Podnět k projednání ochrany před povodněmi na zastupitelstvu jsem dal v červnu 2008 návrhem, aby kontrolní výbor provedl kontrolu plnění protipovodňových opatření. Souhrnnou informaci na toto téma nám rada města předložila 16.10.2008. K předložené informaci jsem však vznesl několik připomínek, které se staly součástí usnesení 553, schváleného s podporou opozičních i některých koaličních zastupitelů. Připomínky se týkaly odvedení dešťových vod z okolí viaduktů, bezejmenného potoka pod Hůrkou, opěrných zdí podél toku Veličky, vytyčení aktivních zón záplavového území, propojení býv. mlýnského náhonu s Veličkou, suchého poldru Teplice, atd.
V materiálech pro následující zasedání 13.11.2008 rada, v rozporu se skutečností, usnesení 553 označila za splněné. S podobnou podporou, jako v říjnu, listopadové zastupitelstvo schválilo nové usnesení 562, kterým byl radě stanoven „náhradní termín pro seznámení Zastupitelstva města s řešením připomínek k protipovodňovým opatřením, které byly specifikovány na zasedání ZM z 16.10.2008, na prosincovém jednání ….“.

Uvedu dva příklady typických reakcí pana starosty na mé podněty na zastupitelstvu v říjnu 2008. Na dotaz, co se děje se studií odvedení dešťových vod z okolí viaduktů, která byla zpracována již v roce 2007, starosta konstatoval, že „vedení města se problematikou intenzívně zabývá s cílem najít řešení“. A intenzívně se tím zabývá dodnes.
K dotazu „jaký je závěr po projednání studie proveditelnosti o názvu Bezejmenný potok z roku 2007 v komisi rozvoje a v radě“ (řeší lokalitu Pod Hůrkou a U Kostelíčka) odpověděl starosta města takto: „materiál je připraven tak, aby prošel radou a byly stanoveny další kroky“. Na tom projednání a krocích se pracuje rovněž dodnes. A mohl bych pokračovat nepřeberným množstvím různých vyjádření pana starosty, se kterými jsem se mohl seznámit v řadě následujících měsíců, po které jsem setrvával v přesvědčení, že se mi podaří, např. i formou několika prezentací fotek z rizikových oblastí, tématem protipovodňových opatření pohnout. Nepodařilo.
Skončilo to tak, že např. problém nevyhlášených aktivních zón záplavových území a náhradní variantu v podobě map povodňových rizik podél naší zájmové části povodí Bečvy, jsem v první polovině minulého roku už řešil s Povodím Moravy jako soukromá osoba, cestování a jednání na ředitelství PM v Brně jakbysmet. Pan starosta sice nereagoval na informaci, že mapy je třeba ve spolupráci s PM doplnit o mapy povodňových rizik podél hranických potoků, ale ty mapy, které jsme z Brna společně s inž. Hüblem přivezli, si nechal okopírovat. A to bylo opět vše. Škoda, mapy obsahují řadu nových informací, na které by město mělo reagovat.
V rozhovoru pro Deník z 5. února pan starosta sděluje, že „v květnu by měl SFŽP vyhlásit dotační titul, do něhož se s projektem chceme přihlásit“. Žádosti o dotace zaměřené na snižování rizik povodní, tedy i na projekt, o kterém pan starosta hovoří, bylo možno podávat už dříve – např. na termín končící letošním 5. lednem (tedy půl roku po poslední povodni). V tomto kontextu mě ale k napsání článku přiměla až závěrečná slova pana starosty ve výše zmíněném rozhovoru: „My to všechno připravíme a na stříbrném podnose předáme další politické garnituře“. Zcela jistě měl na mysli význam toho „to“ v nemateriální podobě. Já si ale myslím, že by tam spíš patřila významová podoba hmotná. Když vezmu dnešní úroveň povodňových rizik – stav koryt potoků, co se v tomto volebním období udělalo (spíš neudělalo), skutečnost, že do dnešního dne vedení města v zastupitelstvu neobhájilo ani analýzu a závěry z červnové povodně – situace je horší, než byla na začátku tohoto volebního období.
Závěrem si vypůjčím výstižný výňatek z diskuze na toto téma na internetu: „…všechno omeleme hubou. Záplava se lekne a Bečva změní na pokyn koryto a bude to“.
Zdeněk Špiřík
Žádné komentáře:
Okomentovat