Chlebíčkáři

Tak měl původně znít můj příspěvek do Hranických listů. Chtěl jsem tak poukázat na aktivitu představenstva společnosti EKOLTES. Pojedí chlebíčky, vypijí kávu. A nic.

Město si žije svým tempem. Tam nepořádek, tam prach, tam …atd. Pan ředitel, který kandiduje /kandidoval/ za Zelené, je naprostém klidu. Polétavý prach mu nic neříká, bahno u přechodu pro chodce na kruhovém objezdu na Třídě prvního máje, stejně jako po zimě neuklizený štěrk, a nic. 

Zelení se profilovali jako strana, která nebude spolupracovat s KSČM. A to je dobře. Protože právě komunisté poukazují na potíže v porušování životního prostředí. Jen pro názornost. Sledoval jsem odjezdy nákladních vozidel z kamenolomu v Hrabůvce. Desítky přeplněných vozidel denně, bez plachty se řítí přes Velkou, Hranice, víří prach ze svých valníků. Jak dramatické, ale pravdivé. A „Zelení“. Ti nebudou spolupracovat s KSČM. My jim na takovou spolupráci kašleme..

Díky paní ing. Zaoralové, díky panu tajemníkovi Vyplelíkovi se podařilo některé problémy vyřešit. Ale naši „chlebíčkáři“ z Ekoltesu jsou v klidu. Před svými domy mají nové chodníky, uklizeno. Tak „voco jde“.

Ale možná „chlebíčkářům“ křivdím. V rámci úspor pijí neslazený čaj, bez chlebíčků. Stejně jsou úžasní. Někteří. Včera v Lidových milicích, dnes dávají lekce  z demokracie. Opět použiji termín dnes. Zúčastnil jsem se vzpomínky k osvobození vlasti. Účast: povinně vojáci, místostarosta, klub rehabilitovaných, klub vojenských důchodců, sdružení rehabilitovaných, dva členové KSČM….a žádný občan, žádný zastupitel, ani člen Rady ….Ani bývalí starostové, předsedové národních výborů… Samozřejmě, je demokracie. A ti vojáci…ti položili životy kdysi dávno. Už ani nevíme kdy. A navíc pršelo a byla zima. Tak proč lozit někam. A je přece demokracie. Nic není povinné.

Hezké a úspěšné dny přeje Mirek Raindl, váš zastupitel /abych neurazil, tak pro některé/