27. 2. 2010

Jak se žije na horním konci města



Lidé v okrajových částech Hranic si již zvykli na to, že je radnice buď zcela přehlíží, nebo pouze slibuje a pak se vymlouvá na nedostatek financí. Výsledkem je rezignace a celkový nezájem občanů. 
Letošní zima byla skutečně z pohledu posledních několika let dost dlouhá a tuhá. Sněhu napadlo, mrzlo, až praštělo, ale jaro snad již klepe na dveře. Sníh mizí před očima a potůčky vody se klikatí a hledají si cestu.  Jaro považuji za nejkrásnější období roku. Bylo by ještě krásnější, kdyby mi radost nekalily peripetie s každoročními potoky vody valícími se po cestě na ulicích Potštátská,  Alešova i 1.máje. 
A letos bylo sněhu opravdu hodně. Za ty roky, co na Potštátské bydlím, jsem již zvyklý na leccos. Počítám se již téměř za zrezignovaného občana, ale ve čtvrtek 25.2. jsem to již opět nevydržel a vyrazil na radnici. Po cestě na Potštátské i Alešově se valily proudy vody po obou stranách, což většina řidičů považovala za příležitost umýt si podběhy a gejzíry vody tak stříkaly až na ploty zahrad a schody obchodu. Chodec nebo cyklista zcela bez šance. Navíc hrozila i dopravní nehoda, neboť viditelnost v gejzírech vody byla velmi snížena.  
Normálně stačí metr uskočit, letos však město připravilo pro pěší past. Pokud provedete tento úhybný manévr s cílem zachránit si život, máte smůlu, protože se utopíte ve výkopu plném vody, který na vás číhá přímo vedle cesty v délce asi 30 metrů již od listopadu loňského roku. 
Pokud zvolíte variantu „chodník“ na druhé straně, máte smůlu taky. Navazuje přímo na silnici – přivaděč a pro jistotu je v něm pastička ve formě dalšího promyšleného výkopu. V podjezdu pod viaduktem je sice chodník na obou stranách a výkop kupodivu chybí, ale musíte být sprinter hodný soupeření s U. Boltem, aby se vám podařilo tento úsek bez újmy překonat v krátké prodlevě, kdy nejede žádné auto. 
Možná úsměvné z pohledu řidiče nebo člověka bydlícího v centru města, méně tak již rodiče dětí chodících do školy nebo jiného pěšího hazardéra. Ráno děti odvezu autem, odpoledne se snažím také, ale ne vždy to vyjde.
Zpět však ke čtvrteční situaci. Cestou na radnici člověk přemýšlí, na koho se obrátí o pomoc. Je pozdě odpoledne. Vedení města? Odbor dopravy?  Ti už tam nebudou a navíc je to vyzkoušené a zbytečné. Zkusil jsem městskou policii. Strážník ihned poslal hlídku, která na místě zjistila vážnost situace, okamžitě zkontaktoval pracovníka Ekoltesu a pohotovost Správy silnic Olomouckého kraje. Ssoska skutečně přijela a umístila alespoň přenosné dopravní značení, upozorňující řidiče na nebezpečí a nařizující snížení rychlosti. Maximum, co šlo v této chvíli udělat. 
Smutné je na tom ovšem to, že manželka o této situaci dopoledne telefonicky informovala místostarostku města a vedoucího odboru dopravy, který situaci na místě prověřil. Konstatoval však asi neřešitelnost. Osobně jsem na odboru dopravy v lednu upozorňoval na to, že kanál je zcela ucpaný bahnem a kameny z obecní cesty ke složišti dřeva a na jaře bude problém podobně jako při každém větším dešti.
Sněhu bylo letos opravdu hodně. Logicky tak byl z ploch jako jsou některá parkoviště např. u obchodních center odvážen. Proč však na horní konec města? Asi proto, abychom si vody z tajícího sněhu v městě řádně užili. Voda ale do kopce nepoteče, vážení.  

Karel Machyl





Reakce vedoucího odboru dopravy Městského úřadu
1.března 2010 
Na silnici druhé třídy ve správě Správy silnic Olomouckého kraje se v minulých dnech
vylévalo značné množství vody. Zdrojem je pravděpodobně vyvedení meliorace na nevhodném místě, v rohu pole vedle místní komunikace. Voda vytéká na styku místní komunikace a silnice II/440, přetéká zde umístěnou kanalizační vpusť, rozlévá se po silnici a teprve po desítkách metrů vtéká do kanalizace.
Důvodem jsou dva faktory:
  1. Nikdo nesmí dopustit, aby z jeho pozemku vytékala voda na silnici.
  2. Nefunkční kanalizační vpusť u místní komunikace. Tuto se město snažilo na podzim 2009 pročistit hydročističem, ale bez úspěchu. Oprava si vyžaduje provedení výkopů a následné položení nového potrubí. Akce zasahuje do silnice II/440. 
Počítáme s opravou v jarních měsících.

Inž. Zdeněk Kolomazník

24. 2. 2010

Vše pro cestující.


Hranice jako město jsou v literatuře zmiňovány od nepaměti jako významný dopravní uzel. Platí to i o vlakové dopravě. Spíše to platilo. V loňském jízdním řádu zastavovaly v Hranicích v nočních hodinách rychlíky do a z Prahy. Protože od 13.12.2009 platí nový jízdní řád ČD, letos tomu už tak není. Poslední vlak z Prahy zastaví ve 23:23 a další až v 3:52 hodin. Mezi tím projede šest rychlíků. Při cestě do Prahy je to ještě horší. První vlak v 0:10 hod, další až 4:33. Mezi tím opět projede šest vlaků!!! 
Dráha dává návrh nového jízdního řádu samosprávám k připomínkám už v květnu. Samosprávy tedy mají do prosince času dost na to, aby podaly své připomínky, tedy pokud mají o své občany zájem. V Olomouckém kraji to dokázaly i takové obce jako Červenka, Mohelnice, které u dráhy zajistily zastavování rychlíků ve svých železničních stanicích. 
První oprava jízdního řádu bude 7.3.2010. Jsem zvědav na reakci vedení města, zda opět zapomene na občany. Opomenutí s omluvou je omluvitelné, přehlížení oprávněných požadavků je buď neschopnost, nebo arogance. A projednala vůbec rada návrh nových jízdních řádů v zastupitelstvu? 
Přeji všem cestujícím, kteří musí od prosince loňského roku snášet opomenutí místní samosprávy, pevné nervy a víru, že přijde náprava s omluvou.

Ing. Ivo Holec

23. 2. 2010

Zastupitelstvo: Rozpočet, povodně, Fond životního prostředí….


18. února 2010 proběhlo první jednání zastupitelstva v tomto roce. Patřilo k těm poklidnějším. Zřejmě proto, že koalice měla již dopředu jasné, co bude prohlasováno. Takže pokud jsme chtěli najít úspory v rozpočtu, případně najít prostředky pro jiné, významnější akce, byla to aktivita jen opozičních zastupitelů.

A mohla být přesunuta částka přibližně jednoho miliónu korun. Bohužel, zatvrzelost a krátkozrakost některých zastupitelů je velmi silná. Např. se „ztratil“ milion z Fondu životního prostředí. Nejdříve měli Zelení před časem pocit, že mohou obstrukcemi ostatním diktovat složení řídícího výboru zmíněného fondu a když v zastupitelstvu neuspěli, rada původně schválenou částku určenou na řešení palčivého problému polétavého prachu v Hranicích „zabalila“ do úsporných opatření. Přitom v rozpočtu, asi jako vzpomínka na časy hojnosti, ponechala několik položek nákladů na různé dodatky projektů (zimní stadion, tělocvična Drahotuše…), které však vzhledem k vysokým rozpočtovým nákladům nemohou být v krizových letech realizovány. A občan opět „utřel“.

Velmi důležitou připomínku na jednání vznesl ing. Špiřík k problematice povodní z loňského léta. Už několikrát v průběhu tohoto volebního období upozorňoval volené vedení města na nedostatky v protipovodňové ochraně města i místních částí. Tentokrát poukázal na celou řadu nedostatků ve Zprávě povodňové komise pro Krajský úřad. Zpráva je neúplná, vlastně neřeší možnosti snížení rizik /důsledků povodně/. Měla by obsahovat časový průběh a konkrétní plnění Povodňového plánu /jednoduše vyjádřeno – vymezit osobní odpovědnost jednotlivců za jeho neplnění/. Rada neprovedla celkovou analýzu průběhu záplavy, neproběhl důsledný rozbor a ani se nepokusila o hledání cest ke snížení rozsahu podobných povodní v budoucnu. Pan starosta se obhajoval absurdním tvrzením, že do Zprávy povodňové komise nelze zasahovat. Ale zákon 254/2001 mu tuto možnost přímo ukládá: „Povodňové orgány provádějí vyhodnocení povodně…Zpráva musí být zpracována do jednoho měsíce od povodně. V případě potřeby provede doplňkové vyhodnocení do šesti měsíců po ukončení povodně“. Tím je zřejmé, že pan starosta mate zastupitele i občany. Do Zprávy lze zasáhnout. Není to konečný materiál. Vždy se objeví i po určité době určité okolnosti, které s povodněmi souvisí.
Ale dobrou zprávou je, že meteorologové slibují počasí s postupným táním sněhové pokrývky. Takže podle jejich informací povodně nehrozí. A když, tak máme mobily.

Ale v jiných městech situaci nepodceňují. Např. v sousedním Valašském Meziříčí se v pátek 19. 2. sešel krizový štáb s jediným bodem programu – povodně. Svolali všechny složky integrovaného záchranného systému z okolních měst a obcí meziříčského regionu. Bojí se totiž rizika rychlého tání sněhu.
Zastupitelé i občané si jistě zaslouží větší informovanost při řešení tak závažného problému, jako jsou povodně.  

Mgr. Miroslav Raindl

22. 2. 2010

Objektivita?



Na stránkách Hranické radnice
http://www.mesto-hranice.cz/cs/aktuality/nabidky-firem-na-domovni-kotelny-jsou-nekdy-zavadejici.html  si můžete přečíst článek Ing. Libora Lenži, který srovnává výhodnost kotelen  samosprávy domu na Hromůvce a Ekoltesu a.s. Nemíním s autorem polemizovat o číslech, pravděpodobně je takové dostal v podkladech. Neodpustím si však poznámku. Kolik peněz dostal autor uvedeného článku za „obhajobu“ jediné správné politiky vytápění v městě Hranicích? A hlavně - od koho? Pokud to platila společnost Ekoltes, a.s., tak proč jeho příjem není uvedený v tabulce, kterou má na konci článku. Pokud tento „inzerát“ platilo město, stačí do kolonky uvést např. sponzorský dar. Samotný rozdíl ve výpočtu vyvolává úsměv a ukazuje na naprostou „objektivitu“ článku. Závěrem podotýkám, že z faktur naší kotelny by se autor uvedených čísel nedobral. 

Ing. Ivo Holec

13. 2. 2010

Budeme tedy mlčet?


Bezuzdné fašizující masírování mladých lidí se muselo někde logicky projevit, i když připouštím, že čeho je moc, toho je příliš, a v některých školách antikomunistické běsnění už vytváří i protiklad, odpor. Co myslím tím běsněním?

Pokračování:

11. 2. 2010

Protipovodňová opatření v Hranicích



Podnět k projednání ochrany před povodněmi na zastupitelstvu jsem dal v červnu 2008 návrhem, aby kontrolní výbor provedl kontrolu plnění protipovodňových opatření. Souhrnnou informaci na toto téma nám rada města předložila 16.10.2008. K předložené informaci jsem však vznesl několik připomínek, které se staly součástí usnesení 553, schváleného s podporou opozičních i některých koaličních zastupitelů. Připomínky se týkaly odvedení dešťových vod z okolí viaduktů, bezejmenného potoka pod Hůrkou, opěrných zdí podél toku Veličky, vytyčení aktivních zón záplavového území, propojení býv. mlýnského náhonu s Veličkou, suchého poldru Teplice, atd.
V materiálech pro následující zasedání 13.11.2008 rada, v rozporu se skutečností, usnesení 553 označila za splněné. S podobnou podporou, jako v říjnu, listopadové zastupitelstvo schválilo nové usnesení 562, kterým byl radě stanoven  „náhradní termín pro seznámení Zastupitelstva města s řešením připomínek k protipovodňovým opatřením, které byly specifikovány na zasedání ZM z 16.10.2008, na prosincovém jednání ….“.
Na zasedání ZM 11.12.2008 byl sice předložen materiál na toto téma. Tentokrát však zmanipulováním průběhu projednávání starosta dosáhl toho, že ke většině nedostatků byla rozprava znemožněna.  Jednalo se o ty nedostatky v protipovodňových opatřeních, z nichž většina přetrvává dodnes.
Uvedu dva příklady typických reakcí pana starosty na mé podněty na zastupitelstvu v říjnu 2008. Na dotaz, co se děje se studií odvedení dešťových vod z okolí viaduktů, která byla zpracována již v roce 2007, starosta konstatoval, že „vedení města se problematikou intenzívně zabývá s cílem najít řešení“. A intenzívně se tím zabývá dodnes.
K dotazu „jaký je závěr po projednání studie proveditelnosti o názvu Bezejmenný potok z roku 2007 v komisi rozvoje a v radě“ (řeší lokalitu Pod Hůrkou a U Kostelíčka) odpověděl starosta města takto: „materiál je připraven tak, aby prošel radou a byly stanoveny další kroky“. Na tom projednání a krocích se pracuje rovněž dodnes. A mohl bych pokračovat nepřeberným množstvím různých vyjádření pana starosty, se kterými jsem se mohl seznámit v řadě následujících měsíců, po které jsem setrvával v přesvědčení, že se mi podaří, např. i formou několika prezentací fotek z rizikových oblastí, tématem protipovodňových opatření pohnout. Nepodařilo.
Skončilo to tak, že např. problém nevyhlášených aktivních zón záplavových území a náhradní variantu v podobě map povodňových rizik podél naší zájmové části povodí Bečvy, jsem v první polovině minulého roku už řešil s Povodím Moravy jako soukromá osoba, cestování a jednání na ředitelství PM v Brně jakbysmet. Pan starosta sice nereagoval na informaci, že mapy je třeba ve spolupráci s PM doplnit o mapy povodňových rizik podél hranických potoků, ale ty mapy, které jsme z Brna společně s inž. Hüblem přivezli, si nechal okopírovat. A to bylo opět vše. Škoda, mapy obsahují řadu nových informací, na které by město mělo reagovat.
V rozhovoru pro Deník z 5. února pan starosta sděluje, že „v květnu by měl SFŽP vyhlásit dotační titul, do něhož se s projektem chceme přihlásit“. Žádosti o dotace zaměřené na snižování rizik povodní, tedy i na projekt, o kterém pan starosta hovoří, bylo možno podávat už dříve – např. na termín končící letošním 5. lednem (tedy půl roku po poslední povodni). V tomto kontextu mě ale k napsání článku přiměla až závěrečná slova pana starosty ve výše zmíněném rozhovoru: „My to všechno připravíme a na stříbrném podnose předáme další politické garnituře“. Zcela jistě měl na mysli význam toho „to“ v nemateriální podobě. Já si ale myslím, že by tam spíš patřila významová podoba hmotná. Když vezmu dnešní úroveň povodňových rizik – stav koryt potoků, co se v tomto volebním období udělalo (spíš neudělalo), skutečnost, že do dnešního dne vedení města v zastupitelstvu neobhájilo ani analýzu a závěry z červnové povodně – situace je horší, než byla na začátku tohoto volebního období.
Závěrem si vypůjčím výstižný výňatek z diskuze na toto téma na internetu: „…všechno omeleme hubou. Záplava se lekne a Bečva změní na pokyn koryto a bude to“.

Zdeněk Špiřík

10. 2. 2010

Vládní exit nebo exitus vládnutí?




Současná úřednická vláda České republiky projednala dokument o východiscích z krize (tzv. exit strategy). Cílem navrhovaných vládních opatření má být vrátit ekonomiku do normálu a také připravit ČR na splnění podmínek k přijetí eura do roku 2013. Výběr, míra a dávkování kroků jsou pro ni maturitou nejen z odbornosti ale i nadstranickosti.

Celý článek:
http://prilohy-hl.blogspot.com/2010/02/vladni-exit-nebo-exitus-vladnuti.html

8. 2. 2010

Otevřený dopis starostovi města


Vážený pane starosto,  žádám Vás o osobní intervenci při zajištění trvalého osvětlení na parkovišti a chodnících za Albertem na Třídě 1.máje. V posledních letech dochází často k odpojení uvedeného osvětlení. Podle slov zaměstnance Ekoltesu a.s., pana Jiříčka, je to údajně z důvodu, že uvedené osvětlení zkratuje jiné městské obvody. Provozovatelem osvětlení je údajně Albert. Tento stav jsem osobně  řešil v prosinci 2009  s vedením Alberta České republiky. Před Vánocemi se podařilo osvětlení zprovoznit. Bohužel dnes už zase 3. den nesvítí. Není mi známa smlouva mezi městem a Albertem, ale domnívám  se, že si my, obyvatelé uvedené lokality, zasloužíme chodit po osvětlených chodnících.
Těším se na informaci, kdy bude uvedené osvětlení opět funkční součástí kultury života v Hranicích.  Také by mne zajímalo , kdo má v ruce "Černého Petra" a kdo nese za uvedený stav odpovědnost, včetně toho, jaké sankce lze na viníka uplatnit.

Ing. Ivo Holec

6. 2. 2010

Hranice, 5.února 2010


























Obdrželi jsme několik reakcí na současnou situaci ve městě. Jeden z našich čtenářů tvrdí, že v pátek 5.února měl v době mezi 9:30 až 10:30 řadu pojížděk po Hranicích. Nenarazil však ani na jediného z 80 pracovníků, kteří by měli být v „terénu“ a zabývat se úklidem následků sněhové kalamity. Stejně tak ani na jediný mechanismus, o kterých opakovaně hovořívá pan Vinkler. Zato prý však viděl, jak je prováděna výměna sáčků ve stojanech na psí exkrementy. Pracovník, který tuto činnost provádí, má údajně „svého“ šoféra, který ho z místa na místo Multikárou vozí. Tak takové štěstí dnes nemají ani mnozí podnikatelé a ředitelé – řídí si sami.
Na základě této informace jsem sedl do auta, na nikoho, kdo by čistil chodníky jsem sice nenarazil (to mohla být ale náhoda), udělal jsem aspoň nějaké fotky.
Zdeněk Špiřík


Retardéry v Komenského – hranická rarita.


Ve svém příspěvku se nejdříve vrátím k tomu, co výstavbě retardérů předcházelo. Na nevhodnost umístit tyto různé zpomalovací prvky na komunikacích města totiž upozorňovala široká veřejnost už od začátku záměru, tedy ještě v době, kdy se vedla polemika, jak řešit napojení Hranic na dálnici D 1.  Tehdy vznikla z popudu občanského sdružení Zdravé Hranice petice proti mimoúrovňovému křížení a zamýšlenému přivaděči od Velké přes město. Občané chtěli obchvat Hranic, hlavně vytěsnit dopravu mimo město. Na jednání v Zámecké pivnici nám, tehdy ještě bývalý místostarosta, dnešní starosta vysvětloval, že pasti a pastičky odradí řidiče od průjezdu Hranic. Dnes sklízíme plody neochoty a arogance bývalého zastupitelstva radnice reagovat na požadavky petice, kterou podepsalo přes 2000 tis. občanů. Většina dnešních zastupitelů a radních byla již v zastupitelstvu, které požadavky občanů tehdy odmítlo. 
Připomínám, že komise životního prostředí při radě města již při projednávání studie a projektu rekonstrukce Komenského ulice opakovaně nedoporučila radě budovat tzv. bezpečnostní zpomalovací prvky (retardéry).  Rada toto doporučení nevzala vůbec na vědomí a nechala tyto prvky na doporučení CDV Brno vybudovat. Po provedené rekonstrukci Komenského ulice komise životního prostředí znovu doporučila radě tyto prvky (hrby) odstranit, pro nevhodnost provedení, zvýšený hluk a zvýšení emisí-prašnosti a výfukových plynů. Doporučení vzala rada jen na vědomí a nic neřešila. Měření hluku prováděná v roce 2009 CDV Brno, m.j. v ulici Komenského,  potvrdila správnost doporučení, které vyjádřila komise životního prostředí. Udivuje mě rovněž, že se na doporučení vybudovat  tyto  omezující dopravní prvky podílela tatáž firma, která provedla hlukové měření.
 Je známo, že realizované zpomalovací prahy nesplňují některé z bodů Technických podmínek č. 85 Ministerstva dopravy (vypracované CDV Brno).  Svým geometrickým uspořádáním se nacházejí na hranici maximálního sklonu uváděného v TP 85, v některých případech je tato hranice překročena. V kombinaci s použitím dlažebních kostek postavené retardéry nutí řidiče většiny vozidel snižovat rychlost na přibližně 20 km/hod, což vede ke kolísání rychlosti projíždějících vozidel spojenému s negativními důsledky na životní prostředí (polétavý prach, plynné škodliviny a hluk). Nebyla také akceptována některá z doporučení uvedených v TP 85 (místo opakovaného použití retardérů této konstrukce, raději jiných vhodných zklidňujících opatření, zmírnění sklonů nájezdových ramp při společném provozu s autobusy veřejné dopravy….).
A v této situaci si vedení města (rada) opět nechalo poradit již několikrát zmiňovanou firmou CDV Brno, která jí doporučila řešit překračování hygienických limitů hluku způsobeným m.j. i novými retardéry, položením tzv. nízkohlučného povrchu na prakticky nový povrch v Komenského ulici. Při rychlosti max. 30 km/hodinu je to jednoznačné rozhazování peněz daňových poplatníků již na zpracování studie. Takový povrh je výrazně dražší než běžný, v ČR je položen jen na krátkém zkušebním úseku rychlostní komunikace. Rada města však již před několika měsíci uložila OD zajistit nabídku technického řešení možné opravy a úpravy povrchů místních komunikací Komenského, Teplická a Přísady prostřednictvím - opět od již několikrát zmiňované odborné organizace Centrum dopravního výzkumu Brno. Takže další rarita v Hranicích? „Tichý“ povrch na komunikaci, po které se smí jezdit 30 km/hodinu?
  Tím, že upozorňujeme na těžko vysvětlitelné chyby vedení našeho města, nesměřujeme ke zhoršení bezpečnosti chodců a vozidel najíždějících z bočních ulic. Chceme pouze, aby se tento problém řešil komplexně, t.zn. i s přihlížením k otázkám životního prostředí. Měli bychom samozřejmě minimalizovat např. riziko střetu vozidla s chodcem, současně však i riziko onemocnění tohoto chodce v důsledku vysoké koncentrace škodlivin ve vzduchu a zároveň bychom měli být ohleduplní ke spoluobčanům, kteří v této ulici v noci spí. A technická řešení, která umožňují splnit takové komplexní požadavky, existují. 
Co v této situaci říci k postoji starosty města  – nic se měnit nemusí a nebude, vše je v pořádku !
Antonín Honysz



Nejdříve spolupráce, teď lítá řež


Martin Bursík radil zároveň těžařům i ministerstvu životního prostředí.
Oboustranně výhodná spolupráce Martina Bursíka a uhelné společnosti Czech Coal se mění v otevřenou bitvu. Kdysi obchodní partneři se napadají a obviňují ze lží.
„Řešil jsem pro ně možnosti spoluspalování biomasy v kotlích s uhelnými granulemi a také otázky liberalizace elektroenergetického trhu,“ tvrdí Bursík.
Zástupci Czech Coal si však stojí na svém. „Logika formulací ve smlouvách je nesmlouvavá. Informace o konkurenci, PR, environmentální aspekty těžby,“ vyjmenovává Dobrovský. Poslední formulace se prý týkala všeho, co bylo spojeno s ekologickými aktivisty a jejich postojů k pokračování těžby. 


Pokračování:    http://prilohy-hl.blogspot.com/2010_02_01_archive.html

5. 2. 2010

Jak jsme zvládli kalamitu III.


Současná zima prověřuje skutečné kvality odpovědných pracovníků radnice i EKOLTESu. Ukazuje na jejich akceschopnost a organizační talent.
Protože často navštěvuji Hranice z jedné místní části, nemohu být spokojen s tím, jak se odklízí sníh z významných lokalit. V naší části Slavíč jsme si pomohli většinou sami. Velký kus práce odvedl a odvádí p. Jiří Trna. Dobrovolníci uklízí sníh u autobusových zastávek.
Ale když přijedu do města, mám potíže už na autobusovém nádraží. Hromady sněhu tvoří umělé překážky, je problém nastoupit a vystoupit z vozidla s invalidním vozíkem nebo s kočárkem. Stejně jako invalidní občan s berlemi. Když nepadal sníh, očekával jsem, že některé tyto nedostatky se budou řešit.

B. Z. /adresa v redakci/

4. 2. 2010

Jak jsme zvládli kalamitu II.


Zdá se, že sněhová kalamita pokračuje. Alespoň ve zvýšené míře v ostatních částech republiky. V Hranicích je nyní relativně klid. Sníh nepadá, důležité vozovky jsou očištěny. Takže můžeme být v pohodě. Kritika občanů utichla, život se vrací do svých kolejí.
Ale když si projdete město, narážíte na řadu nebezpečných úseků, kde jde o zdraví. Například už týdny byl v takovém „stavu“ chodník podél Zámeckého hotelu směrem ke schodům k autobusu na Šromotově náměstí. Schody velmi pečlivě ošetřeny, ale dostat se k nim velký problém. Stejně jako chodník, kterým procházíte od ZŠ Šromotovo směrem k Policii ČR. Jedna souvislá ledová vrstva. V této lokalitě narazíte na neupravený přechod pro chodce směrem k prodejně Billa.
Je zřejmé, že letošní zima vyžaduje zvýšené finanční prostředky i nasazení lidí a techniky. Ale podle názorů oslovených občanů se mělo pokračovat v úklidu sněhu i nadále. Zejména jde o chodníky i v méně frekventovaných částech města. Řada z nich požaduje alespoň posyp těch míst, kde hrozí úraz.
Dnes ráno okolo 06:15 jsem byl svědkem zablokované dopravy u Slávie. Proč? Na autobusové zastávce je pro tři stání autobusů pouze jeden průchod sněhovou bariérou. V tu dobu tam např. stojí 3 nebo 4 autobusy (Lipník, Kelč, Soběchleby, městská doprava) a musí čekat, než se jim uvolní nástupní plocha. Stojí tak i několik minut ve vozovce a brzdí provoz. A takových nebezpečných lokalit ve městě je podstatně více.
Samozřejmě, že nám nejde o účelovou kritiku. Jak již bylo napsáno v předešlých hodnoceních, situace s úklidem sněhu byla složitější než předešlé roky. Vyžadovala i mimořádné úsilí všech pracovníků EKOLTESu i občanů. Za to poděkovaní. Přesto se domníváme, že je potřebné kritická místa ošetřit. A předejít tak případnému poškození zdraví. Zima ještě neskončila. 

Mgr. Miroslav Raindl

2. 2. 2010

Kam zmizel zlatý poklad republiky


Převzato z www.temere.com
Dostala se mi do rukou pozoruhodná kniha Stanislava Motla, která ve svém podtitulu má napsáno: O tom, jak jsme museli spojencům platit zlatem za to, že naši vojáci mohli po jejich boku umírat ve válce proti Hitlerovi. Tenhle podtitul mne zaujal a proto jsem se dal do jejího čtení. A aby bylo jasno, kniha nebyla napsána za dob cenzury před rokem 1989, ale v roce 2003. Z knihy jsem si odnesl vedle mnoha poznatků i ten, že jsme byli nejen pro Sovětský svaz nevyčerpatelnou studnicí, ale že i Ti, ke kterým se vždy shlíželo jako k našim spojencům a vzorům, nebyli až zase takovými přáteli, jak by se na první pohled zdálo.
     A závěr knihy mne doslova šokoval a jsem přesvědčen, že by šokoval i vás, když se dočtete, že část zlatého pokladu v historických mincích i zlatých cihlách byla již v době demokracie po r. 1989 zcela bezostyšně prodána, aniž by o tom veřejnost věděla. 
Pokračování: 
http://prilohy-hl.blogspot.com/2010/02/kam-zmizel-zlaty-poklad-republiky.html