Tento kontrolní úkol schválilo zastupitelstvo města usnesením 932/2010 ze dne 18.2.2010. Důvod zadání spočíval ve zjištění nadprůměrně vysoké ceny tepla produkovaného Ekoltesem ve srovnání s jinými producenty v ČR používajícími rovněž zemní plyn.
Z analýzy tzv. CZT provozovaného společností Ekoltes, jeho jednotlivých nákladů a ze srovnání s jinými výrobci tepla vyplývají tyto závěry:
1. Název CZT pro kotelny provozované Ekoltesem je zavádějící. I ve statistice Energetického regulačního úřadu Ekoltes zařazuje své kotelny mezi kotelny blokové a domovní, protože jsou centralizovány pouze administrativně. Vlastní produkce tepla však po technické stránce centralizována není. Tento závěr potvrzuje skutečnost, že Ekoltes provozuje 29 kotelen lokalizovaných v různých částech města a na sobě nezávislých. Tato skutečnost má kromě právních důsledků i důsledky ekonomického rázu.
2. Celkové náklady vč. zisku na dodaný 1GJ tepla se u jednotlivých kotelen Ekoltesu v roce 2008 pohybovaly mezi 490 a 739 Kč. Zprůměrovaná, tedy odběratelům účtovaná cena, činila 636,07 Kč/GJ. V roce 2009 to bylo 519 až 832 Kč, přičemž průměrná cena bez DPH byla 614,5 Kč/GJ.
2.1 Tento rozdíl v nákladech na výrobu jednotky tepla mezi jednotlivými kotelnami je samozřejmě nárazově ovlivňován např. náklady na větší opravy. Že však základ velkého rozptylu nákladů je třeba hledat především v efektivnosti použitého zařízení je možné vidět na nákladech za plyn spotřebovaný na 1 GJ dodaného tepla. V roce 2008 se pohybovaly v jednotlivých kotelnách mezi 302 až 414 Kč, v roce 2009 mezi 327 až 450 Kč.
Z diskuze, kterou jsem měl možnost vést s jinými výrobci tepla vyplývá, že značné úspory ve srovnání s průměrnými cenami tepla z kotelen Ekoltesu dosahují právě v nákladech na plyn. Rozdíly např. při srovnávání výsledků dosažených v roce 2008 činily často 70, někdy i více Kč/GJ.
2.2 Druhý výrazný rozdíl jsem zaznamenal v přístupu k položce zisku. Ekoltes promítl do ceny tepla v roce 2008 2,6 mil. Kč a v roce 2009 víc než 3,5 mil. Kč. Řada výrobců ve vlastnictví města stlačuje cenu za teplo dolů až o desítky korun na 1 GJ výrazně nižším, resp. i nulovým ziskem. Ekoltes cenu 1GJ dodaného tepla zahrnutím zisku např. v roce 2009 navýšil o 39 Kč.
2.3 Třetí okruh zjištěných rozdílů je v režijních položkách, nákladech na opravy, odpisech apod.
3. Pro úplnost jsem provedl podrobnější analýzu výsledků blokových a domovních plynových kotelen za rok 2008 v ostatních městech ČR (výsledky za rok 2009 dosud ERÚ nezveřejnil).
3.1 Blokové kotelny.
Pro srovnání jsem zvolil v prvním případu výrobce, kteří v roce 2008 dodali víc než 30 000 GJ tepla, ve druhém případě víc než 50 000 GJ tepla. Průměrná cena tepla od výrobců s dodávkami nad 30 000 GJ činila 568 Kč/GJ, výrobci s dodávkami nad 50 000 GJ vykázali průměrnou cenu 564 Kč/GJ. Ekoltes dodal z blokových kotelen 93 009 GJ za cenu 635,74 Kč/GJ.
Výrobci ze všech 27 míst v ČR, kde byl dosažen objem dodaného tepla nad 30 000 GJ na plynových blokových kotelnách, prodávali teplo za cenu nižší, než Ekoltes.
3.2 Domovní kotelny.
Pro srovnání jsem zvolil výrobce, kteří v roce 2008 dodali teplo v rozmezí 6 000 až 12 000 GJ. Stanovenému rozsahu dodávek odpovídalo v ČR celkem 50 výrobců s průměrnou cenou 520 Kč/GJ. Ekoltes dodal z domovních kotelen 8 729 GJ při ceně 639,59 Kč/GJ. Ze zmíněných 50 výrobců vykázal jen jeden cenu vyšší než Ekoltes.
4. Ze statistiky za rok 2008 vyplývá, že pouze 6,4% dodaného tepla v ČR bylo za cenu dosaženou Ekoltesem, nebo vyšší. Protože Ekoltes do výroby tepla neinvestoval, nedá se předpokládat, že výsledky za roky 2009 a 2010 budou pro Ekoltes příznivější.
Zprávu vypracoval: Zdeněk Špiřík
Kontrolní výbor zprávu na svém zasedání 14.září projednal bez výhrad.
Žádné komentáře:
Okomentovat