O korupci a trafikách

Zdeněk Špiřík

Je v Česku dobrým zvykem, že členství v dozorčí radě je taková klidná trafika…ve státních a městských firmách se o tom zcela oficielně licituje podle hesla „my jsme koaliční partner, tak nám patří i místo v dozorčí radě“. Otázka odbornosti a morální spolehlivosti je potom zcela nepodstatná…

Všichni se ohánějí frázemi boje proti korupci, vymýšlejí se různá komplikovaná opatření, protikorupční týmy, ale na jednu na jednu možnost se zcela zapomíná, a tou je možnost velmi efektivní prevence korupce právě prostřednictvím dozorčí rady…

Kdo by měl být členem dozorčí rady? Definice je poměrně jednoduchá. Konkrétní vazba na konkrétní politickou stranu nebo zájmovou skupinu, mimo akcionáře společnosti, by neměla být kvalifikací, ale spíše diskvalifikací. V každém případě by člen dozorčí rady měl disponovat prokazatelnými znalostmi z příslušného oboru, financí a účetnictví, práva a zejména úspěšnou manažerskou praxí…

Vždyť přece zájem na optimálním fungování státních a magistrátních, ale i jiných firem je obecný, a ne jen právě zvolené politické či jiné garnitury…

Vratislav Kulhánek, Lidové noviny, 24.června 2011

 Již druhé volební období upozorňuji na obdobné praktiky používané v městské společnosti Ekoltes. Výše uvedený výňatek z článku s nadpisem, který jsem rovněž převzal, je moje odpověď na dlouhodobé zákulisní pomluvy typu „Špiřík nenávidí Ekoltes“, na „kejhání postřelených hus“, že chci do Ekoltesu místo nich  (krásné vystižení jejich způsobu myšlení) a na jiné, ještě nenávistnější výlevy, kterými reagují aktéři obdobného počínání,  jaké popisuje pan Kulhánek, zkušený manažer, m.j. bývalý předseda představenstva společnosti Škoda Auto.

Pozorného čtenáře možná zarazí, že pan Kulhánek nepíše o obsazování míst výkonného vedení (ředitel a další řídící pracovníci). Je to proto, že považuje za normální, že výkonné vedení je totožné s představenstvem. Tzn., že neexistují vedle sebe předseda představenstva a ředitel atd., jako jsme dlouhodobě svědky v Ekoltesu. Škodovka v Mladé Boleslavi, mnohonásobně větší velikostí i množstvím řešených problémů, funguje perfektně s kumulovanými funkcemi. Podobný způsob řízení (se souběhem funkcí), ke spokojenosti vlastníků, používá ČEZ a další mamutí společnosti, tím spíše ovšem společnosti střední velikosti.

Invaze místních politiků do Ekoltesu je tedy ještě mohutnější, než ta, kterou kritizuje pan Kulhánek. Hraničtí politici okupují nejen dozorčí radu, ale i představenstvo. Přitom v řádně fungující společnosti by měla dozorčí rada tvrdě „hlídat“ představenstvo.  A aby ta hrůza byla dokonána, tatáž bojůvka ovládá i valnou hromadu (radu města) a zastupitelstvo. Vzájemným krytím všech těchto orgánů vzniká neprůstřelný val, který je téměř nemožné zdolat ani při zjištění sebevětších nesmyslů v řízení.
V tomto rámci je zajímavé sledovat, s jakým úsilím zmiňovaná skupina komunálních politiků pěstuje pověst o své nenahraditelnosti v Ekoltesu, stejně jako jejich snahu vzbudit zejména v neinformovaných lidech pocit strachu z katastrofy, ke které by jistě došlo v případě, že by přestali - oni obětaví politici - být ochotni nést na svých ramenou všechna rizika spojená se zodpovědností za Ekoltes. A když jsme u těch rizik, slyšeli jste někdy, že by některý politik v ČR zaplatil byť jednu korunu za chyby, kterých se dopustil v představenstvu nebo dozorčí radě státní nebo obecní firmy?

V poslední době jsme museli vyslechnout i „inovované“ argumenty, podle kterých je souběh funkcí v představenstvu a ve výkonném vedení nezákonný. Jedná se opět o neohrabané zdůvodnění potřeby dalšího setrvání politiků v Ekoltesu. Jak to, že přitom většina „apoliticky“ řízených firem uvedený souběh s úspěchem používá? A nejsou to jen společnosti střední velikosti, ale i velké firmy jako třeba ČEZ. Vysvětlení je jednoduché – uváděný souběh funkcí je zakotvený nejen v současně platném Obchodním zákoníku, ale ještě dokonalejší formulací v návrhu zákona schváleného vládou ve znění změn přijatých Legislativní radou vlády z května letošního roku.

Připravovaný Zákon o obchodních společnostech a družstvech (Zákon o obchodních korporacích) uvádí v §47 Pověření obchodním vedením:

(1)Statutární orgán může pověřit obchodním vedením obchodní korporace  zcela nebo zčásti jiného. Osobou pověřenou obchodním vedením může být i osoba, která je statutárním orgánem nebo jeho členem.

Závěrem chci zdůraznit, že moje kritika se týká způsobu řízení Ekoltesu místními komunálními politiky. Přitom je mi líto zaměstnanců Ekoltesu, protože v odborně vedené společnosti by se jim pracovalo lépe.