6. 1. 2010

Výsledky měření hluku na městských komunikacích jsou tajné?


Evropská úřadovna Světové zdravotnické organizace považuje snížení hlučnosti v sídlech za jednu z priorit. V publikaci určené pracovníkům veřejné správy se konstatuje, že městský hluk způsobuje vzestup stresových hormonů a že z řady nových evropských výzkumných studií plyne závěr: jestliže střední hodnota dopravního hluku přesáhne v ekvivalentní hladině hodnotu 65 dB ve dne a 55 dB v noci, vzroste u ovlivněných obyvatel riziko infarktu a dalších srdečně cévních poruch o přibližně 20 %.

Hygienické limity hluku z dopravy byly v ČR stanoveny Nařízením vlády s účinností od 1.6.2006. Odpovědnost za udržování hlučnosti na míře stanovené limity nesou u místních komunikací obce. 
Na samostatný článek by vystačilo téma, co všechno jsem už v tomto volebním období musel absolvovat, abych překonal nechuť představitelů našeho města se touto touto zákonnou povinností zabývat. Až podpora zastupitelů před rokem umožnila schválení usnesení, které radu města zavázalo zajistit měření hluku kolem aspoň některých městských komunikací (Nová, Komenského, Teplická, Přísady). Po dalších 10 měsících, 10.12.2009, rada předložila zastupitelstvu výsledky. 
Ještě předtím se však radní vzepjali k nezvyklé aktivitě a již 18.11.2009 uložili odboru dopravy „zadat nabídku technického řešení možné opravy a úpravy povrchů místních komunikací Komenského, Teplická a Přísady odborné organizaci Centrum dopravního výzkumu Brno“. Najednou rada spěchala tak, že nečekala na projednání v zastupitelstvu, které ji úkol zadalo, a byla zaneprázdněna do té míry, že ani do dnešního dne „nestihla“ výsledky měření hlučnosti projednat v komisi životního prostředí, jejíž členové byli touto radou na začátku volebního období jmenováni.

Výsledky měření zpracované do podoby hlukových map naznačují v každé ze zvolených městských ulic existenci obytných domů zasažených, zejména v noci, nadlimitními hodnotami hluku různého původu.
Jen jako příklad popíši podrobněji situaci na Komenského ulici. Nevyhýbám se však, v případě zájmu, popsat výsledky měření v ulicích Nová, Přísady a Teplická. Je však třeba, aby se o svá zákonná práva začali zajímat i sami postižení občané.
Rada města nám na zasedání zastupitelstva předložila podklady, podle kterých na ulici Komenského není žádný z obyvatel podrobován nadlimitním hodnotám hluku. Poté, co na můj požadavek zpracovatelé hlukové studie z CDV Brno provedli dodatečné výpočty, se však v některých místech potvrdilo překročení i zvýšených limitů zahrnujících tzv. starou hlukovou zátěž (v noci nad 60 dB).
Stejně tak se dodatečně potvrdilo, že nám byly předloženy podklady bez zahrnutí vlivu jednoho z retardérů, jistě jen náhodou toho, který začíná asi 2 metry od vnější stěny obytného domu (předepsaný bod měření jedné z limitních hodnot hluku se totiž nachází právě zmíněné 2 metry od fasády domu).

Jak jsem se již výše zmínil, rada města již v listopadu zadala zpracování technického řešení spočívajícího, lidsky řečeno, v položení ještě jedné, tzv nízkohlučné vrstvy na živičný povrch, který byl v Komenského položen nedávno. Protože jsem v našem kraji v různých úřadech a organizacích nenašel nikoho, kdo by měl s těmito „tichými“ povrchy silnic praktické zkušenosti a reference v odborné literatuře jsou protichůdné, položil jsem tuto otázku v diskuzi o výsledcích měření hluku na zastupitelstvu zástupcům CDV Brno. Neznali rovněž nějaký konkrétní příklad, ale dodatečně nám poslali zprávu, že zkušební úsek 3 km dlouhý byl realizován nadnárodní společností v roce 2008 ve Středočeském kraji.
Přiznám se, že řešení, které rada zvolila, nerozumím i z několika dalších důvodů. Předně je všeobecně známo, že složka hluku z valivého pohybu pneumatiky po povrchu vozovky za normálních okolností roste rovnoměrně v závislosti na rychlosti vozidla. „Zajímavá“ začíná být při rychlosti někde mezi 30 až 50 km/hod. Zkušenosti ze zahraničí uvádějí, že efekt snížení hluku na tichém povrchu se projeví především u komunikací, po nichž jezdí auta rychlostí nad 50 km/h.  Ale v Komenského ulici je přece rychlost omezena na 30 km/hod a musí se dále snižovat před retardéry.
Rada se zabývá položením ještě další nové vrstvy na nedávno položený živičný povrch, ale přitom ji nezajímá hluk způsobený nerovností dlažebních kostek položených na retardérech. Pro názornost přikládám výřez z hlukové mapy v blízkosti jednoho z retardérů. Jak jsem se měl možnost přesvědčit, i odborníci takové provedení retardérů neznají. 

Dále je známo, že hladinu hluku negativně ovlivňuje nerovnoměrná jízda vozidla. Odstranění vynuceného zpomalování na rychlost 15, či 20 km/hodinu, tedy zrovnoměrnění průjezdu, by přitom napomohlo i ke zlepšení čistoty ovzduší v této ulici. 
Přikládám graf, ze kterého je zřejmý prudký nárůst plynných i tuhých škodlivin produkovaných auty při rovnoměrné jízdě rychlostí pod 40 km/hod. A jak by teprve vypadal graf při překonávání současné překážkové dráhy v této ulici?
Proč se tedy rada ze všech těchto důvodů nezabývá možnostmi zrovnoměrnění průjezdu při zachování bezpečnosti chodců i bezpečného najíždění z postranních ulic? Technická řešení jsou známá, jedno z nich jsem na zastupitelstvu uváděl. 
Mezi zásadovostí a strnulostí myšlení je propastný rozdíl. Každý čtenář si má možnost sám zvolit označení pro závěrečné vystoupení pana starosty v diskuzi: Tento problém vyřeší hybridní motory aut, retardéry svoji funkci plní…..
Předpokládám, že jiný názor měla většina zastupitelů, kteří se nespokojili s radou města navrženým „vzetím předložených informací na vědomí“ a schválili usnesení zavazující radu předložit na březnovém zasedání zastupitelstva analýzu možností snížení hluku v ulicích, pro které se hlukové mapy zpracovávaly.

Zdeněk Špiřík

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Tohle je opravdu humus, korupce hadr. Nadměrný hluk lidem v okolí může způsobit obrovské zdravotní problémy, to vám řekne kdejaká specializovaná firma specializující se na měření hluku.