Hnutí
ANO 2011 se zásadním způsobem odlišuje od politických stran. Z regionů
neodcházejí politici dělat kariéru do Prahy, ale zvolení zástupci hnutí
přivážejí především informace zpět.
Město
Hranice nebylo nikdy středem dění.
Politické územní dělení malá města vždy částečně znevýhodňovalo. Z tohoto důvodu nutně potřebujeme veškeré
informace o možnostech zapojení města a naší oblasti v budoucím období do
nabízených programů rozvoje.
V těchto
dnech navštívil Přerov a Hranice bývalý státní tajemník pro evropské
záležitosti pan JUDr.
Pavel Telička. Při svém vystoupení na
Vysoké škole logistiky v Přerově zdůraznil studentům některé zásadní priority.
„
Studujte jazyky, svoji odbornost dále v zahraničí a buďte asertivní. Využívejte mezinárodní programy studia a
podpory. Nebojte se žádat o práci a
stáže v zahraničních firmách. Pracujte
na svém profesním růstu. Chceme Evropu
stabilní a prosperující. Za tímto účelem musíme mít v Evropském parlamentu
tým schopných lidí, kteří odborně obsáhnou celou problematiku a zajistí České
republice silný mandát.“
V roce 2010 byla přijata
Evropská strategie 2020. Ta nahradila dokument rozvoje přijatý
v Lisabonu. Mnoho občanů si myslí,
že se nás to netýká. Opak je pravdou.
Byly
přijaty tři hlavní zásady. Podpora růstu
založená na znalostech a inovacích, podpora konkurenceschopnosti a ekologie, podpora
možnosti začlenění, tedy řešení regionální nezaměstnanosti.
Nezaměstnanost
našeho regionu sice mírně poklesla, nicméně se pohybuje na hranici 10%, lokálně
i na 13%. Rozbory ukazují, že patříme do oblasti nejnižších přímých investic ze
zahraničí a nejsme oblastí s vyšší mírou exportu.
Pro
tyto oblasti byly Evropskou komisí vytvořeny stabilizační programy, které se
v současnosti rozjíždějí. Integrated
Territorial Investment (Integrované
územní investice) ITI. Tyto programy jsou dále koordinovány s operačními
programy rozvoje, které schválila vláda ČR na konci roku 2012.
Cílem
těchto programů je uvedené ukazatele měnit a zvýšit prosperitu vybraných
oblastí, což je šance pro naše lokální hospodářství.
Je nutné, aby se zastupitelstvo
města Hranic těmito dokumenty zabývalo, účastnilo se jednání středomoravského
regionu a zapojovalo se do připravovaných projektů. Aktivita měst Přerova, Prostějova a Olomouce
je v těchto záležitostech mnohem silnější.
Dále
je připravován projekt metropolitní oblasti Olomouc, kde budou čerpány nemalé
finanční prostředky, a město Hranice by nemělo chybět.
Je nutné upozornit na zásadní aspekt.
Pokud bude mít naše město vyčerpány
veškeré finanční prostředky a bude zatíženo úvěry, nebude schopno
spolufinancovat nabízené rozvojové programy v dalším období. Z tohoto
důvodu hodnotím snahu části zastupitelstva utratit zdroje za prodej centrálního
zdroje tepla (40 mil. Kč), jako minimálně nepromyšlené, a nabírat úvěry před
koncem volebního období za hazard s budoucností města.
Státní dluh ČR dnes obnáší 44 % HDP a byl z větší části vytvořen za
posledních 15 let. Vyžaduje více než 50 miliard ročně na jeho splácení. Nepodporujme tedy stejné přístupy na úrovni
našeho města a názorové proudy bez odpovědnosti k budoucnosti.
jednatel
společnosti MBC Futurum expert s.r.o. Hranice
Člen
kontrolního výboru města Hranic
7 komentářů:
Co by jste chtěli..? Hranice jsou odrazem politiky minulých let. V článku se srovnává odpovědnost místních politiků. Celospolečensky je to ještě horší:Tak kdo z nás tady dělá blbce? Německo: od 2015 je uzákoněna minimální hodinová mzda 8,50 €, Lucembursko 8,69 €, Francie 8,03 €, Nizozemsko 7,96 €, Irsko 7,65 €, Belgie 7,48 €, Británie 7,36 €, Řecko 3,86 €, Španělsko 3,78 €, Malta 3,35 €, Slovinsko 3,03 €, Portugalsko 2,62 €, Česká republika 1,58 € ... Z pohledu reálné minimální hodinové mzdy je v této zemi 80% žebráků, což je zřejmě světové unikum (a je třeba dodat, že ceny výrobků a služeb jsou stejné a mnohdy u nás vyšší než v těchto zemích!). Hraničtí politici v dresu vládnoucích i opozičních
jsou jen odvarem svých vyšších stranických nadřízených :-)
Jaká je daňová kvóta zemí, které mají nejmenší ekonomické, fiskální a sociální problémy?
Dánsko: 48,5 %, Švédsko: 46,3 %, Finsko: 42,3 %, Ale také: Rakousko: 43,7 % a Německo: 39,5 %. Místo toho, abychom životní úroveň těchto zemí doháněli, tak se jim – díky naší neoliberální pravici – vzdalujeme. V devadesátých letech minulého století se hovořilo o tom, že se úrovni Německa přiblížíme za 25 až 30 let. Nyní vám na tuto otázku nikdo není schopen odpovědět, ekonomové jen mručí, že to bude „jaksi déle“. Rozdíl daní musí udeřit každého do očí, osobně doufám, že i do mozků. Ovšem nejde jen o to, že země s vyššími odvody mají vyšší životní úroveň a stabilnější státní rozpočet. Jde o demokratický mechanismus přerozdělování peněz, který u „stabilnějších“ zemí jednoznačně dokládá, že investice do „sociálna“ a do „vzdělávání“ mají nakonec svůj pozitivní efekt ve vyšší zaměstnanosti (a pro stát i nižších nákladů na nezaměstnanost, bezdomovectví, a do jisté míry s tím spojenou nižší kriminalitou, politickým extremismem) včetně lepší životní úrovně obyvatel.
Nelze jít dále cestou utahování opasků, bohužel ANO v celostátním měřítku nechystá vyšší zdanění a také postrádám chuť bojovat proti vyvádění peněz do daňových rájů.
Kandidátka ANO, bude líp Hranice se musí profilovat z lidí, kteří nejsou spojeni s "Těmi", co jim je "líp" za ODS nebo TOP. Určitě by to neměla druhá liga ODS. A pokud přinese odpovědi na palčivé otázky občanů Hranic, pak má šanci. Zejména vyřešení řízení , tolik diskutovaného Ekoltesu, může být dobrým tahounem lidí k volbám. Samozřejmě to nesmí být jen volební hit, ale jasně směřovaný cíl.
Ad anonymní č. 2
Celkové zdanění v ČR je 47,3% To je více jak ve Švédsku. Vy chcete daně zvyšovat? Proč?
Co řekne pan Kudláček o parkovacím systému města Hranice? Bude podporovat odklonění peněz pro soukromou firmu nebo do městské kasy?
Ťěch 47 % daní platí i zahraniční společnosti a firmy v daňových rájích, které podnikají v ČR?
Ano. I tyto společnosti platí část z této daně. - abyste pochopil těch 47% je zdanění práce - kterou dělá samozřejmě fyzická osoba. A jsou v ní započítané jak daně a soc. odvody fyz. osoby, tak daně a soc. odvody, které platí zaměstnavatelé. Tedy z celkových mzdových nákladů (stejně jako to je u těch výčtů zahraničních).
Zdanění PO je jiná kapitola a zjednodušení tématu na těch pár desetin (ne desítek!!) procent PO, které jsou v daňových rájích (přesto zde mnohé daně odvádí), tomuto tématu spíš škodí.
Okomentovat