14. 11. 2010

Demokracie po Tovačovsku aneb my hoši, co spolu chodíme, se vždy nakonec na všem domluvíme


Bc. Miroslav Pořízek, Tovačov

             Letošní komunální volby v Tovačově se vyznačovaly dosud nejvyšším počtem kandidujících stran a sdružení od převratu v roce 1989. Mnozí kandidáti to od roku 1990 zkoušeli již na několikáté jiné kandidátce. S přebíhajícími kandidáty se ale jistě setkat můžeme i v jiných městech. Rekordní počet kandidujících znamenal i to, že řada občanů nebyla spokojena s minulým vedením města a chtěli změnu. Tuto skutečnost potvrdily i  volby - tři z pěti dnes už bývalých členů rady města nebyli již do nového zastupitelstva zvoleni, ač všichni dotyční opět kandidovali.

Některá sdružení byla navíc jen rezervní kandidátkou dvou velkých stran. Rodinné i stranické vazby byly na některých kandidátkách velmi zřetelné. Toto byl opět určitý fenomén těchto komunálních voleb a opět nejen v Tovačově. Jistě zákon nic takového nezakazuje, na druhou stranu by bylo vůči voličům a jejich lepší orientaci férovější nazvat takovou kandidátku např. ČSSD – B (Nezávislí pro Tovačov) nebo ODS - B (Ženy pro Tovačov). Vytvořením jen zdánlivě tzv. nezávislé kandidátky šlo samozřejmě o velmi průhlednou taktiku, jak dostat do zastupitelstva své lidi a je prokazatelně větší šance, že než na jedné kandidátce se to podaří vytvořením kandidátky další či ještě další. Výsledek voleb a povolební jednání plně potvrdily tuto skutečnost.

            A jaký byl průběh ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva? Bylo zřejmé, že vše je předem dobře připravené. Všechna hlasování o volbě členů vedení města, lidí ve výborech se podobala jako vejce vejci. Drtivá většina byla vždy pro. Takový průběh známe naposled z období reálného socialismu. Na tehdejších schůzích ať už stranických, ROH či SSM bylo často také až podezřele vzácně jednotné hlasování, jen občas se někdo zdržel hlasování či byl proti. Jak vidno dějiny se stále opakují. Ostatně je správné a vhodné, když je na starostu a místostarostu navržen jediný kandidát? Vždyť víme ze všech oborů, že tam kde schází výběr a konkurence, často schází i kvalita. Týká se to i komunální politiky. 

Pokračování:

Žádné komentáře: