22. 11. 2010

Panelák chce pryč od teplárny, ušetří až 8 tisíc na byt


Čtenář nás upozornil na článek na servru Aktuálně.cz, který pojednává problém odpojování odběratelů tepla od centrální kotelny v Kroměříži. Podstatnou část článku  přetiskujeme, originál najdete na adrese http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/bydleni/clanek.phtml?id=683215


18.11.2010
Karel Toman

Panelový dům s vlastním kotlem poznáte podle komínu. Tento dům v kroměřížské ulici U Rejdiště topí dvěma plynovými kotly už od roku 1988.

Kroměříž - Když jde o výdaje za teplo, je to o číslech. A ta, která má na papíře Jaroslav Vrana, působí přesvědčivě.
Cifry v tabulce srovnávají náklady na teplo a teplou užitkovou vodu (TUV) v celkem čtyřech kroměřížských panelácích za rok 2009.
Tři z nich mají své vlastní plynové kotle. Čtvrtý panelák- ten, kde je pan Vrana předsedou samosprávy - platí za teplo místní centrální teplárně.
Výsledek? "Teplárenský" panelák pana Vrany protopí ročně o 436 tisíc korun víc, než kdyby za gigajoule platil stejně jako "plynový" panelák o dvě ulice dál.
Jeden třípokojový byt Vranova paneláku tak na teple platí o 7,7 tisíc korun ročně víc, než stejný byt v sousedství.
Kdyby měl například panelák pana Vrany stejnou, 22 let starou plynovou kotelnu jako dům sousední, ušetří ročně 362 tisíc korun. S novějšími kotly dvou zbylých paneláků, by ušetřil ještě víc - 396 respektive 436 tisíc korun za rok.
"Určitě by do toho měli jít, ta úspora se nedá srovnat," tvrdí Luděk Bobek, místopředseda samosprávy a kotelník paneláku v ulici U Rejdiště, ve kterém bydlí 32 rodin a který má vlastní plynovou kotelnu od roku 1999.
"Mám rád teplo, topím jak šílenec a každý rok mi vracejí na přeplatcích ze záloh nějakých 1500 korun," vysvětluje Bobek a ukazuje vyúčtování pro bytové družstvo, kde přeplatky u méně teplomilných rodin dosahují tří i čtyř a půl tisíce.
Pro správce sousedního paneláku pana Vranu to znamenalo jediné - začal shánět vlastní plynovou kotelnu. Nabídku už má, zná i cenu za dodávky maximálního odběru.
I s náklady na obsluhu, revize, pojištění a odpisy by roční náklady na gigajoule klesly tak, že dvoupokojový byt s 56 metry by tu oproti loňsku ušetřil 4,5 tisíce korun, zatímco třípokojový s 96 metry až 7,7 tisíc.
Kdyby panelák pořízení kotelny za dva miliony dotoval jen z fondu oprav, je prostá návratnost šest let. Pan Vrana ale nechal provést energetický audit domu a na jeho doporučení chce ještě zateplit poslední jeho nezateplenou stěnu a pořídit mu sedlovou střechu.
Celkem na to i s kotelnou potřebuje čtyři miliony. Z úspor může jeho panelák okamžitě složit 1,5 milionu a zbytek si půjčit za tříprocentní úrok od družstva Svornost.
"Tak levně vám žádná banka nepůjčí," tvrdí správce Vrana.
Kdyby tři vchody sedmipodlažního domu splácely půjčku tři roky, nájem by se jim na tu dobu zvedl o pět korun na metr.
Bez zvýšení nájmu splaceno za čtyři roky.
"Kdybychom si ale půjčku vzali na čtyři roky, nemusíme zvyšovat nic a pak ušetříme každý rok minimálně 97 korun na metr čtvereční," počítá Vrana.
Ze zkušenosti paneláků, kde kotelnu mají, přitom ví, že nabídnutá cena se dá u kotelny i zateplení srazit i o pětinu, a že panelák zdaleka neprotopí tolik, na kolik je kapacita kotelny spočítaná. Adekvátně tomu se uspíší i návratnost investice.

Článek nás zaujal, protože pojednává problém, který známe z Hranic. Údaje o výši úspor v článku až překvapivě kopírují informace SVJ, které postavily své vlastní kotelny v Hranicích - viz např. informace Ing.Holce v HT.
Kroměřížská teplárna používá zemní plyn, stejně jako tzv. CZT provozované v Hranicích Ekoltesem. V roce 2009 činila cena tepla dodaného zmíněnou teplárnou v Kroměříži 680,11 Kč/GJ, cena tepla dodávaného Ekoltesem  685,59  Kč/GJ.
Mimochodem- Ekoltes na kritiku svých vysokých cen za teplo v minulosti reagoval poukazováním na ještě vyšší ceny v Lipníku. V roce 2009 však i Lipník vykázal ceny nižší, než Ekoltes.

Žádné komentáře: