17. 1. 2011

Ad: Drahotušská lapálie, aneb Jak je to doopravdy

Bc. Magdalena Gladišová
Velice jednoduše se pouští jedovatá slina, pokud člověk o problému nic neví. To je případ příspěvku Drahotušská lapálie. Nevím, jestli autor v Drahotuších žije, spíše mi připadá, že tudy pouze projíždí.
Kdyby v Drahotuších totiž bydlel, tak by věděl, že pro uspořádání veřejné schůze v obci jiný vhodný prostor než sál hasičské zbrojnice není. Ještě se nabízí o malinko větší tělocvična ZS, kde ale nejsou židle a stoly nebo sál U Jelena - kdo ale ví, jak to tam vypadá, uzná, že to není moc vhodný prostor. Navíc zkušenosti hovoří o tom, že veřejných schůzí se neúčastní více než 70 lidí, spíše méně, ostatní nemají zájem. Drahotuše dlouhodobě postrádají prostory nejen pro akce typu veřejná schůze, ale vůbec pro jakékoliv akce a setkávání.
 K poznámce nejdřív volba, pak diskuse - při jakémkoliv jednání, i zastupitelstva, rady, všeobecně kdekoliv, je diskuse na konci programu. Autor pravděpodobně nemá zkušenost s nějakým podobným jednáním, jinak by to věděl.
Retardér byl do ulice Zahradní umístěn na základě požadavků občanů v anketě, také proto, že jde o obytnou zónu, kde je průjezd zakázán a kde se nachází zadní vchod do školy a na hřiště. Ty retardéry jsou tam dva, zajímavé je, že ten druhý pisateli nevadí (možná ani neví, že tam je). Oba retardéry by byly ideální blíž školy, ale tam není veřejné osvětlení, které už 8 let po městě požadujeme, zatím bezúspěšně. Osazení retardéru má svá pravidla a právě veřejné osvětlení je základní podmínkou. S bydlištěm kohokoliv to nemá nic společného. Domnívám se navíc, že mít retardér u domu je spíše obtěžující, než nějaká výhoda.
Autor navíc asi nesleduje složení rady a zastupitelstva a vůbec komunální politiku v Hranicích, jinak by totiž věděl, že paní Zapatová je opoziční zastupitelkou za Hranice 2000 a rozhodně nemá sebemenší důvod dělat něco v režii nové rady města, naopak. Počet členů osadního výboru je dán usnesením zastupitelstva - je jich 7. Jako člen osadního výboru mohl být navržen kdokoliv, nic nebránilo nikomu, aby navrhl další jména, mohl to udělat i pisatel. Nakonec se sešlo kandidujících jmen 8, tedy o jednoho víc, ale i kdybych těch návrhů bylo 10, 15, 20, nebyl by to problém. O těchto navržených jménech pak přítomní hlasovali a členy osadního výboru se stali ti, kdo získali nejvyšší počet hlasů. Volbu osadního výboru Zákon o obcích neupravuje, varianta hlasování na veřejné schůzi je dostatečně transparentní, demokratická a otevřená.

Žádné komentáře: