Vánoční glosa

Včera jsem v podvečer navšívil s manželkou náměstí, když jsme se vraceli od Kostelíčka, kde jsme si byli vyslechnout krásné vánoční koledy.

Ovšem náměstí zklamalo. Plné odpadkové koše, nepořádek. Podle prodejců ve stáncích časté výpadky elektřiny, nesvítil proto vánoční stromek, ap. A to se chystaly náměstí navštívit stovky lidí u příležitosti půlnoční mše. A tak se klade na jazyk otázka: Kdo je na vině?

Když to srovnám s Přerovem, máme "mrtvé náměstí". A to jeho úprava stála nezanedbatelnou částku.

Stálo by za úvahu, jak alespoň v časech vánočních udělat náměstí přitažlivější. A při rozhovoru s přítomnými mladými lidmi padaly i zajímavé návrhy, jak náměstí oživit. Jejich názory mě potěšily. Máme na to celý rok, jak to změnit.

Dále bych chtěl občanům sdělit, že rok 2014 bude i bohatý na některá významná výročí. V roce 1514 byl založen hranický zámek (Jan z Perštýna), 1544 daroval městu svůj dům krejčí Skřítek, který byl přeměněn na radnici. V květnu 1924 otevřen Českobratrský kostel, v červnu 1924 navštívil město prezident Masaryk. To jen z kroniky V. V. Bartkovského.

Bohužel, jedno výročí upadlo v zapomnění: 24. srpna 1323 navštívil město král Jan Lucemburský se synem Karlem.

Jistě zajímavá výročí pro školy, spolky i kulturní komisi.

Krásné pohodové dny a hodně zdraví a úspěchů v novém roce 2014 přeje všem občanům

Mirek Raindl st.

K výsadbě křovin

Zasílám Vám též jeden postřeh k probíhající výsadbě městské zeleně v Hranicích, která vysála z městského rozpočtu 1,65 milionu. Konkrétně se mi jedná o část výsadba křovin, zejména podél chodníků pardon – křovníků. Jinak se to nazvat nedá, protože chodníky jsou všude budovány pro chodce, v Hranicích pro růst křovin. Kdo někdy šel například z nádraží se zavazadly v každé ruce a potkal dalšího se zavazadly, tak ví o čem mluvím. Když to není v zimě a nejsou sněhové bariéry u silnice, tak to ještě jde. Teď konkrétněji.

Na to aby bylo možno využívat celou plochu chodníku je třeba volný prostor za okraj chodníku pro chodce bez zavazadel přibližně dvacet centimetrů (rameno a paže přečnívá), se zavazadly alespoň třicet centimetrů.

Většina křovin používaných jako živé ploty vyrůstá do šířky kolem  jednoho metru.

Když to teda sečteme, tak křoví má v průměru metr, poloměr – odkud roste je padesát centimetrů. K tomu připočteme třicet centimetrů na ramena a zavazadla a máme osmdesát centimetrů.

Křoviny by se tedy u chodníků měly sázet nejblíže osmdesát centimetrů od obrubníku!

Většina křovin vysázených v Hranicích, byla (včetně poslední výsadby v prosinci 2013) vysázena asi 30 centimetrů od obrubníku.

Nejmarkantnější příklad je na Třídě 1.máje, třeba podél parkoviště u prodejny Albert. Z jedné strany, od parkoviště, křoví menšího vzrůstu a přesto je převislé nad chodník asi dvacet centimetrů. Vysázeno bylo asi třicet centimetrů od obrubníku. Z druhé strany nově vysázené křoviny opět pouhých třicet centimetrů od obrubníku. Chodník je tam široký asi metr, tak jestli to křoví vyroste jak tam je teď, dva chlapi se na chodníku nevyhnou a dvě ženské s taškami už vůbec ne!

A že je možno vysázet křoví u chodníku i pro lidi, se v Hranicích můžeme přesvědčit snad na jediném místě a to na ulici Nová, u garáží.

Jestli výsadbu zeleně plánoval zahradní architekt, měl by vrátit diplom, jestli zahradník, ať vrátí výuční list!

S pozdravem

                F. Hrdina

Chyby není dobré vytloukat dalšími chybami

Mezi nejvážnější témata dnešního zasedání zastupitelstva nepochybně patří městské investice do kanalizací Pod Hůrkou a ve Velké. Inž. Karel Hübl opakovaně v přípravných materiálech podrobně vysvětluje své připomínky ke zpracované projektové dokumentaci, upozorňuje na neplnění platné legislativy a připomíná riziko ztráty přislíbených dotací se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Protože se jedná o investice v řádu desítek milionů korun, představuje eventuelní ztráta dotací pro město vážné finanční riziko. Veškeré materiály, které pan inž. Hübl zastupitelům předkládá, jsou na webu města k dohledání. Čtenář nemusí být velkým znalcem, aby si položil řadu otázek:

Smlouva mezi městem a Ekoltesem

Obrázek si zvětšete

Nerozumíme, proč na webu Ekoltesu nejsou vyvěšeny informace, za co konkrétně při péči o zeleň v Hranicích zodpovídá. Snad by mělo být i v zájmu sedmi politiků, kteří tam "hájí zájmy občanů města" budovat důvěru občanů k městské firmě. Přikládáme malý výtah z tzv. Rámcové smlouvy, kterou se Ekoltes zavazuje zajišťovat městu některé služby. V tomto případě se jedná o sekání trávy. Navazujeme tím na naše 2 předchozí příspěvky.

Jak už mluvčí města zmínil, jsou ozeleněné plochy rozděleny do tří kategorií. Rozdělení je patrné z prvního obrázku.

Kolikrát mají být plochy jednotlivých kategorií a kdy ošetřeny je patrné z druhého obrázku. V této části mluvčí města ve svém článku v Deníku plácal. Podívejme se tedy na harmonogram sečení podrobněji.

Tak co je pravda?

Mluvčí města ve vyjádření pro Deník, kterým jsem se zabýval v předchozím příspěvku, tvrdí, že město udělilo Ekoltesu letos poprvé v historii pokutu za neplnění uzavřené smlouvy o údržbě veřejné zeleně. V archivu usnesení rady města jsme však narazili na další případ z roku 2011.  Dokonce vyšší než ta letošní. A co vlastně z oficielního vyjádření vedení radnice bylo pravda  ........?    

Starostka města má jiné starosti?

Již v říjnu se pan Michal Vařeka obrátil otevřeným dopisem na starostku města. Znění dopisu naleznete ZDE. Po několika týdnech mlčení se místo starostky města 6. prosince na stránkách Deníku ozval Petr Bakovský.

Pokud by pan Bakovský touto formou prezentoval svůj osobní názor, nebylo by třeba se jeho článkem v Deníku zabývat. Má na osobní názor právo, i když většina Hraničáků má pravděpodobně názor jiný. Pod jeho jménem je však uvedeno „mluvčí města Hranice“, prezentuje tedy oficielní názor vedení radnice, tedy i paní starostky Ondriášové.

Z čistě lidského pohledu by snad šlo pochopit, pokud by paní starostka před rychle se blížícími komunálními volbami nechtěla být spojována s problémem ŘÍZENÍ EKOLTESU. To však jen do chvíle, než si čtenář uvědomí, že stojí v čele rady města, která je současně nejvyšším orgánem (valnou hromadou) zmíněné městské firmy.