V jednom z předchozích příspěvků jsem podal informaci o výsledcích poslední kontroly, kterou se v tomto volebním obdobím zabýval kontrolní výbor při zastupitelstvu. Jednalo se o srovnání výsledných kalkulací nákladů na výrobu jednotky tepla v Hranicích a v jiných městech. Připomenu stručně výsledky:
Ze statistiky za rok 2008 (rok 2009 není dosud zveřejněn) vyplývá, že 93,6% objemu tepla bylo v roce 2008 v ČR dodáno odběratelům za ceny nižší, než byla v tomto roce cena tepla od Ekoltesu.
Ekoltes dodal v roce 2008 teplo z plynových kotelen blokových (93 009 GJ) a domovních (8 729 GJ). Výrobci ze všech 27 míst v ČR, kde byl dosažen objem dodaného tepla nad 30 000 GJ na plynových blokových kotelnách, prodávali teplo za cenu nižší, než Ekoltes. Pro srovnání plynových domovních kotelen jsem zvolil výrobce, kteří v roce 2008 dodali teplo v rozmezí 6 000 až 12 000 GJ. Stanovenému rozsahu dodávek odpovídalo v ČR celkem 50 výrobců. Všichni, až na jednoho, dodávali teplo za cenu nižší než Ekoltes.
Celkové náklady vč. zisku na dodaný 1GJ tepla se u jednotlivých kotelen Ekoltesu v roce 2008 pohybovaly mezi 490 a 739 Kč. V roce 2009 to bylo 519 až 832 Kč.
Z toho náklady na plyn spotřebovaný na 1 GJ dodaného tepla se v roce 2008 pohybovaly v jednotlivých kotelnách mezi 302 až 414 Kč, v roce 2009 mezi 327 až 450 Kč.
Největší rozdíly mezi náklady jiných výrobců a Ekoltesu spočívaly v nákladech na plyn, dále v přístupu k otázce zisku (řada výrobců ve vlastnictví města stlačuje cenu za teplo např. započítáním výrazně nižšího zisku) a v režijních položkách, nákladech na opravy, odpisech apod.
Cílem této kontroly nebyla analýza příčin nízké efektivnosti výroby tepla v kotelnách Ekoltesu. Mimo rámec kontroly si dovolím rekapitulovat možné příčiny vzniku této situace, na které jsem v průběhu kontroly narazil:
- Víc než třetinu tepla Ekoltes v roce 2009 vyrobil zastaralými kotelnami. Svádět to na to, že nejsou současní vlastníci bytů v panelových domech ochotni podepsat dlouhodobé závazky odběru tepla od Ekoltesu a proto nejsou kotelny modernizovány, mi připomíná ono volání zloděje „chyťte zloděje“. Kotelny, o které se jedná, byly totiž zastaralé už dávno před privatizací původně městských bytů (byly už tehdy staré 20 až 27 roků).
- Zateplování domů, které vede ke snížení spotřeby tepla. Důsledkem na jedné straně je snížení efektivnosti výroby tepla a na druhé straně zvýšení měrných ztrát tepla na vytápění objektů kotelen a v rozvodech tepla. Boom zateplovacích systémů v ČR však začal již v devadesátých letech minulého století. A že se cena paliv z dlouhodobého pohledu může pouze zvyšovat je známo odedávna. Na co tedy čekalo vedení Ekoltesu?
Místo hledání reálných řešení proplýtvalo vedení Ekoltesu celé 4 roky tohoto volebního období, aby se nakonec zaštítilo stanoviskem odboru čistoty ovzduší Krajského úřadu, které se týká centrálních zdrojů tepla. Název CZT pro kotelny provozované Ekoltesem je však zavádějící. I ve statistice Energetického regulačního úřadu Ekoltes zařazuje své kotelny mezi kotelny blokové a domovní, protože jsou centralizovány pouze administrativně. Vlastní produkce tepla však po technické stránce centralizována není. Tento závěr potvrzuje skutečnost, že Ekoltes provozuje 29 kotelen lokalizovaných v různých částech města a na sobě nezávislých. Tato skutečnost má kromě právních důsledků i důsledky ekonomického rázu.
Zdeněk Špiřík
Žádné komentáře:
Okomentovat