Blíží se
komunální volby a vedle tradičních, již zavedených stran, se stále častěji
objevují různá hnutí a sdružení, která se úspěšně, či neúspěšně snaží etablovat
na politické scéně. Zatím sice získávají určité úspěchy v komunální politice,
ale některá dosáhla již určitých výsledků i v tzv. „velké politice“. Většinou
však jde o jedno volební období. Máme v paměti Věci veřejné a jejich neslavný
konec.
Co asi vede
ke vzniku těchto hnutí? Především je to určitá nespokojenost s dosavadním
vývojem na radnicích, v zastupitelstvu. Je na nich patrná snaha reagovat
pružněji na názory a kritiku občanů. Umí také lépe reagovat na nálady ve
městech a obcích. Účelově dokážou vybrat problém, na který již dříve např.
občané upozorňovali. Mediálním způsobem jej zpracují a podsunou veřejnému
mínění. A popularita je zajištěna. Pravděpodobně jsou tam také neukojené ambice
jednotlivců, kteří se následně obklopují lidmi, které však potřebují ovládat.
Ať již penězi, společenským postavením, specifickými osobnostními dispozicemi
/charisma/, apod.
Statistiky uvádějí více jak 4000 hnutí a sdružení v rámci ČR. Když se ale podíváme blíže na řadu hnutí, zjistíme, že sice mnohdy jde o nové hnutí, ale jaksi se „starými tvářemi“. Stačí listovat tiskem, sledovat internet, televizi. Co je příčinou? Odpovědí může být sice více, ale já osobně se domnívám, že je příliš mnoho lídrů a málo lukrativních pozic. Starosta, primátor, radní, představenstva, aj. Jde o vybrané pozice pouze pro jednotlivce. A tak jsme svědky různých třenic v politických stranách, kdy neúspěšní a uražení jedinci strany opouštějí a spásu a své neukojené ambice hledají v založení některého z hnutí.
Někdy mám pocit, že se zapomíná na to základní: politika je služba, ne byznys. Moje zkušenost z komunální politiky mi říká, že založit hnutí je mnohdy jen účelová záležitost na jedno volební období. Pracovat v zastupitelstvu, poctivě pracovat, není jen účast na jednáních. Zastupitel musí být mezi voliči, sledovat problémy své obce, města. Upozorňovat vedení radnice, podávat podněty. A to už s sebou nese řadu obtíží. Vše se totiž děje na úkor osobního volna. Také mám zkušenost, že zejména koaliční zastupitelé většinou na jednáních mlčí, hovoří za ně vybraní a připraveni jedinci. Vše již totiž bylo domluveno předem. A často se v tom tzv. „vezou“ i různá hnutí, která jedním, dvěma hlasy drží koaliční uskupení. Také nemám dobrý pocit z názvů: nezávislí, nestranní. Takovým zážitkem potom může být dialog s nezávislým pravičákem, který vás ujišťuje, že nestraní nikomu.
Ale je to fenomén současnosti. A voliči na něj často slyší. Zejména v menších obcích, kde politické strany nemají své zastoupení, hnutí a sdružení získávají pozice. Pro velké strany jsou lukrativnější větší a velká města. KSČM jako jedna z mála stran naplňuje výše uvedená slova a skutečně se snaží pro občany dělat službu. Svým postavením ve společnosti, kdy se staví zásadově vůči účelovým koalicím, je vnímána voliči jako strana bez skandálů a přehmatů.
Pevně věřím, že jsou i hnutí, kterým jde skutečně o občany. Že nejdou jen po funkcích a postavení. Na stránkách HaNo se můžeme přesvědčit, že taková hnutí jsou. A určitě i v reálné politice. Může to být také jedna z forem i pro obce, kde nepůsobí KSČM, ale jsou tam sympatizanti, kteří jsou schopni se spojit s jinými schopnými jednotlivci a vytvoří vhodný levicový subjekt.
Statistiky uvádějí více jak 4000 hnutí a sdružení v rámci ČR. Když se ale podíváme blíže na řadu hnutí, zjistíme, že sice mnohdy jde o nové hnutí, ale jaksi se „starými tvářemi“. Stačí listovat tiskem, sledovat internet, televizi. Co je příčinou? Odpovědí může být sice více, ale já osobně se domnívám, že je příliš mnoho lídrů a málo lukrativních pozic. Starosta, primátor, radní, představenstva, aj. Jde o vybrané pozice pouze pro jednotlivce. A tak jsme svědky různých třenic v politických stranách, kdy neúspěšní a uražení jedinci strany opouštějí a spásu a své neukojené ambice hledají v založení některého z hnutí.
Někdy mám pocit, že se zapomíná na to základní: politika je služba, ne byznys. Moje zkušenost z komunální politiky mi říká, že založit hnutí je mnohdy jen účelová záležitost na jedno volební období. Pracovat v zastupitelstvu, poctivě pracovat, není jen účast na jednáních. Zastupitel musí být mezi voliči, sledovat problémy své obce, města. Upozorňovat vedení radnice, podávat podněty. A to už s sebou nese řadu obtíží. Vše se totiž děje na úkor osobního volna. Také mám zkušenost, že zejména koaliční zastupitelé většinou na jednáních mlčí, hovoří za ně vybraní a připraveni jedinci. Vše již totiž bylo domluveno předem. A často se v tom tzv. „vezou“ i různá hnutí, která jedním, dvěma hlasy drží koaliční uskupení. Také nemám dobrý pocit z názvů: nezávislí, nestranní. Takovým zážitkem potom může být dialog s nezávislým pravičákem, který vás ujišťuje, že nestraní nikomu.
Ale je to fenomén současnosti. A voliči na něj často slyší. Zejména v menších obcích, kde politické strany nemají své zastoupení, hnutí a sdružení získávají pozice. Pro velké strany jsou lukrativnější větší a velká města. KSČM jako jedna z mála stran naplňuje výše uvedená slova a skutečně se snaží pro občany dělat službu. Svým postavením ve společnosti, kdy se staví zásadově vůči účelovým koalicím, je vnímána voliči jako strana bez skandálů a přehmatů.
Pevně věřím, že jsou i hnutí, kterým jde skutečně o občany. Že nejdou jen po funkcích a postavení. Na stránkách HaNo se můžeme přesvědčit, že taková hnutí jsou. A určitě i v reálné politice. Může to být také jedna z forem i pro obce, kde nepůsobí KSČM, ale jsou tam sympatizanti, kteří jsou schopni se spojit s jinými schopnými jednotlivci a vytvoří vhodný levicový subjekt.
Autor: Mgr. Miroslav Raindl, kandidát do Senátu
Parlamentu ČR pro volební obvod č. 63 – Přerov
Převzato z Parlamentních
listů
2 komentáře:
Viz ve městě "Příjemný úder".Kam jste zmizeli kluci? V propadlišti dějin. Jen jste zanechali podivný pach. KJ
Příjemný úder byl Juračkovo "béčko", svou úlohu pro Vladimíra splnilo na jedničku.
Okomentovat