12. 3. 2015

Vědí zastupitelé města co a proč konají? Někteří možná velice dobře.

Lumír Fojtík

Ještě před únorovým zastupitelstvem, konaným dne 19.2.2015, jsem si jako občan města prohlédnul materiály pro zastupitelstvo, kde mne zaujal bod týkající se investičního příspěvku Sportovnímu centru NAPARIA o.p.s.

Jelikož mne způsob a forma zpracování materiálu, především jeho skromný obsah, poněkud překvapil, nemluvě o podstatě samotné, podal jsem ještě před jednáním zastupitelstva dne 17.2.2015 e-mailem starostovi města a předsedovi kontrolní komise pár níže uvedených podnětů a postřehů, přičemž z odpovědi starosty města z 19.2./15:30 plyne, že bylo doručeno a přečteno a některé mé postřehy využity.

Následně jsem si, po jejich vyhotovení a publikaci na webových stránkách města přečetl usnesení a zápis z jednání zastupitelstva, a musel jsem si položit otázku, zda se i někdo další vskutku odpovědně zabýval a položil si či žádal odpověď na následující otázky, týkající se předmětného bodu 18 materiálu pro jednání, zasedání Zastupitelstva města Hranic dne 19.2.2015 - Investiční příspěvek Sportovnímu centru NAPARIA o.p.s.:


1. jde o komerční subjekt a pohled na jeho ceník služeb říká, že zdarma své služby neposkytují - je jejich činnost ztrátová nebo zisková?

2. je-li ztrátová, z čeho společnost existuje a funguje - ztrátový podnikatelský subjekt jaksi nemůže existovat?

3. je-li společnost zisková, kam jde zisk, kolik toho zisku je a proč není použit na investice? A pokud ano, v jaké výši?

4. jaká je finanční situace společnosti, její závazky a pohledávky, jaké je riziko jejího případného zániku, insolventnosti apod.?

5. jak je ošetřena případná změna vlastníka a s tím související přechod práv a závazků?
V návrhu smlouvy v původní verzi materiálu předkládaném zastupitelstvu chyběla formulace "Práva a závazky vyplývající z této smlouvy přecházejí na právní nástupce smluvních stran", či něco podobného.

6. Sportovní centrum NAPARIA o.p.s. IČ 01586165 (Hranice) byla založena společností NAPARIA a.s. IČ 28616626 (Praha) vč. příslušné určité personální provázanosti, např. člen dozorčí rady té pražské je předsedou správní rady té hranické, člen představenstva pražské je členem správní rady hranické,

7. NAPARIA a.s. (pražská) má v obchodním rejstříku jako předmět podnikání mj. uvedeno "prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin a hostinská činnost", jde o činnost hlavní, příp. jaký je její rozsah na celkových aktivitách společnosti,

8. podle předloženého materiálu žadatel o příspěvek umožňuje sportovní činnost hranickým školám - zadarmo nebo za úplatu? V ceníku je uvedeno „vstup školy 8-14 hod 500 Kč za hodinu (1 hodina= 1 vstup), bude něco pro hranickou veřejnost zdarma?

9. v článku 3 bodu 6 původně navrhované smlouvy bylo uvedeno "Provozovatel haly poskytne bezúplatně městu Hranice i příspěvkovým organizacím zřízeným městem Hranice nájem multifunkční haly s hledištěm včetně zázemí (šatny, soc. zařízení atd.) v rozsahu 6x do roka po dobu 10 let."
Tato formulace je naprosto nejasná a nesrozumitelná, umožňující jakýkoliv výklad. Formulace „v rozsahu 6x do roka po dobu 10 let“ bez přesného definování rozsahu pojmu 6x to může znamenat 6x ročně na dobu jedné sekundy nebo 6x ročně po měsíci!
Jaký si tvůrci smlouvy a překladatelé materiálu představovali rozsah výrazu „6x“? Čekal bych buď např. 6x ročně po 10 hodinách (celkem 60 hodin ročně), nebo spíše smluvně sjednat celkový počet hodin ročně s tím, že budou čerpány dle dohody či spíše dle potřeby města, když už má přispět…
A navíc navrhovaných 6x ročně znamená kdy? V pracovních dnech nebo o svátcích, ve dne nebo večer, v létě či v zimě? To bych řekl, že je dost podstatná okolnost.
Dále onen bod 6 smlouvy ve verzi pro zastupitelstvo obsahoval naprosto nesmyslné a protikladné použití pojmů bezúplatně a nájem.
Bezúplatně znamená zdarma, např. výpůjčkou, a nájem je za úplatu nájemní smlouvou - to je protiklad, takto koncipovaná smlouva mohla být zdrojem problémů při její aplikaci a výkladu.
Zcela mne ohromilo vložit do dvoustranné písemné smlouvy naprosto neurčitý výraz „atd.“ (atakdále)! Co to je, co to obsahuje pojem atd., ten si může kterákoliv ze stran vyložit po svém a šlo by o další potencionální zdroj nejasností a problému při výkladu a aplikaci smlouvy.

10. Podle jakého právního předpisu, jakých právních norem byl návrh smlouvy sepsán? Čím se měla smlouva řídit - občanským zákoníkem či předpisy obchodního práva nebo jinými či mělo jít o inominátní smlouvu (§1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník - strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena), i v takovém případě se do úvodu smlouvy vkládá formulace něco jako tato smlouva je vyhotovena dle ustanovení § či se řídí ustanovením § …
Pohlédneme-li na obdobné smlouvy územní samosprávy o investičních příspěvcích, obvykle tam nalezneme odkaz na § 35 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, příp. i na ustanovení § 18 a § 22 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. V návrhu jsem nic podobného nenašel.

11. V návrhu smlouvy byla dále použita formulace "sportovních hal na pozemcích stavební parc.č. 2689 v k.ú. Hranice". Jelikož stavba a pozemek jsou stejného vlastníka a od 1.1.2014 opět dle nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. platí zásada superficies solo cedit, pak u stejného vlastníka stavba je součástí pozemku - pozemek a stavba jedno jest. To by na odboru majetku už taky mohl někdo znát a použít odpovídající formulaci. Nemluvě o tom, že je použito množné číslo „pozemcích“ a přitom je dále uvedeno parcelní číslo jen jednoho pozemku.

12. Obchodní rejstřík https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik poskytuje informace jak o obou společnostech samotných, tak i porovnáním veřejně přístupných údajů i o vazbách obou společností a osob v nich na jiné subjekty, což je zajímavé, i k tomu by člověk vcelku logicky očekával, že se k tomu na zastupitelstvu někdo vyjádří, či alespoň zeptá a někdo jiný zase vysvětlí, protože propojení tolika subjektů logicky znamená propojení finančních vazeb nějak vzájemně spolupracujících soukromých subjektů - obvykle za účelem tvorby zisku, neboť to je podstatou podnikání. Nemluvě o toku prostředků, zvláště finančních.

13. Vloží-li město své peníze do tohoto subjektu a vazeb, kdo s nimi bude vlastně hospodařit a mít k nim přístup, jak se budou peníze přelévat odkud, kam a komu - kdo vlastně skutečně společnost řídí a vlastní?
Zakladatel Sportovní centrum NAPARIA o.p.s. IČ 01586165 (hranická), tj. NAPARIA a.s. IČ 28616626 (pražská) je akciovka - kdo jsou její akcionáři, je tam nějaký většinový akcionář, a pokud ano, tak kdo?
Podle údajů obchodního rejstříku (notářský zápis N 555/2014 – NZ 528/2014 ze dne 6.6.2014) jediným akcionářem NAPARIA a.s. IČ 28616626 (pražská) je SAVAK s.r.o., IČO 25904779, jejíž jeden z jednatelů/společníků je v obou „Napariích“.
Kdo by tedy byl konečným vlastníkem investičního příspěvku do sportovních hal, jejich zhodnocení?

14. V návrhu smlouvy byla uvedena parcela č. 2689 v katastrálním území Hranice. Podle údajů katastru nemovitostí je tato parcela mezi Smetanovým nábřežím a Teplickou jako nemovitost stále majetkem Olomouckého kraje, vč. stavby, s ohledem na jednotné vlastnictví součásti pozemku, a hospodaření se svěřeným majetkem kraje je zapsáno pro Střední průmyslovou školu Hranice...
Čili město bude zhodnocovat majetek kraje přes prostředníka? Kolik z investičního příspěvku příp. zůstane v dispozici příjemce? Nebylo by pak lepší dát příspěvek rovnou a přímo Olomouckému kraji – vlastníkovi nemovitosti?

15. Jaký je vztah všech tří společností, tj. Sportovní centrum NAPARIA o.p.s. IČ 01586165 (hranická), NAPARIA a.s. IČ 28616626 (pražská) a SAVAK s.r.o., IČO 25904779 k Olomouckému kraji a k jeho majetku? Na základě čeho jej – nemovitosti pozemku a stavby haly - užívají a investují, resp. budou do něj investovat prostředky z investičního příspěvku třetího subjektu? Bývává zcela standardní, že k investici cizích prostředků (města) investorem (Naparia) je třeba vyjádření a souhlasu vlastníka nemovitostí (Olomoucký kraj), nemluvě o vztazích Střední průmyslové školy Hranice k těmto subjektům, vč. řešení otázky vlastnictví tohoto zhodnocení.

16. Co z toho – poskytnutí investičního příspěvku - bude město Hranice a jeho občané vlastně reálně a hmatatelně mít, napadlo mne, co takhle např. část akcií NAPARIA a.s. IČ 28616626, mají-li odpovídající hodnotu? Její základní kapitál ve výši 2 mil. Kč tvoří 200 ks kmenových akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 10000 Kč. Zvážil někdo tuto možnost?

Podle zápisu z jednání k tomuto bodu zaznělo, že majitelem objektu byl kraj, což je informace neodpovídajícím údajům ve veřejném seznamu - katastru nemovitostí. Pořád je.
Mělo vůbec zastupitelstvo jako celek pro své rozhodování všechny relevantní informace a pokud ano, zvážilo je, natož odpovědně?
Mimochodem, pohlédneme-li na vazby výše uvedených společností, jedna z vazebních nitek vede k Hokej Hranice o.p.s., IČ 01597647, jejímž zakladatelem je NAPARIA a.s. IČ 28616626 (pražská), a v níž nalezneme stejné osoby jako v těch jiných… To je vskutku veliký rozsah aktivit na pár jedinců.

A pokud jde o ty demagogické informace zmiňované v jednom příspěvku na webu Hranických listů, není demagogií spíše způsob, jakým bylo příslušnými subjekty k celé záležitosti přistoupeno neposkytnutím všech relevantních informací?
Demagogie = frázovité a lživé působení na lidi a jejich city a pudy zneužitím lichých slibů, pocitů, předsudků a neznalosti (Nový akademický slovník cizích slov, Nakladatelství Academia, Praha 2009, str. 159, ISBN 978-80-200-1351-4).
Jak se ukázalo, celá záležitost kolem investičního příspěvku Sportovnímu centru NAPARIA o.p.s. způsobila jisté vzrušení, a podle zápisu z jednání zastupitelstva již na tomto únorovém jednání padla silná slova o předložení věci k posouzení oprávněnosti státnímu zastupitelství.

Zde bych si dovolil učinit jistou poznámku.
Pokud zastupitelstvo, resp. jeho část – většina - v pravomoci své samostatné působnosti něco schválí, je obvyklé, že zbytek zastupitelů – menšina – s tím nesouhlasí. Otázkou je, jaká je míra nesouhlasu a z toho plynoucí vůle s věcí „něco dělat“.
V takovém případě se pak měl někdo ze zastupitelů věcí cíleně zabývat, a to v první řadě nejprve takovými prostředky, které poskytuje zákon o obcích.
Termín na podpis smlouvy je dle usnesení čirou náhodou až do 2.4., protože v březnu zastupitelstvo není a další je až právě 2.4., takže podle oficiálního harmonogramu jednání zastupitelstev tady není možno do té doby věc znovu otevřít na dalším plánovaném jednání.

Nicméně asi stálo za to včas upozornit příslušné orgány města, že zastupitelé neměli dostatek informací (podle § 102 odst. 1 zákona o obcích rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce a je otázkou, zda byly řádně připraveny, ale to je diskutabilní) a kolem je více nezodpovězených otázek, a že přes upozornění na řadu neobjasněných a nejasných skutečností ještě před únorovým zastupitelstvem se toto k zastupitelstvu nedostalo.

Pozastavit výkon usnesení zastupitelstva obce jinými orgány obce nelze, k tomu nemají danou pravomoc.
Spíše stálo za to požádat formálně vedení města (§ 82 písm. a) zákona o obcích), aby s podpisem smlouvy vyčkalo a právě na zasedání zastupitelstva dne 2.4. navrhlo a předložilo pozastavení usnesení či odložení podpisu smlouvy do doby zajištění plné informovanosti a objasnění všech relevantních skutečností, pokud se tak nestane na dubnovém zasedání.

Zákon o obcích však zná i další prostředky, podle § 92 může 1/3 zastupitelů požádat o svolání zastupitelstva, a starosta jej musí svolat, tj. den zasedání, nejpozději do 21 dnů ode dne doručení žádosti na obecní úřad. Což mohlo být v období od 19.2. do 2.4. bez problému realizovatelné a v rámci iniciativy zastupitelů by určitě bylo možno dát dohromady osm zastupitelů a o věci mohlo být znovu jednáno.
Otázkou také totiž je, kolik z těch 12 zastupitelů, kteří hlasovali pro, o věci věděli vše a měli kompletní informace.

Pokud by po podání návrhu na mimořádné svolání, na němž by se o inkriminovaném usnesení mělo znovu jednat, obsahující i návrh na pozastavení podpisu smlouvy, ale pořád v termínu do 2.4., došlo k podpisu smlouvy, je otázkou, zda by to pak nebylo možno hodnotit jako účelové a snahu vyhnout se možně změně rozhodnutí, z hlediska politického přinejmenším ignorování zákonného práva zastupitelů věc opět otevřít.
Uspěchání podpisu totiž netřeba, protože k podpisu dle termínu v usnesení je do 2.4. dost času a tudíž jediným důvodem by teoreticky byla snaha zabránit revokaci (ovšem za předpokladu, že již smlouva nebyla podepsána, pak by to bylo zbytečné).

Jako zastupitel bych se asi pídil po souladnosti s rozpočtem a s rozpočtovými pravidly. Je příslušná částka 2.000 000 Kč vyčleněna v rozpočtu? Pokud ne, bylo schváleno rozpočtové opatření? Je ve schváleném rozpočtu položka něco jako "investiční příspěvky", pokud ano, kolik tam je, a je schválena příslušnému orgánu obce pravomoc s touto částkou disponovat bez dalších rozpočtových úkonů, apod.

Pokud jde o podávání podnětů mimo orgány města, podle mne to je vždy až ta poslední možnost po vyčerpání předchozích.
Státní zastupitelství je dnes v první řadě orgánem veřejné žaloby v trestním řízení a plní další úkoly vyplývající z trestního řádu a je jen jeden ze tří orgánů činných v trestním řízení.
Z podání musí být patrno, kdo je podává, v jaké věci, jaké jsou jeho důvody a čeho se ten, kdo je učinil, po státním zastupitelství domáhá.
Obsahuje-li podání potřebné náležitosti a jeho vyřízení je v působnosti státního zastupitelství, jemuž bylo učiněno, státní zastupitelství jeho důvodnost přezkoumá. Zjistí-li porušení zákona nebo jiného právního předpisu, přijme v rámci své působnosti příslušná opatření ke zjednání nápravy.

Oznamovatel obvykle ve svém podání něco tvrdí, což by měl patřičným způsobem dokladovat.
A je otázkou, co má případný oznamovatel vlastně v ruce...
Zde je totiž nutno zdůraznit a upozornit na existenci zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění. Podle současného přístupu a judikatury k této oblasti je trestní stíhání formou omezení osobní svobody, pokud neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem. Trestní stíhání obecně působí stíhané fyzické osobě stres, nejistotu a úzkost a mívá dopady do profesního či pracovního života a do společenské pověsti a cti obviněného. Podobné dopady v nemajetkové sféře člověka má tak i samotné zahájení a vedení trestního stíhání, které, pokud neskončí pravomocným odsuzujícím rozsudkem – je podle české judikatury považováno za nezákonné a ve smyslu § 8 odst. 1 zákona je za nezákonné považováno právě to rozhodnutí, kterým se trestní stíhání zahajuje.
Z toho plyne, že pokud by orgán činný v trestním řízení vydal příslušné rozhodnutí o zahájení trestního stíhání a výsledkem by byla „nula“, riskuje, že bude hnán k odpovědnosti za způsobenou škodu – nemajetkovou újmu. Z toho lze celkem jednoduše dovodit, že pokud podání stojí na vodě…

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Škoda, že jste tyto věty nepronesl na zastupitelstvu. Každý občan má přeci právo na zastupitelstvu vystoupit.

Anonymní řekl(a)...

I když čtenář nemusí se vším v článku souhlasit, jedná se o dobře nastavené zrcadlo úrovni zastupitelské demokracie v Hranicích. Až příliš mnoho nezodpovězených otázek.
J.Novák