2. 10. 2018

K bytové problematice, a to nejen v Hranicích ....

Mezi základními potřebami každého z nás dominuje potřeba vlastního domova. Bydlení patří k základním lidským právům a beze sporu i k základním podmínkám spokojeného života, byť někdy námi samými podceňovaným. 

Mnozí z nás pamatují dobu, kdy v naší zemi probíhala rozsáhlá státní a družstevní bytová výstavba. Stát plánovitě budoval byty pro občany, pro mladá manželství. Byla to také doba, kdy poskytoval stavebníkům bezúročné a nenávratné stavební půjčky, novomanželské půjčky, půjčky mladým manželstvím na vybavení bytu. Jsem si velmi dobře vědom, o čem mluvím, a rozhodně neagituji. Obdobným způsobem si pořídili rodinné domky moji rodiče i rodiče mé manželky. Státem byla podporována individuální bytová výstavba, rostla sídliště s příslušnou občanskou infrastrukturou (ta dnes již většinou beznadějně chátrá) a aktuálně zateplované a tolikrát pomlouvané „králíkárny“, jak je vidět velmi dobře slouží a dodnes řeší bytový problém statisíců našich spoluobčanů. Tedy právě ten problém, který český stát v potřebném rozsahu neřeší a evidentně asi řešit schopen není. Když k tomu připočteme uvolnění regulace nájemného na tržní mezi lety 2007 až 2012 (přičinily se o to nálezy našeho ústavního soudu i Soudu pro lidská práva ve Štrasburku, stranící samozřejmě nájemcům), příchod silných „Husákových“ populačních ročníků a současnou hospodářskou konjunkturu, umožňující mladým uvažovat o bytové investici v kontrastu s nedostatečnou nabídku bydlení –  problém je dovršen. Bytové nájemné, ceny bytů, nemovitostí a stavebních pozemků šplhají do závratné výše, rychle se v celosvětovém měřítku řadíme ke státům s nejdražšími nemovitostmi a s nejvyššími náklady na bydlení. Z bydlení se bohužel stává luxusní artikl a pro určité podnikatelské skupiny „výnosný kšeft“ a doplácejí na to, jako vždy, ostatní občané. Bují špinavý kšeft s předraženým sociálním bydlením a každá polorozpadlá sociální ubytovna se stává v rukou patřičně bezohledného majitele diamantovým dolem. Doplácí na to samozřejmě sociální systém, stát a ti skutečně potřební. Lobby prodejců a nájemců nemovitostí je zjevně velmi vlivné, neboť na státní úrovni se stále nic podstatného neřeší, i když se o problému ví a veřejně o něm mluví a doba dozrála pro přijetí účinných zákonů nejen o „O sociálním bydlení „, ale především „O dostupném bydlení“.

Nedílnou a potřebnou součástí těchto zákonů musí být především jasná formulace státní bytové politiky. Ta musí obsahovat státem garantovanou a spolufinancovanou bytovou výstavbu. Ale právě tomu se vládnoucí elity brání jako čert kříži a snaží se přehrát legislativní zodpovědnost za bydlení občanů, za bytovou výstavbu i za sociální bydlení na obce.
To není z jejich pohledu špatný nápad, pokud by obce ovšem stále ještě vlastnily bytový a pozemkový majetek a nemovitostí, který si přinesly z doby socialismu. Bohužel většinou je opak pravdou. Velká většina obcí zřejmě soutěžila se státem o titul špatného hospodáře a tento obrovský majetek v uplynulých 28 letech rozhodně nerozvíjela a nezmnožovala, ale naopak rozprodala a prohospodařila. Kvalita vedení mnoha radnic byla často taková, že nedokázaly získat finance jiným způsobem nežli prodejem městského majetku, ochuzovaly obce a žily z podstaty bez ohledu na budoucnost, často pod heslem „po nás potopa“.…

      Ve svém prvním funkčním období zastupitele Městského zastupitelstva v Hranicích jsem prožil privatizaci městského bytového fondu, tedy prodej bytů občanům podle přijatých „Zásad“. Pamatuji se velmi dobře, že na prodeji jsem oceňoval především rozumnou a dostupnou cenu bytu pro občana. Přes to jsem pro něj nehlasoval. Vyhodnotil jsem totiž jako nepřijatelné, že systém nutil ke koupi i občana, který o ní zájem nemá, a pokud nesouhlasí, umožní prodej jeho bytu třetí osobě i s podnájemníkem. Budoucnost mi bohužel dala za pravdu. Dnes známe mnoho osob, které tvrdě komerčně nakládají s bývalými městskými byty a na zasedáních městské bytové komise často slýcháme o problémech občanů, kteří kdysi váhali s nevelkou investicí na koupi bytu a bohužel dnes totéž zaplatí privátnímu majiteli na nájemném bytu za půl roku.
Tehdy jsem ještě nebyl schopen plně docenit i další, mnohem podstatnější, důvody, mluvící proti prodeji bytů městem. Především se jednalo o skutečnost, že rozprodejem bytového městského fondu město likviduje odvětví městského bytového a zanedlouho i tepelného hospodářství, což byly jedny z mála činností, schopné generovat zisk, využitelný pro všechny občany.
 Město se navíc ani prodejem bytů rozhodně nezbaví své povinnosti zajistit bydlení občanům sociálně slabým, občanům se zdravotním a pohybovým postižením, imobilním, občanům starým, investovat je třeba i do startovacích bytů pro mladé. Povinností města je budovat byty bezbarierové. Navíc chystané státní legislativní normy bydlení hrozí převedením určité části odpovědnosti za bydlení občanů ze státu na obce. Město byty nutně potřebuje a v budoucnu určitě potřebovat bude, mnoho jich ovšem nezbylo.

Naše město vlastní o málo více než čtyři sta bytů. Jedná se většinou o byty nižší kategorie, o byty malometrážní v lokalitách Nerudova a Struhlovsko, nadpoloviční většinu tvoří byty ve střešních nástavbách a vestavbách. Byty jsou samozřejmě osídleny nájemníky. Specifickou jednotku představují Dům s pečovatelskou službou na Tovačovského ulici a dále dům Bělotínská 1297 s byty sociálními. S výjimkou domu s pečovatelskou službou a šesti bezbarierových bytů na Jižní ulici se nejedná o bezbarierové bydlení. V klasické panelové zástavbě jsou k dispozici byty tři, z toho dva čeká komplexní a nákladná rekonstrukce.  Pro doplnění představy o bydlení je nutno ještě uvést sociální ubytovnu Vrchlického ulice a sociální ubytovnu Jaslo, kde probíhá rekonstrukce, která by měla být dokončena počátkem roku 2019. Hranice vlastní Domov seniorů, a to je velké pozitivum pro občany města.
Problém představují střešní nástavby. Městu zůstaly z důvodu čerpání dotačního titulu, vznikly v úzké kooperaci s budoucími nájemníky (s ústním příslibem budoucího prodeje), ti si dokonce předplatili 200 000 Kč v hotovosti a tato částka jim byla poté odečítána z nájemného. Provoz těchto bytů je pro město dlouhodobě ztrátový, jsou podkrovní, barierové, v privátních domech v majetku sdružení nájemníků, jsou obydleny, pro město aktuálně nevyužitelné. Nabízí se prodej stávajícím nájemníkům. Na rozdíl od pravice, která uvažuje pouze o prodeji nástaveb za komerční cenu, my jednoznačně prosazujeme nekomerční úřední odhad.
Velký problém dále představuje lokalita Bělotínská 1297. Na návrh komunistických zastupitelů byla kdysi vyřazena z privatizace bytů a ponechána jako byty sociální. Bohužel k osídlení došlo postupně problémovou klientelou z ubytovny Vrchlického, která se nesnaží ani v nejmenším svůj životní styl přizpůsobit životního stylu dané lokality, tedy Cementářského sídliště. Tím je zaděláno na výbušný a rychle gradující problém. Prosazujeme přeměnu lokality Bělotínská 1297 na další dům s pečovatelskou službou. Rekonstrukce by nebyla finančně náročná, lokalita je pro tento účel strategicky ideální a daná klientela dokonale splyne se stávajícím osídlením. Řešit ovšem musíme náhradní lokality pro sociální bydlení.

Bytů je jako šafránu, hlad občanů po nich obrovský. Dlouhá léta vedu komisi sociální, Ta byla v posledních osmi letech spojena s komisí bytovou, neboť bytů je málo a dominantním úhlem pohledu při jejich obsazování se stává logicky aspekt sociální. Jednání komise Rady města Hranic pro sociální věci a byty je často stresující, není vzácný počet blízky 20 zájemcům o jedno bydlení a rozhodování bývá velmi obtížné …
Klub KSČM v Zastupitelstvu města Hranic se ostře vymezuje proti dražbám nájemních bytů, probíhajících na zastupitelstvu města. Zastáváme názor, že zastupitelstvo by nemělo být aukční síň nebo dokonce koňský trh a zastupitel by neměl být koňský handlíř. Takové počínání je nedůstojné a redukuje rozhodování o obsazení bytu pouze na finanční aspekt. Jsme přesvědčeni že nabídkový proces a jednání o ceně by mělo být ukončeno před jednáním zastupitelstva a zastupitelstvo by mělo přihlížet pouze k sociálním a dalším zřetele hodným aspektům.
Obdobně nesmiřitelně vystupujeme proti prodeji dlužných pohledávek na nájemném na městských bytech. Tato praxe je neúčinná a ve svém důsledku škodlivá, představuje ráj neplatičů, zcela konzervuje stávající problém. Skutečnost neplacení nájemného musí znamenat ukončení smlouvy a vyklizení bytu bez náhrady. Pokud takovou praxi zavedeme, platební morálka se okamžitě podstatně zlepší.
Nezastáváme názor našich pravicových koaličních partnerů, že bydlení je privátní záležitostí každého občana, do které městu nepřísluší zasahovat.
Jsme přesvědčeni, že město se nemůže vzdát své zodpovědnosti minimálně v oblasti bytů sociálních, bytů s pečovatelskou službou, bytů bezbarierových, město by mělo investovat do malometrážního bydlení, do bydlení pro seniory a do stabilizačních bytů pro mladá manželství.
Potřebná je i investice do bytů rezidenčních pro potřebné profese.
Plánujeme výstavbu dvou bytových domů, v jednom s bydlením pro seniory a pro mladá manželství, ve druhém se sociálními byty. Chceme připravit bytovou výstavbu v lokalitě Za Čaputovým dvorem, kde město investovalo do stavebních pozemků. Další stavebně bytové lokality je třeba vyhledat, zainvestovat a zasíťovat. Využít je k tomu možno projekty, které jsou již obsaženy v územním plánu a na které jsou zpracovány projektové studie, jako lokality Pod Kostelíčkem, Jungmannova a Pod Hůrkou. Další lokality bydlení je třeba v územním plánu vytvořit. Městu musí být přívětivé k občanům a umožnit jim bytovou výstavbu na jejich pozemcích, Nově uzákoněné změny v legislativě stavebních úřadů by tomu měly napomoci.  Město kromě svých projektů musí rozhodně podpořit družstevní výstavbu, která se v minulosti tolik osvědčila.

Zastupitelé za KSČM v zastupitelstvu budou usilovat o realizaci našich programových cílů, a to v rovném dialogu a spolupráci se všemi, kdo mají nezištný a poctivý zájem na rozvoji města, a především s Vámi, s občany. Zveme Vás k volbám, přečtěte si náš volební program, podpořte nás a pomozte nám svou účastí a rozhodováním cíle uskutečnit…

MUDr. Ivan Sumara
člen Rady města Hranic za KSČM
předseda komise RMH pro byty a sociální věci

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Zajímavý článek, krásné myšlenky. Jaký kontrast při srovnání takto rozpracované bytové problematiky s tím, co nabízejí jiná volební uskupení.
M.K.