30. 9. 2010

K ceně tepla dodávaného Ekoltesem.


V jednom z předchozích příspěvků jsem podal informaci o výsledcích poslední kontroly, kterou se v tomto volebním obdobím zabýval kontrolní výbor při zastupitelstvu. Jednalo se o srovnání výsledných kalkulací nákladů na výrobu jednotky tepla v Hranicích a v jiných městech. Připomenu stručně výsledky:

Ze statistiky za rok 2008 (rok 2009 není dosud zveřejněn) vyplývá, že 93,6% objemu tepla bylo v roce 2008 v ČR dodáno odběratelům za ceny nižší, než byla v tomto roce cena tepla od Ekoltesu.
Ekoltes dodal v roce 2008 teplo z plynových kotelen blokových (93 009 GJ) a domovních (8 729 GJ). Výrobci ze všech 27 míst v ČR, kde byl dosažen objem dodaného tepla nad 30 000 GJ na plynových blokových kotelnách, prodávali teplo za cenu nižší, než Ekoltes. Pro srovnání plynových domovních kotelen jsem zvolil výrobce, kteří v roce 2008 dodali teplo v rozmezí 6 000 až 12 000 GJ. Stanovenému rozsahu dodávek odpovídalo v ČR celkem 50 výrobců. Všichni, až na jednoho, dodávali teplo za cenu nižší než Ekoltes.

Celkové náklady vč. zisku na dodaný 1GJ tepla se u jednotlivých  kotelen Ekoltesu  v roce 2008 pohybovaly mezi 490 a 739 Kč. V roce 2009 to bylo 519 až 832 Kč.
Z toho náklady na plyn spotřebovaný na 1 GJ dodaného tepla se v roce 2008 pohybovaly v jednotlivých kotelnách mezi 302 až 414 Kč, v roce 2009 mezi 327 až 450 Kč.
Největší rozdíly mezi náklady jiných výrobců a Ekoltesu spočívaly v nákladech na plyn, dále v přístupu k otázce zisku (řada výrobců ve vlastnictví města stlačuje cenu za teplo např. započítáním výrazně nižšího zisku) a v režijních položkách, nákladech na opravy, odpisech apod.

Cílem této kontroly nebyla analýza příčin nízké efektivnosti výroby tepla v kotelnách Ekoltesu. Mimo rámec kontroly si dovolím rekapitulovat možné příčiny vzniku této situace, na které jsem v průběhu kontroly narazil:

- Víc než třetinu tepla Ekoltes v roce 2009 vyrobil zastaralými kotelnami. Svádět to na to, že nejsou současní vlastníci bytů v panelových domech ochotni podepsat dlouhodobé závazky odběru tepla od Ekoltesu a proto nejsou kotelny modernizovány, mi připomíná ono volání zloděje „chyťte zloděje“. Kotelny, o které se jedná, byly totiž zastaralé už dávno před privatizací původně městských bytů (byly už tehdy staré 20 až 27 roků).

-  Zateplování domů, které vede ke snížení spotřeby tepla. Důsledkem na jedné straně je snížení efektivnosti výroby tepla a na druhé straně zvýšení měrných ztrát tepla na vytápění objektů kotelen a v rozvodech tepla. Boom zateplovacích systémů v ČR však začal již v devadesátých letech minulého století. A že se cena paliv z dlouhodobého pohledu může pouze zvyšovat je známo odedávna. Na co tedy čekalo vedení Ekoltesu?

Místo hledání reálných řešení proplýtvalo vedení Ekoltesu celé 4 roky tohoto volebního období, aby se nakonec zaštítilo stanoviskem odboru čistoty ovzduší Krajského úřadu, které se týká centrálních zdrojů tepla. Název CZT pro kotelny provozované Ekoltesem je však zavádějící. I ve statistice Energetického regulačního úřadu Ekoltes zařazuje své kotelny mezi kotelny blokové a domovní, protože jsou centralizovány pouze administrativně. Vlastní produkce tepla však po technické stránce centralizována není. Tento závěr potvrzuje skutečnost, že Ekoltes provozuje 29 kotelen lokalizovaných v různých částech města a na sobě nezávislých. Tato skutečnost má kromě právních důsledků i důsledky ekonomického rázu.

Zdeněk Špiřík




29. 9. 2010

Obavy z povodní jsou oprávněné


Je skutečností, že prakticky žádné zastupitelstvo nevěnovalo zvýšenou pozornost protipovodňovým opatřením od roku 1997 /povodně v Hranicích/. Jak plynul čas, pomalu se vytrácel zájem problémy řešit. Všichni doufali, že velká voda už nebude. A dnes je v centru zájmu oblast severních Čech, kde se musí řešit následky povodní z počátku srpna.

Samozřejmě, že mezi občany jsou stále obavy z velké vody. A jak vidíme, oprávněné. Máme zde dva názory. Občanské veřejnosti a odborníků z řad vodohospodářů, krizového managmentu, aj. Zatím však jde o polemiku, žádné seriozní závěry. Je potřebné zvýšit úsilí a konečně s tím něco dělat. Rozdělit možnosti a kompetence státu a Města. Dnes se ukazuje, že nebezpečné jsou i menší toky. A tam má správa Města Hranice určité možnosti.

Protipovodňová opatření chápeme jako komplex vzájemně provázaných řešení, která ve svém souhrnu zabezpečí ochranu našich občanů i jejich majetku i při současných prudkých změnách počasí.
Základem musí být kvalitní povodňový plán a práce povodňové komise, aby se např. nestávalo (jako při tzv. bleskové povodni 2009), že v průběhu 3 hodin komise „nestihne“ ani varovat občany před nebezpečím, natož specifikovat v duchu povodňového plánu příčiny vylití potoků v jednotlivých místech.

Za velmi důležité považujeme operativní odstraňování i dílčích povodňových rizik, jejichž řešení není jen v kompetencích, ale přímo povinností vedení města. Důsledky mnohaletého přehlížení žádostí a návrhů občanů jsme letos mohli zaznamenat při opakovaném vylití tzv. Bezejmenného potoka a při opakovaném zaplavování Mexika vodou z polí za viadukty.

Pro řešení povodní způsobených Bečvou bude důleřitá výstavba poldru Teplice. Omezení průtoku na 650 m3 by významně omezilo škody v toku Bečvy. Nicméně k úplné ochraně je nutná výstavba i obtoku jezu.

Při stále častějších prudkých lokálních lijácích vzrůstá význam suchých poldrů na přítocích Bečvy. Je známo několik vhodných lokalit, ve kterých by bylo možné při vynaložení relativně malých nákladů zadržet přívalové vlny.

Považujeme za samozřejmé, že akce jako poldr Teplice je nutno aktivně prosazovat v Praze. Mudrováním v Hranicích a odvoláváním se na to, že je to záležitost Povodí Moravy se nic nevyřeší. Obtok jezu lze řešit pomocí dotací, podobně jako malé poldry na přítocích Bečvy.

Všechny tyto návrhy jsme prezentovali v průběhu tohoto volebního období mnohokrát. Stávající vedení radnice se však soustřeďovalo na demonstrativní prohlášení typu řešení „Od pramene po soutok“ …..a skutek utek.

Mgr. Miroslav Raindl

Co možná nevíte

  
Volební systém v naší zemi není jednoduchý, a jestliže máme ještě jakési povědomí o volbách do poslanecké sněmovny, s komunálními je to ještě výrazně horší. Proto jsme pro Vás připravili několik užitečných informací, které vám pomohou zorientovat se a maximálně využít svého volebního práva.
V komunálních volbách máte tolik hlasů, kolik členů zastupitelstva má být v obci nebo volebním obvodu zvoleno. Nenechte je tedy propadnout, jděte volit a uplatněte všechny své hlasy. Pokud ale uplatníte více hlasů, lístek bude neplatný!
Můžete volit stranu i osobnosti, ale má to svá omezení! Zaškrtnete-li pouze stranu (Pozor! Můžete jen jednu, jinak bude lístek opět neplatný), dostane tato strana tolik hlasů, kolik je míst na kandidátce. Zaškrtnete-li naopak pouze konkrétní kandidáty, dostane strana nebo strany tolik hlasů, kolik jste zaškrtli kandidátů těchto stran. Můžete využít i kombinace: zaškrtnete (jednu!) stranu a několik dalších kandidátů (z jiných stran!). Strana, kterou jste zaškrtli jako celek, dostane tolik hlasů, kolik zbude po odečtení všech hlasů daných ostatním kandidátům.
Preferenční hlasy v rámci strany neexistují! Zaškrtnutím strany (a ne jejich konkrétních kandidátů) volíte kandidáty podle pořadí jejich nominací. K případným preferenčním hlasům (zaškrtnete ještě některé kandidáty této strany) se nepřihlíží.
I zde je jakási pětiprocentní klauzule (pro strany, nikoliv jednotlivé kandidáty)! Ale funguje poněkud jinak, než při parlamentních volbách. Pokud je na kandidátce strany stejný nebo vyšší počet kandidátů, než míst v zastupitelstvu, musí – stejně jako v parlamentu – strana splnit podmínku, že celkový počet hlasů pro stranu (bez ohledu, zda byl získán zaškrtnutím strany nebo konkrétními kandidáty) musí být větší nebo roven 5% ze všech platných hlasů. Pokud je ale na kandidátce strany nižší počet kandidátů, než míst v zastupitelstvu, potřebný počet hlasů se v tomto poměru snižuje. Např. v obci, kde bude devět členů zastupitelstva, stačí nezávislému kandidátovi pouhá devítina hlasů k překonání 5%-ní klauzule oproti straně, která má devět kandidátů.
Místa v zastupitelstvu si rozdělují strany, které překonaly 5%-ní klauzuli obdobně, jako v parlamentu (d’Hondtova metoda).
Pořadím na kandidátkách jednotlivých stran lze přesto zamíchat! Předpokladem je, že alespoň část lidí nevolila strany jako takové, ale jednotlivé kandidáty. Na první pozici kandidátky strany se dostane ten, kdo má o deset a více procent hlasů, než průměrný kandidát této strany. V praxi tedy stačí například pouhá 2% „preferenčních“ hlasů pro konkrétního kandidáta (pokud má kandidátka alespoň 5 členů), aby se dostal na 1. místo kandidátky.
Jakou volební strategii tedy zvolit? Celý volební systém bohužel jednoznačně zvýhodňuje strany oproti osobnostem. Přesto je možné dostat na radnice vaše favority – slušné a kompetentní komunální politiky. Tím, že se „slušní a kompetentní“ voliči domluví mezi sebou. Proto jsme pro vás připravili tento portál. Skrze mapu na homepage se dostanete až ke svému městu. Zde můžete diskutovat, vkládat informace, číst informace vložené někým jiným, hodnotit kandidáty a samozřejmě si na ně udělat názor.

http://www.vymentepolitiky.cz/

24. 9. 2010

Komunální volby jsou stejně důležité jako parlamentní. Proč?


Realizuje se zde podstatná část objemu korupce (jednotlivé kauzy nejsou mediálně tolik vděčné; nepatrné změny územního plánu, netransparentní "malá" výběrová řízení, pochybné projekty, „příspěvky“ z obecních prostředků soukromým subjektům...).

Efekt výměny bude rychle viditelný (výměna zkorumpovaných politiků je řádově jednodušší, než v parlamentních volbách, slušný komunální politik dokáže během jednoho dvou let udělat pro obec opravdu hodně a bude to vidět na první pohled).

Očista musí přijít zespodu (slušní lidé v komunální politice mají zpětně pozitivní vliv na činnost politických stran i na národní úrovni...).

Ovlivněním výsledků komunálních voleb můžeme hodně získat:
·         rozbití nebo alespoň narušení lokálních korupčních sítí;
·         efektivnější a smysluplnější vynakládání veřejných prostředků;
·         zase o krůček blíž ke skutečné demokracii;
·         sebeúctu a víru, že věci můžeme změnit.
·          
Komunální volby jsou specifické:
neexistují celonárodní témata, každá obec má specifické problémy;
politická příslušnost členů zastupitelstva nesouvisí s jejich slušností a kompetentností jejich rozhodnutí.


21. 9. 2010

Srovnání výsledných kalkulací nákladů na výrobu jednotky tepla v Hranicích a v jiných městech.


Tento kontrolní úkol schválilo zastupitelstvo města usnesením 932/2010 ze dne 18.2.2010. Důvod zadání spočíval ve zjištění nadprůměrně vysoké ceny tepla produkovaného Ekoltesem ve srovnání s jinými producenty v ČR používajícími rovněž zemní plyn.
Z analýzy tzv. CZT provozovaného společností Ekoltes, jeho jednotlivých nákladů a ze srovnání s jinými výrobci tepla vyplývají tyto závěry:
1.    Název CZT pro kotelny provozované Ekoltesem je zavádějící. I ve statistice Energetického regulačního úřadu Ekoltes zařazuje své kotelny mezi kotelny blokové a domovní, protože jsou centralizovány pouze administrativně. Vlastní produkce tepla však po technické stránce centralizována není. Tento závěr potvrzuje skutečnost, že Ekoltes provozuje 29 kotelen lokalizovaných v různých částech města a na sobě nezávislých. Tato skutečnost má kromě právních důsledků i důsledky ekonomického rázu.
2.    Celkové náklady vč. zisku na dodaný 1GJ tepla se u jednotlivých  kotelen Ekoltesu  v roce 2008 pohybovaly mezi 490 a 739 Kč. Zprůměrovaná, tedy odběratelům účtovaná cena, činila 636,07 Kč/GJ. V roce 2009 to bylo 519 až 832 Kč, přičemž průměrná cena bez DPH byla 614,5 Kč/GJ.
2.1    Tento rozdíl v nákladech na výrobu jednotky tepla mezi jednotlivými kotelnami je samozřejmě nárazově ovlivňován např. náklady na větší opravy. Že však základ velkého rozptylu nákladů je třeba hledat především v efektivnosti použitého zařízení je možné vidět na nákladech za plyn spotřebovaný na 1 GJ dodaného tepla. V roce 2008 se pohybovaly v jednotlivých kotelnách mezi 302 až 414 Kč, v roce 2009 mezi 327 až 450 Kč.
Z diskuze, kterou jsem měl možnost vést s jinými výrobci tepla vyplývá, že značné úspory ve srovnání s průměrnými cenami tepla z kotelen Ekoltesu dosahují právě v nákladech na plyn. Rozdíly např. při srovnávání výsledků dosažených v roce 2008 činily často 70, někdy i více Kč/GJ.
2.2     Druhý výrazný rozdíl jsem zaznamenal v přístupu k položce zisku. Ekoltes promítl do ceny tepla v roce 2008 2,6 mil. Kč a v roce 2009 víc než 3,5 mil. Kč. Řada výrobců ve vlastnictví města stlačuje cenu za teplo dolů až o desítky korun na 1 GJ výrazně nižším, resp. i nulovým ziskem. Ekoltes cenu 1GJ dodaného tepla zahrnutím zisku např. v roce 2009 navýšil o 39 Kč.
2.3    Třetí okruh zjištěných rozdílů je v režijních položkách, nákladech na opravy, odpisech apod.
3.    Pro úplnost jsem provedl podrobnější analýzu výsledků blokových a domovních plynových kotelen za rok 2008 v ostatních městech ČR (výsledky za rok 2009 dosud ERÚ nezveřejnil).
3.1 Blokové kotelny.
Pro srovnání jsem zvolil v prvním případu výrobce, kteří v roce 2008 dodali víc než 30 000 GJ tepla, ve druhém případě víc než 50 000 GJ tepla. Průměrná cena tepla od výrobců s dodávkami nad 30 000 GJ činila 568 Kč/GJ, výrobci s dodávkami nad 50 000 GJ vykázali průměrnou cenu 564 Kč/GJ. Ekoltes dodal z blokových kotelen 93 009 GJ za cenu 635,74 Kč/GJ.
Výrobci ze všech 27 míst v ČR, kde byl dosažen objem dodaného tepla nad 30 000 GJ na plynových blokových kotelnách, prodávali teplo za cenu nižší, než Ekoltes.
3.2 Domovní kotelny.
Pro srovnání jsem zvolil výrobce, kteří v roce 2008 dodali teplo v rozmezí 6 000 až 12 000 GJ. Stanovenému rozsahu dodávek odpovídalo v ČR celkem 50 výrobců s průměrnou cenou 520 Kč/GJ. Ekoltes dodal z domovních kotelen 8 729 GJ při ceně 639,59 Kč/GJ. Ze zmíněných 50 výrobců vykázal jen jeden cenu vyšší než Ekoltes.
4.    Ze statistiky za rok 2008 vyplývá, že pouze 6,4% dodaného tepla v ČR bylo za cenu dosaženou Ekoltesem, nebo vyšší. Protože Ekoltes do výroby tepla neinvestoval, nedá se předpokládat, že výsledky za roky 2009 a 2010 budou pro Ekoltes příznivější.

Zprávu vypracoval: Zdeněk Špiřík 

Kontrolní výbor zprávu na svém zasedání 14.září projednal bez výhrad.

19. 9. 2010

Vláda staví přízeň vůči nadnárodním finančním institucím nad zájmy lidí

Michal Hašek, Britské listy, 11.8.2010


Dámy a pánové, se žádostí o důvěru předstupuje vláda, která podle našeho názoru staví přízeň vůči nadnárodním měnovým a finančním institucím nad zájmy lidí naší země. Tato vláda vidí jako svou prioritu plnění přání finančních trhů. Ale my se ptáme: Co budoucnost rodin s dětmi, seniorů, lidí v životní nouzi nebo lidí s handicapem? Podle obsahu koaliční smlouvy a podle obsahu vládního programového prohlášení je to, dámy a pánové z vládní koalice, pro vás až druhořadá záležitost.

A není to jen rozpočtová oblast, kde vláda otevřeně přiznává, že vůči občanům země, naší země České republiky, necítí tak velkou odpovědnost. V programovém prohlášení se dovoláváte mandátu voličů. Zaštiťujete se veřejností, vůlí voličů. Slibujete, jak budete chránit a bránit jejich zájmy, zájmy jejich dětí a dalších generací. A zaznívá zde velká spousta podobných líbivých frází. Jaká bude realita? Přenášíte na ně důsledky ekonomické krize, kterou tito lidé nezavinili a ani nevyvolali. Pod záminkou obrany prosperity podnikatelského stavu pomáháte anebo slibujete nadstandardní přístup bankám, fondům a dalším institucím, které mimo jakoukoliv pochybnost pomáhají vytvářet současnou světovou hospodářskou a ekonomickou krizi. Vy je odměňujete zachováním sazby daně ze zisku na dosavadní úrovni, zatímco všem ostatním a především zaměstnancům, seniorům a rodinám s dětmi ordinujete vyšší daně prostřednictvím zvýšení DPH, omezení sociálních dávek a nižší valorizaci důchodů.

Kde je podíl na úhradě nákladů na straně bank nebo velkých korporací? Kde je jejich solidární přístup, kterého se tolik dovoláváte u běžných občanů a nízkopříjmových skupin? Kde je odpovědnost akcionářů a majitelů bank, hedgeových fondů, nadnárodních korporací? Jak velkou částkou nad obvykle odváděné daně solidárně přispějí k řešení současné krize? Odpověď znáte. Je nelichotivá a já vám ji nahlas připomenu: Žádnou, protože vaše vláda raději přenese toto břemeno na nízkopříjmové skupiny obyvatel, případně na střední třídu.

Pokračování:

Kritika kapitalismu se v českých televizích nenosí


Nejsem odborníkem na mediální sféru, jsem „jen“ konzumentem televizních pořadů. Nepovažuji se ani za nějakého velkého intelektuála a líbí se mi „masové pořady“ televizní zábavy. A sleduji rád zpravodajské pořady. Nemohl jsem si nevšimnout jisté nevyváženosti veřejnoprávní České televize, přičemž právě ona by měla být zárukou objektivity a vyváženosti.

Když si pustím ČT24, obvykle tam běží zprávy z burzy doplněné komentáři analytiků, že je třeba provádět ty správné „reformy“. Tito „nezávislí“ ekonomové jsou většinou hlavními ekonomy bank, finančních skupin či penzijních fondů. A samozřejmě, že neřeknou nic, co by se nelíbilo jejich zaměstnavatelům. Přičemž je zjevné, že současná světová hospodářská krize je krizí kapitalismu, nikoliv krizí sociálního státu. Krize sociálního státu je pouze jejím důsledkem. O tomto tématu píše velmi dobře ekonomka Ilona Švihlíková ve svém článku „Boj proti tříhlavé sani“. Nebudu proto opakovat její argumenty. Zaměřím se raději na pořady České televize určené masovému divákovi.

Pokračování:

16. 9. 2010

„Demokracie“ podle radních jednoho města



   Po minulých komunálních volbách si jeden občan města řekl, že by mohl trochu přispět ke zvelebení „svého“ města. Proto se nechal jmenovat do jedné komise.  Že nešel za penězi je zřejmé každému, kdo ví, jaké odměny za práci v komisi ono město vyplácelo. Zmíněná komise je poradním orgánem rady města pro řešení složitějších problémů - podle hesla „více hlav, více rozumu“. Bohužel v tomto městě to platí jaksi opačně. Po nějaké době náš občan dal najevo, že se mu nelíbí, jak rada města schvaluje a navrhuje zastupitelstvu věci, které komisí vůbec neprošly a kromě radních je nikdo neřešil. A pokud něco rada k projednání komisi předložila, ve většině případů doporučení komise nebrala v úvahu.
Na radnici onoho města přitom vládne tak široce rozkročená koalice, že má jeden obavu, aby se v rozkroku neroztrhla. Není proto divu, že takto různorodá vládnoucí koalice na radnici někdy vydává a schvaluje podivné věci – asi to bude tím, že musí být velmi obtížné skloubit programy a ideje levicové, středové i krajně pravicové. K tomu musí mít člověk silný žaludek i ….silnou motivaci! Takže náš občan celkem chápe, že se rada mnohdy schovává za to, že její usnesení jsou údajně tak tajná, že občan ani neví, kdo ze sedmi členů rady města jak a pro co hlasoval. Nechápe však, proč se při tom kasají, že jednají demokraticky a v zájmu občanů - čeho se bojí? Občanů města, pro které údajně pracují?


Obdobně „kvalitně“ to s hlasováním funguje i v zastupitelstvu. Je veřejným tajemstvím, že se koalice schází před zasedáním zastupitelstva a pilně trénuje, jak bude hlasovat pod taktovkou tzv. nejsilnější strany („nejsilnější“ snad počtem zastupitelů). A takové lidi jsme jako občané města volili, ti mají být naši zástupci a mít naši důvěru. Není to všechno nějak podivné?

   Ale zpět k našemu občanovi. Zákon schválnosti – náš občan měl rozepři, řekněme hádku, v létě  roku 2009 s jiným, asi významným a nedotknutelným občanem města, který sám o sobě totiž říká, že „něco znamená“ (zastupitel a funkcionář městské firmy). Ten našeho občana bez puncu nedotknutelnosti nazval „občanem druhé, možná třetí kategorie“ a holedbal se, že on, který „něco znamená“, má údajně nárok na nějaké výhody od města. Otázka zní, na základě jakých zásluh si přisvojuje právo na nějaké výhody, jiným občanům nedostupné. Nebylo by přesnější takové „výhody“ od jeho chlebodárců v radě města nazvat něčím nečistým, podvodem, korupcí? Projevy, se kterými přišel náš pan nedotknutelný, byly slyšet již v černé minulosti minulého století.
Nedotknutelný se ještě cítil asi ukřivděn, a nebo se držel hesla zloděje křičícího „chyťte zloděje“,  a poslal radě města tajemný dopis, kde si asi na našeho občana stěžuje (co v tomto dopisu je napsáno, se náš občan nikdy nedozvěděl). Na základě tohoto dopisu rada města onoho občana jako škůdce z komise vyobcovala. Protože složitý koaliční, různými výhodami dobře promazaný, zvedací systém ruky i v radě funguje velmi dobře a neomylně. 


Radní města si asi oddechli a současně nadmuli pýchou, jak se brilantně zbavili škůdce, který si – ač je to skoro neuvěřitelné – dovolil poukazovat na konkrétní nepořádky ve vedení města. Tajemný dopis je tak tajný, že když někteří zastupitelé chtěli po starostovi, aby bylo zveřejněno, o co se vlastně jedná, starosta to odmítl. Asi je v tom dopise nějaké státní tajemství a zveřejnění by byla něco jako vlastizrada radniční koalice. Možná, že hrozilo i roztržení oněch, v úvodu zmiňovaných široce rozkročených nohou v rozkroku, neboli rozpad koalice. 


Také členové komise, ve které byl onen městský škůdce členem, žádali po starostovi města, aby uvedl důvod odvolání z komise. Starostovi nelze upřít téměř heroickou pevnost postojů - opět důvod odvolání sdělit odmítl.
Současně však přece jen z rady města na našeho občana vzešla pomluva, že se údajně nepřístojně a hrubě choval k úřednici jednoho odboru MěÚ. A to prý je také jeden z důvodů odvolání. To uvedl předseda komise při zasedání komise, na dotaz odkud tuto informaci má, odmítl cokoliv sdělit. 


Stejně se zachoval starosta města, který byl na uvedeném zasedání přítomen a uvedenou informaci ani nepotvrdil a ani nevyvrátil. Po dotazech na odboru MěÚ, ke komu se náš občan „škůdce“ choval nevhodně, se zjistilo, že k nikomu a že si nikdo na něj nestěžoval k radním města Hranic. Vše tedy vymyšleno, jen důvod jak někomu ublížit a uškodit.

Závěrem, náš občan, který měl chuť prakticky zadarmo pracovat pro město, byl odvolán, morálně pošpiněn a po zjištění skutečností se mu ani nikdo neomluvil. Proč taky, když to nebývá u volených zástupců občanů toho města zvykem. Náš nedotknutelný, i když se choval na veřejnosti nepřístojně a velmi urážlivě, byl schován pod ochranná křídla rady města, která jeho nevhodné chování přešla „vysvětlením“, že on to tak určitě nemyslel a basta.


Lidem v podzámčí rada poslala jasný vzkaz – tak to dopadne s každým, kdo si dovolí panstvo na zámku, nebo jeho dvořany kritizovat. Není třeba dodávat, že urážlivými výroky nedotknutelného zastupitele se nikdo nezabýval a proto ani nemohl být nějak postižen a potrestán za nevhodné chování.
Skoro to tak vypadá, že
široce rozkročené koalici,
roztrhly se kalhoty na radnici,
vystrkujíc na nás svou zadnici.

 A kde zůstala spravedlnost a demokracie? Někde daleko za branami onoho města. Ovšem voleným radním to nevadí, ti se ze všech průšvihů otřepou a jedou dál. Proč ne, když jim to občané trpí.

Antonín Honysz, kandidát Strany pro otevřenou společnost, SOS, do komunálních voleb

15. 9. 2010

14. 9. 2010

Nemuselo by se tolik šetřit, kdyby .....


   .

                      ......což neplatí jen pro ministerstvo obrany

Trpké plody aktivit Zelených


Trpké plody aktivit Zelených budeme sklízet dlouho. Jedním z nich jsou na 20 let státem garantované výkupní ceny ze solárních elektráren na úrovni až 10x vyšší než z tepelných či jaderných elektráren. Podle ministra průmyslu M. Kocourka tato skutečnost přinese průměrné rodině, která elektřinou netopí, zvýšení ročních nákladů o 2800 Kč, v rodinách s ohříváním vody el. proudem až o 6300 Kč. U velkoodběratelů budou příplatky na ekologickou výrobu energie tvořit až třicet procent konečné ceny.
Hospodářské noviny otiskly toto vyjádření J. Světlíka, šéfa Vítkovic: „Kdo povolil, aby tu bylo desetkrát víc slunečních elektráren, než se plánovalo? Který stát by takto zařízl svůj export? Je to poprava českého průmyslu…. Je to jednoznačný signál pro investory, nechoďte sem, jsou tu blázni.“

12. 9. 2010

Střední vrstvy. Německá realita a české iluze


Ve všech evropských zemích probíhá proces sociální polarizace. V některých rychleji, v jiných pomaleji. Proces eroze již citelně zasáhl střední vrstvy i v tak bohaté zemi, jako je Německo. V mnohem méně bohaté České republice se zatím mnozí opájejí zcela falešnými nadějemi. Zejména mladí lidé žijí v iluzi, že jsou adepty vstupu do TOP vrstev.

Pokračování:

Pacient platí za jeden den pobytu více než vězeň ve vězení.



Poplatky ve zdravotnictví jsou hojně diskutovaným tématem. Existuje poplatek za návštěvu lékaře, za recept, za návštěvu specialisty (ted nové), za pobyt v nemocnici, záchrannou službu. Lidem se z velké většiny nelíbí vše. A když by si ještě vše srovnali s vězni. To by bylo!!


9. 9. 2010

Období slibů opět začíná.


Ve dnech 15. a 16. října proběhnou další komunální volby, festival slibů volebních stran je před námi. Zajímavé bude m.j. sledovat, do jaké míry se do volebních programů promítne současná špatná ekonomická situace. Zda opět převáží podbízení se založené na „rozhazování“ obecních prostředků a to např. pod hesly „oni si ti zaslouží“ – míněna ta či ona zájmová skupina, hlavně aby byla vlivná. Anebo převáží uvážlivý přístup založený na racionálním hledání optimální varianty vyváženého hospodaření se zdroji města, respektující reálný stav vnějšího ekonomického prostředí i městských příjmů?
Jedna z řady možností, jak zefektivnit nakládání s městskými zdroji se týká Ekoltesu. Na nemorální parazitování místních komunálních politiků na této společnosti ve stoprocentním vlastnictví města jsem upozorňoval k velké nelibosti hlavních aktérů již na začátku tohoto volebního období. A v jeho průběhu se pak prokázala nesmyslnost a neefektivnost tohoto samoúčelného modelu řízení. Samoúčelného proto, že uměle vytvořené funkce v Ekoltesu byly ve skutečnosti využívány v povolebním vyjednávání ke slepování koalic na radici. 
Podívejme se na složení představenstva a dozorčí rady Ekoltesu v tomto volebním období:
Představenstvo - J.Sedláček( Nezávislí, radní), R.Průcha(předseda místní ODS), V.Zima(ČSSD, zastupitel), M.Vinkler (Zelení, zastupitel), R. Hlavinka (ODS, radní).
Dozorčí rada - M.Los (předseda místních Zelených),  J.Úlehla (ČSSD, radní).
V této sestavě jsou 3 radní, 2 zastupitelé a dva předsedové místních organizací politických stran, všichni pak dohromady součástí tzv. koalice na radnici.

Tento model řízení umožnil za dobu jeho existence z Ekoltesu „odsát“ miliony korun na účty komunálních politiků. Paní místostarostka inž. Ondriášová při jeho obhajování ve sdělovacích prostředcích prohlásila, že z těchto odměn žádný z aktérů nezbohatne. Nechci se vyjadřovat k úrovni tohoto argumentu, v každém případě zchudla městská společnost, za ty peníze mohla modernizovat některou z 30 až 33 let starých kotelen tzv. CZT a snížit cenu za dodávky tepla občanům města. Jak hluboko komunální politika klesla, když vítězní komunální politici tento způsob řízení považují za naprosto normální, funkce v Ekoltesu automaticky za svoji volební „kořist“, o kterou se po volbách perou i sami mezi sebou!
Nejde však jen o odměny, které si výše uvedení stanovují v rámci své koalice vlastně sami pro sebe. Daleko horší důsledky má tento model pro vlastní řízení společnosti.

Klasický model řízení akciové společnosti, který by odpovídal velikosti a podnikatelskému zaměření Ekoltesu, by měl tříčlenné představenstvo a tříčlennou dozorčí radu. Představenstvo by bylo tvořeno vrcholovým vedením společnosti a za práci v představenstvu by nebylo odměňováno, protože náplň povinností v představenstvu je obvyklou součástí pracovní náplně vrcholového výkonného vedení společnosti. Dozorčí radu by tvořili 2 skutečně kvalifikovaní zástupci vlastníka, (vlastníkem je město, což znamená výběr z podstatně většího počtu občanů než poze z hrstky koaličních politiků) a 1 volený zástupce zaměstnanců společnosti. Dozorčí rada by ve smyslu stanov společnosti plnila kontrolní funkci vůči představenstvu. Vybrat dva zástupce města je možno několika způsoby. Jako příklad uvedu variantu, kdy jednoho člena dozorčí rady vybere z řad odborníků koalice a druhého opozice. Při existenci kultivovanějších vztahů, než navodila koalice v tomto volebním období, by tak učinila koalice s opozicí společně. Roli valné hromady by ve smyslu zákona o obcích plnila rada města, která by oficielně jmenovala dozorčí radu včetně výše odměny za práci v ní. Členové představenstva (3 řídící pracovníci Ekoltesu) neplnící nebo neschopní plnit své povinnosti by byli vystřídáni postupem daným stanovami společnosti.
Jaký je současný stav? Krátce řečeno několik koaličních politiků se samo řídí, samo kontroluje a samo odměňuje. Nedivme se pak tomu, do jaké situace se Ekoltes postupně dostává (to je ale téma na jiný článek).

Bude mít některá z volebních stran sílu a odvahu se aspoň pokusit současný stav změnit?

 Zdeněk Špiřík    

7. 9. 2010

Devastace parku pokračuje

.
Podobně jako v dalších částech města ani v parku není prováděna údržba zeleně v souladu se smlouvou uzavřenou mezi městem a Ekoltesem. Podívejme se na několik fotografií ze 7.září:



 

"Parková" úprava trávníků 









"Parková" úprava stromů a okolí sochy Mistra Jana Husa  


 



















"Parková" úprava okrasných dřevin  



5. 9. 2010

Úvaha o spotřební společnosti v USA


Také máte takový pocit? Trošku jsem byla uchvácena mým, vlastně jsem trochu uchvácena všemi mými věcmi. Napadlo vás někdy, kde se všechny ty věci, co nakupujeme, berou a co se s nimi stane, když je odhodíme? Stále jsem o tom přemýšlela. A tak jsem začala hledat. A chytrá knížka mi řekla toto: Naše věci jednoduše procházejí těmito stavy:
Pokračování: 

4. 9. 2010

Vybrané ukazatele sociálně ekonomického rozvoje České republiky


1. Ekonomický vývoj:


a) Po r. 1989 prošla společnost zásadními společenskými i ekonomickými změnami. Přechod z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní byl nezbytný. Tyto změny provázela doba hledání i omylů. Za chyby v transformaci ekonomiky zaplatila společnost cca 680 miliard Kč. S odstupem času se potvrdilo, že kuponová forma privatizace byla chybná.
Navíc ekonomickým změnám nepředcházela kvalitní legislativa a tak se z privatizace často stávalo tzv. tunelování. Přesto se postupem času podařilo ekonomiku transformovat a dnes lze jednoznačně říci, že se Česká republika řadí mezi standardní země s tržní ekonomikou.
b) Po 20 létech lze i zároveň porovnat jak si vedly jednotlivé vlády. Za uplynulých 20 let zde vládlo Občanské fórum 3 roky, Občanská demokratická strana 9 let a Česká strana sociálně demokratická 8 let. 
 

3. 9. 2010

Tak se nám zase blíží


   Tak se nám zase pomalu blíží komunální volby. To nutí se podívat podrobněji na některé komunální politické turisty a  vlezouny v Hranicích.Vlezoun - člověk který vleze všude, kde má z toho osobní prospěch.
   Na první místo bych zařadil pana Juračku, který  cestoval od OF až k hnutí Hranice  2000 a dnes se spojuje do komunálních voleb s nejkonzervativnější  stranou, která je složena většinou z politických turistů - TOP 09. Tento pán byl již dvakrát starostou a nám občanům to nikdy nepřineslo nic moc dobrého.
Za prvního starostování v devadesátých letech minulého století nám připravil chuťovku v podobě mimoúrovňového křížení Hranice na dálnici D 1. Tehdy s lobbisty tzv. podnikatelů v dopravě tento sjezd prosadil, přitom však nějak zapomněl, že ke každému sjezdu musí být přivaděč. Ten vyřešil velmi jednoduše, těžká doprava bude jezdit přes třetinu obydlené části města. Vše to bylo zamlženo, takže občané města se nic pořádného nedozvěděli.

Až při jeho druhém starostování počátkem prvního desetiletí 21. století se občané přítomní na jednání zastupitelstva měli možnost seznámit s postojem starosty a s tím, o co se jedná. Přímo na jednání zúčastění sepsali malou petici, která obsahovala kolem patnácti podpisů apředali ji starostovi. V této petici bylo uvedeno, že jsou proti výstavbě zmíněného křížení. Přes protesty občanů, připomínám, že pod peticí proti sjezdu do města během několika dnů bylo 2030 podpisů, starosta s tehdejšími zastupiteli prosadil křížení a na řešení, jak řešit přivaděč, se "vykašlal". Krásné bylo jeho vyjádření: Co by tomu řekli podnikatelé, kdyby se mimoúrovňové křížení zrušilo. Co tomu říkají občané ho nějak nezajímalo. V druhém období starostování nám dále připravil kostečkované náměstí prakticky bez zeleně, ale s velmi mizerným, jim prosazeným, vodním prvkem. Dále plovárnu v zátopovém území, výsledek jsme viděli letos v květnu při záplavách.
   Minulí zastupitelé jsou i ti dnešní a určitě se budou snažit být i těmi budoucími. Pro příklad panové Wildner, minulý místostarosta, dnešní starosta,Haša, Úlehla, Sedláček a další. 
  
   Dalším zajímavým turistou je slečna Ondriášová, která kandidovala a byla zvolena za stranu Právo a spravedlnost. Ji může nazvat přeběhlíkem, protože i když dodnes v médiích vystupuje oficiálně za tuto stranu, hned po volbách se  přidala k ODS, což jí vyneslo post místostarostky  a  za co byla zvolena, hodila za hlavu. Pro letošních volby přeběhla  pod křídla ČSSD, od níž, jak říká, dostala nejlukrativnější nabídku. Možná č.1 na kandidátce. V tomto volebním období se podílela s panem starostou a dalšími radními na všech ekonomicko-politických hrátkách koalice. Vlezounem je proto, že jí nejde o ideje či program, ale jen o osobní prospěch a pro ten se spojí s každým, kdo jí umožní být u "korýtka". 

   Teď několik vlezounů, což jsou komunální tzv. politici, kteří jsou bezpáteřní, svoji stranu neopouštějí, ale jsou schopni se spojit v koalici s každým, hlavně když jim to přinese prospěch.
   Pan Wildner, dnešní starosta. Ten nám připravil za toto volební období zajímavosti, jako Wildnerovy skoky, jinak (p..), na Komenského ulici. Odmítnutí studie částečného obchvatu města jím nazvanou západní tangenta, dále východní tangenta k průmyslové zóně na Tovární ulici (kasárna Jaslo). Nikdy neuskutečněna. Strašení lidí Palačovskou spojkou, která měla úplně vyřešit dopravní situaci ve města. Podle něj se jednou již budovala, podruhé již byla v přípravě, nakonec to skončilo tak, že tato spojka se nebude budovat. A pan Wildner ztratil argumenty, jak řešit dopravu města a tak teď zarytě mlčí. V minulosti podílnictví na předražené plovárně, nyní peníze město na nic údajně nemá, ale vyhazuje miliony na soukromé akce - tenisová hala záplavové oblasti, divadlo na střelnici, parkoviště za parkem, sponzorování soukromé nemocnice. To jsou jen některé aktivity člověka, který znovu kandiduje za ODS  a myslím si, že je ochoten se spojit s kýmkoliv, aby si udržel moc ve městě.
   Pan Haša, dnešní radní, má jeden rozdíl, jeho strana se spojila do koalice se zelenými, i když jejich zásady jsou  dost odlišné. Jinak platí vše stejně jako u předchůdce.  Taky schopen se spojit s kýmkoliv.
   Pan Úlehla, dnešní radní. Že se sociální demokraté spojí do dnešní radniční koalice asi nikdo ve městě nečekal. Co chcete po člověku, který v devadesátých letech rychle otočil kabát a dnes je ochoten se spojit s kýmkoliv. Jak plní předvolební sliby, když ve volebním programu ČSSD má v oblasti "Životní prostředí: dořešení průjezdu městem z přivaděče dálnice D 1". Jak to dořešil. Nebo "Budování infrastruktury: změna nesmyslného parkovacího systému vč. jeho provozovatele". Co jako radní prosadil změnit.? Z volebních slibů nic!  

    Pan Sedláček, dnešní radní, zvolen za nezávislé. Jak nezávislý, když je vázán koaliční smlouvou a tak také hlasuje. Jak plní předvolební sliby. "Ekologie a životní prostředí: snížení prašnosti ve městě častějším čištěním komunikací ". Jak to řeší, když se prakticky ulice nečistí a s ovzduším je to čím dál horší. Před rokem 1989 byl nomenklaturní pracovník, po převlečení je nezávislý již několik volebních období, ale vždy vlezoun tam, kde je z toho prospěch.
   Takových je v hranickém zastupitelstvu více. Jen pro další příklad: pan Káňa, tehdy  úplně nový ředitel domova důchodců. Jak se dostal ze 17. místa na kandidátce na druhé?  To otázka, vysvětlení je asi jednoduché.

   Pan Vinkler, řídící pracovník městské firmy, vulgární a nevychovaný člověk, který si o sobě myslí, že je ve městě něco extra. Stoupenec zelených, kteří nic neprosadili. Tvrdě hlásal, že bojuje proti mimoúrovňovému křížení "Hranice" a přivaděči přes město. Pak hlasoval pro křížení, a jak řešit přivaděč mu nějak vypadlo z ochablé paměti. Hrby v Komenského ulici se mu také nelíbily, ale hlasoval v souladu s koalicí pro vybudování. Je to vlezoun, který pro "koryto" a udržet si je udělá cokoliv.

 Výše uvedení představitelé města se dostávají k moci, „korýtkům“ a těží ve svůj prospěch do značné míry „díky“ neznalosti a nezájmu velké části občanů o dění ve městě. Je jim jedno s kým a jak se spojí do koalice, důležitý je výsledek v jejich osobní prospěch. Tito lidé se nespojí do koalice jen s jednou stranou, a to je KSČM, ikdyž někteří z nich byli do roku 1998 velmi aktivními členy KSČ i LM.
 Nikoho jsem tímto článkem nechtěl urazit, pokud ano, tak se omlouvám.  Jen jsem chtěl poukázat na to, jak se provádí komunální politika na úrovni Hranic.

Antonín Honysz

2. 9. 2010

Obdrželi jsme první volební program - Strana pro otevřenou společnost


.

Red.HL

Pořadí volebních stran na hlasovacím lístku pro volby do zastupitelstva Hranic


 1 – Strana pro otevřenou společnost
 2 -  ZMĚNA PRO HRANICE
 3 – Koruna Česká (monarchistická strana Čech,  Moravy a Slezska)
 4 – Komunistická strana Čech a Moravy
 5 – Věci Veřejné
 6 -  Česká strana sociálně demokratická
 7 – Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová
 8 – Strana Práv Občanů ZEMANOVCI
 9 – „Sdružení nestraníků“
10 – Občanská demokratická strana
11 – Hranice 2000
12 – Strana Zelených

Red.HL