10 metrů, ve kterých byla hromada listí a voda). Stav označil za bezvadný a své tvrzení podepřel fotodokumentací. Požadoval nařízení okamžitého odstranění obou chrániček z profilu potoku na náklady jejich správců včetně uplatnění úhrady nákladů na odstranění škod. Zmíněných 3,5 milionu Kč navrhl použít účelněji, například k vybudování suchého poldru v horní části bezejmenného toku, který by zachytil podstatnou část přívalové vody při intenzivnějších deštích.
Na zasedání ZM takovou situaci není možno okamžitě uzavřít, protože je třeba všechny informace řádně ověřit. Byl jsem proto překvapený, že rada města nepozastavila na nezbytnou dobu vynakládání prostředků na další přípravu několikamilionové investice do doby, než se problém jednoznačně uzavře.
Je mi líto času na přepisování celého tlachání místostarosty Wildnera a sekundující starostky Ondriášové, uvedu proto typické části jejich reakce na obou zasedáních ZM.
Mgr. Wildner v listopadu: „Samozřejmě my víme, že v tom potrubí, nebo v tom zaklenutém potoku, je to zaklenutá příkopa vpodstatě, jsou tam nějaké kabely a je tam nějaký plyn, ale pozor pozor, to celé je od sebe vzdáleno asi 100 metrů*, takže tam jsme také chtěli, aby právě firma, odborná firma, prostě celý stav toho zatrubnění této příkopy posoudila. Celý ten proces samozřejmě probíhá a v současné době probíhá zabezpečení propadlé části toho příkopu a v současné době probíhá projektová činnost v této lokalitě, tak, aby se projektovou dokumentací prostě zpracovalo a vlastně se ustálil názor, jakým způsobem se bude dále na tomto úseku postupovat“.
*Mgr. Wildner zřejmě nepochopil vysvětlení ing. Hübla o příčině destrukce konce zaklenutí potoka – viz výše.
Mgr. Wildner v prosinci: „Samozřejmě, že jsme si nechali tady tu zakrytou příkopu posoudit odborníky, kteří nám jasně sdělili, že kapacitně nestačí…“.
To je změna, už se nehovoří o havarijním stavu, ale o nedostatečné kapacitě. Ve studii Vodingu, kterou rada města nechala zpracovat a zaplatit za cenu 42.000,- Kč je však navrženo nové zatrubnění s menší průtočnou kapacitou, než je stávající!
„…Na základě dalších studií, které byly provedeny, opět nám odborné firmy sdělily, že je nutno posílit kapacitu tady v této části této příkopy…“
A je tu další překvapení – existují nějaké další studie, s jejichž závěry a náklady nepovažovala rada města za vhodné seznámit ani zastupitele?
„…Já vidím, že projektová činnost úspěšně spěje do konce a bude jasným návodem, jak tuto otevřenou část, toto nebo tuto příkopu zabezpečit…“
A nyní jsme se už dostali na úroveň projektů. Jak to, že ani v této fázi, kdy náklady na dění kolem Bezejmenného potoka zřejmě překračují půl milionu korun, nepředložila rada zastupitelům k projednání zprávu o svém dosavadním postupu?
„…Co se týče poznámky, kterou pan zastupitel zde sdělil, tak poldry nebo nějaká takováto protipovodňová opatření Pod Kostelíčkem, mám dojem i Pod Hůrkou jsou víceméně naplánovaná a v současné době probíhá nové územko a budou samozřejmě do toho prostředí zapracovány tak, aby zmírnily následky nějakých těch bleskových povodní. Takže nevidím jako důvod, proč bychom měli zastavovat projekční činnost.“
Ověřenou informaci ing. Hübla, že „poldr se dá budovat bez změny územního plánu“, pan místostarosta vůbec nezaregistroval. Stejně tak přehlédl taktní upozornění, že projektovat není možné bez upřesnění hodnot průtoků vody. A ty nemohou být stanoveny bez zahrnutí všech vlivů – tedy např. i suchých poldrů, s jejichž realizací se v dané lokalitě, jak ostatně pan místostarosta sám uvádí, počítá.
Další „argumenty“ Mgr. Wildnera měly stejnou „kvalitu“. Jako třeba jeho zdůrazňování efektivnosti stavění nového zatrubnění současně s potrubím VaK Přerov (zřejmě od nové odlehčovací komory kanalizační stoky vTeplické ulici). Když pan starosta uváděl, že „spoluprací s VaK se výrazně ušetří“, tak si jednak nevšiml, že dle studie Vodingu činí např. náklady na vykopání starého zaklenutí bezejmenného potoka v Partyzánské ulici jen asi 5% z celkových nákladů a současně odváděl pozornost od jádra problému – proč vůbec investovat?
Za stejně nekorektní považuji reakce ing. Ondriášové, která ponechávala dlouhé a zavádějící úvahy místostarosty bez povšimnutí, zato ing. Hüblovi neomaleně skákala do řeči podobnými vstupy: „…Opět se dostáváme do velkých podrobností a technických detailů a do projektování…“
„…trošičku věcněji, ne tak technicky, my se v tom ztrácíme…“.
Vtírá se otázka, kde jinde než v zastupitelstvu může opoziční zastupitel, v situaci, kdy mu rada ostentativně odmítá naslouchat, přednést své námitky?
A kdo vlastně provedené práce (studie, projekty) za město po odborné stránce zadává a přebírá v situaci, kdy starostka i místostarosta opakovaně zdůrazňují, že nejsou odborníci, proto si nechávají poradit od odborných firem (formou drahých studií a projektů). O bezplatné rady odborníků z řad občanů (např. ing. Hübl má vysokoškolské vzdělání a praxi v diskutované sféře) přitom nemají zájem? A jak tedy posuzují kvalitu studií a projektů a tedy i oprávněnost vyúčtovaných nákladů, které platíme my – daňoví poplatníci?
Jak je v podmínkách naší radnice plněna zásada, že ti, kdo rozhodují o použití peněz daňových poplatníků, jsou povinni je vynakládat efektivně, transparentně a o způsobu jejich použití poskytovat objektivní informace?
Žádné komentáře:
Okomentovat