18. 9. 2011

Kulturnost už se nenosí



Ing. Radka Ondriášová

Stalo se módou obviňovat koalici z arogance a  nevstřícného jednání. Jenže každá mince má dvě strany. Z posledního jednání zastupitelstva  jsem si odnesla  několik dojmů.  Zejména, že mám právo jen sedět, mlčet  a nechat se napadat. Jakmile  totiž zareaguji, dotyčný, který se do mě celou dobu „navážel““ se najednou cítí dotčen, osobně uražen a požaduje omluvu.

Podle mne ale kulturnost projevu nespočívá pouze v tom, že dotyčný pěkně mluví, nekřičí a nepoužívá sprostá slova, ale také v tom, že  nemanipuluje s fakty, nevytrhává výroky ze souvislostí nepřidává k nim do prezentací „smajlíky“. A neříká tomu „nestranný závěr kontroly“. 
Nemohlo by se pak stávat, že řečník, upozorněný na chybu , která se mu nehodí  „do krámu“,  ji jen přejde, obalí  do nejasností a zamluví.  Ale to, že někoho zahltí slovy, neznamená, že má pravdu.  U mnohých vystupujících mám ale dojem, že je vždy správný jen jejich názor, přičemž neberou v potaz názor odborníků, kteří preferují jiný postup. Běda však, když se ozvete, okamžitě to berou jako osobní útok. 

Lidé se diví, že  mládež se dnes  neumí chovat,  ale ona se učí od svého okolí. Když mladí vidí, že staří zkušení matadoři pod rouškou slušnosti  nerespektují pravidla a obratně jimi manipulují a zjistí, že s výrazem slušňáka lze beztrestně popichovat  a  shazovat úsilí druhých, rychle se učí podobnému chování. Bez sebemenšího byť i jen náznaku zdvořilého dotazu, si natáčí záznamy, ze kterých účelově vytrhávají pouze to, co se jim hodí.  Rozdílný legitimní názor  bezostyšně označují za lež. Jakoby pouze jejich názor byla jediná zjevená pravda. Často  navzdory názorům odborníků. Nepřipomíná nám to něco? 

Ten, kdo hraje podle pravidel, je pak ve zjevné nevýhodě. Ti druzí je neustále  pokrytecky připomínají a přitom  se chovají, jako by pravidla platila pouze pro jednu stranu – tu druhou. Klidně mluví o „atmosféře vzájemné spolupráce“ a konají přitom podle hesla  „Čiň čertu dobře, peklem se ti odvděčí“.

Žádné komentáře: