30. 12. 2015

Příspěvek k tématu "Napsali jste nám - Hranické lávky"

Švédi mají větší důchod i plat, ale také daně, nad kterými by se nám protočily panenky. Hlavní ale je, že Švédi jak díky své politice i poloze, přece jen jsou trochu z ruky a je tam zima..., byli ve 20. století ušetřeni všemožných politicko - sociálních experimentů a kotrmelců a šli si přirozeným vývojem, na rozdíl od nás (1918, 1938, 1948, 1968, 1989 - nějak máme na ty osmičky smůlu), takže jako národ tam neprošli takovou morální devastací jako my.

Fakt je, že dnešní omladina si na koště a hrábě v ruce nepotrpí, ale co si pamatuji, když jsme bydleli v paneláku, kde asi polovina partají byly šarže, tak vidět důstojnické paničky na sobotní brigádě byl skoro zázrak.

Ale zpátky k penězům, protože o ty jde vždy. Lidi si platí daně a za ně chtějí mít adekvátní službu. U nás je princip sdílených daní, kde primárně příjemcem je stát, a ten je přerozděluje zpět mj. na obce, vždy ale jen částečně. Jedinou místní daní, která je v plné 100% výši příjmem obce, je právě daň z nemovitostí. Pro rok 2016 je plánován tady v Hranicích výnos z daně z nemovitostí pro obec ve výši 18,6 mil. Kč, což je cca 6,88% příjmů města.

Je to nějaká koruna, přičemž existence daně z nemovitostí, založené na to, že občan platí každoročně daň z něčeho, co mu již bylo kdysi zdaněno při nabytí (výstavbou - každá koupená cihla, pytel cementu nebo darem, dědictvím - dnes už daň z příjmů a u dědictví již ne, koupí apod.) je zdůvodněna mj. tím, že tyto peníze slouží hlavně na údržbu veřejných ploch daného města.
No pokud obec dostává od vlastníků nemovitostí 18,6 mil. ročně, mělo by to být někde vidět, přitom na údržbu veřejné zeleně a prostranství je plánováno vydat 7,94 mil. Kč.
Pravda, ještě je tady údržba komunikací, což činí asi dalších 11 mil. Kč na nákladech, ale na to přispíváme zase tzv. silniční daní.

Jen tak pro zajímavost ze světa, když už ta daň z nemovitostí tady holt je.
Náš systém daně z nemovitostí stojí na výměře pozemku a ploše stavby a na to navazujících koeficientech, které si obec může sama zvolit, ve většině jiných zemí je systém postaven na hodnotě nemovitostí a z ní vycházejícího koeficientu a to jsou jiné cifry.
Typický český rodinný domek na obci na předměstí Prahy přijde ročně na dani na 1670 Kč, jeho hodnota nikoho nezajímá, i když průměrná cena je v dané oblasti 5 mil. Kč.
V USA či je míra zdanění na jednotlivých státech, ale podle hodnoty nemovitosti, např. ve státě Louisiana by základní daň za stejný domek s pozemkem činila 10 350 Kč, ve státě Texas 104 000 Kč ročně...

A v takové Anglii a Irsku je daň z nemovitostí v podstatě jediným (!) příjmem obce, z nějž obec hradí vše a v průměru je asi 7-9x vyšší než u nás, ale zahrnuje i další služby, které jsou u nás jinak řešeny samostatně, např. svoz odpadu apod.
Jenže má to svá pozitiva, protože čím více lidé platí na daních přímo své obci, tím více dávají pozor jak se s nimi hospodaří a stojí konšelům za zády.
Na ostrovech jsou anglické obce jedny z nejmalebnějších, protože lidé chtějí za své ukrutné daně vidět výsledek.

A Texas má ve Státech nejlepší komunální infrastrukturu a vedlejší příjem, protože asi 60% výnosu daně z nemovitostí používají na nákup dalších nemovitostí a ty ekonomicky zhodnocují - což u nás není, aby obce nakupovaly nemovitosti, jako tomu ale bylo za první republiky a za c.k. a pak s nimi hospodařily a měly tak dlouhodobý pravidelný příjem - spíše se nemovitý majetek vyprodává a snižuje.

No a v tom Texasu pak daň časem u starousedlíků poměrně rychle klesá.
A zatímco u nás je daň z nemovitostí rovnostářská a pro všechny na celém území dané obce stejná, bez ohledu, zda jde o důchodce, průměrnou rodinu se 2 dětmi či úspěšného podnikatele, za oceánem jejich koeficienty zohledňují sociální a ekonomický status vlastníka nemovitosti, zatímco u nás máme pořád jakýsi rovnostářský socialismus - všichni stejné koeficienty bez ohledu na příjem.
Takže v tom Texasu, podle ročního příjmu, průměrný občan zaplatí na dani v popisovaném příkladu jen 6 850 Kč (což už jde), zatímco Džejár se svými naftovými poli by zaplatil za ten domek asi 420000 Kč, no a ten celostátní průměr je oněch výše zmíněných 100 táců.

Zkrátka.
Neplatíme tolik, jako jinde, nicméně platíme a dává nám to právo se ptát, co za to máme.
Na druhé straně koeficienty, které u nás nastavilo hranické zastupitelstvo, jsou jedny z nejnižších v republice a osobně se domnívám, že jejich nastavení tak, aby výsledné zvýšení bylo jen o 25% vyšší, by městu jako takovému prospělo. Já bych platil místo 1000 Kč ročně pak 1250Kč, což není srdcervoucí, a město by mělo ne 18,6 mil. Kč, ale 23,3 mil. Kč - a pokud by těch 5 mega navíc šlo na údržbu města a to bylo čisté a bylo by to vidět, já osobně bych s tím neměl problém.

Ale pak by ten obecní pruh před naším muselo město uklízet a udržovat!
Tož asi tak.

groupies@seznam.cz 

6 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Že to ten TOP ten Juračka, Wildner, Ondriášová a spol. nevěděli. Co to měli za Rádce?
Díky za příspěvek. Už víme, co budeme po radnici chtít! Za naše peníze kvalitu! MK

Anonymní řekl(a)...

Ještě na doplnění, pokud jsem se dobře díval na web města, tak koeficienty (§6 odst.4 zák.č.338/1992 Sb.) a místní koeficient (§12) stanovilo hranické zastupitelstvo vyhláškou č. 2/2008, přičemž následně vyhláškou č. 7/2009 místní koeficient zcela zrušilo.
Koeficient je násobek základu daně stanovenému zákonem. Zatímco základ daně obec neovlivní, koeficient ano - odpovídá vždy počtu obyvatel obce či její části. V Hranicích je to od 1 do 2 (1 = Lhotka, Velká, Rybáře, Valšovice, Slavíč, Středolesí, Uhřínov, 1,4 = Drahotuše a 2 = Hranice-město).
Tento koeficient ale může zastupitelstvo o jeden stupeň zvýšit nebo o tři stupně snížit, mají-li je vysoké.
Místní koeficient je právo obce předchozí výsledek vynásobit indexem, který si zvolí - a to je 2,3,4 až 5x.
V roce 2009 byl tento místní koeficient, mající hodnotu 2, zrušen.
Což znamená, že od roku 2009 máme na výnosu z této daně 2x méně.
Takže pokud pro rok 2016 je výnos očekáván 18,6 mil. Kč, mohl být 37,2 mil. Kč (takže já bych neplatil 1000, ale 2000 Kč ročně).
Žádné zvýšení daně není milé, ale...
...všechny daně, co v ČR platíme za činnost tady doma, jsou odváděny do centra, do Prahy, které si většinu ponechá, zpět přerozdělí něco na kraje, něco na obce...
...zatímco daň z nemovitostí je jediná místní daň, která tu zůstane. Co v Hranicích vybereme, to tu také pro nás zůstane v plné výši 100%. Je to jediná možnost, jak si obce - občané, mohou ovlivnit příjem pro sebe samé.
A za ty prachy mohly být Hranice vyblejskané a opravené, pokud by je ovšem zastupitelé použili jen na veřejnou infrastrukturu a veřejný zájem a ne na soukromé dotace typu Naparia, sport, kultura apod.
A i kdyby se nezvýšilo místním koeficientem 2 (§12), což je na dvojnásobek, jak tu už bylo, ale tím prvním (§6) základ daně např. ze 2 na 2,5 (např. 2Kč za metr ne na 4 Kč ale na 5 Kč nebo z 5 Kč za metr ne na 10, ale na 12,5 Kč), tak to ve výsledku odpovídá cca navýšení jen o těch 20 - 25%.

Anonymní řekl(a)...

Vše co náš stát, nebo naše město, od poctivých občanů pod pohrůžkou sankcí vybrali bylo spolehlivě a téměř ve 100% nastrkáno do různých tunelů, soukromým firmám a korporacím, nebo nepřizpůsobivým nemakačenkům, kteří mnohdy ani nemají občanství tohoto státu. Dokud toto potrvá, nelze oprávněně očekávat od plátců žádnou dobrovolnou solidaritu ani ochotu platit více do veřejných rozpočtů.
Místo ožebračování vlastních občanů by se vedení města mělo nejdříve ze všeho zaměřit na utnutí výše jmenovaného zlořádu. To by ovšem mohlo popudit jejich kamarádíčky stojící na straně příjemců a dosazení jiného vedení, které slíbí finanční toky "tím správným" směrem obnovit a udržet. V tomto jsou nové metly ve stejném postavení jako staré metly. Kdo věří v politické ideály a službu veřejnosti je nevědomý naivka, nebo vědomě lže.
Pokud se tedy týká peněz na údržbu města, je nutno začít u revize parkovací smlouvy podepsané angažovaným činovníkem bývalého SSM, utnutí neadekvátní podpory výstavby a rekonstrukcí sportovních a kulturních budov soukromých spřátelených prominentů a prodávání městského majetku jistým (často i nejistým) subjektům pod cenou.
Nové vedení města v tomto směru nezlepšilo nic, jen došlo k mírnému přesměrování penězovodů. Prostě jen starou partu vystřídala nová parta kluků so spolu chodí.
A zrovna USA, kde asi 20% obyvatel (a to i řádně zaměstaných) dostává státní potravinové lístky aby netrpěli hladem bych si jako příklad nebral.
Závěrem: Než draze stavět novou loď, protože máme nyní příliš velký ponor, je lépe ucpat díry v té současné. Jinak ani uštvaní k smrti prostých námořníků s účelem rychlejšího vylévání vody potopení nemůže zabránit.

Anonymní řekl(a)...

ad 10:14: Plete hrušky s jablky, čemuž odpovídá i výkřik hospodské úrovně 7. cenové skupiny.
V první řadě, pokud víte v Hranicích o něčem konkrétním špatném, tak se obraťte na orgány činné v trestním řízení a nevykřikujte.
Nějak nechápu souvislost potravinových lístků s daní z nemovitostí... Kdo má nemovitost, platí tam i tady. Kdo nemá, neplatí. Jednoduché.
Mimochodem, umíte-li rusky, podívejte se přímo na stránky ruského ministerstva obchodu - navrhlo vládě upravit program potravinových lístků pro nemajetné, který by měl zmírnit dopad drahoty - což mne u země Sovětů překvapuje. A průměrný důchod tam je v přepočtu 130 Euro (3575 Kč) a máslo stojí 3 Eura (82,50 Kč), ostatní ceny jsou analogické. To je paráda.
Jinak když neznáte fakta, neplácejte, v USA má nárok na potravinou kartu (lístky tam neexistují) každý, kdo je příjmem pod něčím, co by se dalo přirovnat k průměrnému příjmu.
Např. pro rok 2014 byla horní hranice hrubého příjmu pro domácnost s jedním členem 1245 dolarů, pro dvě osoby 1681 dolarů, pro tři 2116 dolarů, pro čtyři 2552 dolarů a pro domácnost o pěti osobách je maximální příjem 2987 dolarů měsíčně. V praxi to tedy znamená, že každá domácnost v USA, která tohoto příjmu z nějakého důvodu nedosáhne, má nárok.
A není to na občana, ale na rodinu, to je rozdíl.
A základním principem je přerozdělení nadbytečných zemědělských produktů, aby se neopakovala situace z 20. a 30. let 20. století, kdy se pálily či používaly jako krmivo. Vláda je vykoupí za státní výkupní cenu a pak distribuuje výše uvedeným ve formě zpracovaných potravin.
Kolik rodin v ČR má plat nižší než je průměr cca 29000 Kč? Asi 75%... Co dostávají, kulové.
Pokud jde o parkovací smlouvu, osobně v tom problém nevidím, to je ve městech celkem běžná věc, že technický rámec zajišťuje firma. A nejde ani o žádné závratné peníze, příjmy jsou 2,8 mil., výdaje 1,7 mil. Kč, výnos městu je tak 1,1 mil. Kč, tj. 39%, to není zase tak špatné.
Otázkou ale je, jak dlouho tento stav bude trvat. Teoreticky by totiž měl skončit, jakmile se firmě vrátí náklady na investované technologie plus zcela logicky přiměřený zisk.
Ale to je věc zastupitelů, aby se o ni zajímali.

Anonymní řekl(a)...

Vypadá to, že jako člověk se světovým přehledem vlastně potvrzujte, že u nás je to v porovnání dost špatné a horší už jsou jen země Sovětů.
U parkovací smlouvy nejde ani tak o to kdo technicky zajišťuje jakýsi rámec jak jste to mazaně nazval, ale kdo je investorem. U nás je hlavním investorem město, zato hlavním příjemcem soukromá parkovací firma. Čili stará známá finta s názvem socializace nákladů - privatizace zisků. Pokud máte jiný názor musíte jej doložit zveřejněním této smlouvy, nikoli vlastními doměnkami.

Anonymní řekl(a)...

Dám vám vědět přes Hranické listy (možná), já mám rád fakta, a tak jsem si o tu smlouvu na parkovací místa a automaty požádal podle tzv. stošestky (zákon o svobodném přístupu k informacím), jak je to vlastně sepsáno... Což jste mohl udělat taky.