Ekologická pohroma - modernizace Presbetonu v Drahotuších.

Ing. Karel Hübl, klub Věcí veřejných Hranice

Uprostřed obytné zástavby v Drahotuších se připravuje velmi kontraverzní stavba

 „ Modernizace výroby dlažby v PRESBETONU DRAHOTUŠE s.r.o. – Zavedení velkoformátových betonových desek“.

Prach ze sil s cementem

Stavba je v hrubém rozporu s územním plánem, který v tomto území připouští pouze nutnou stavební údržbu. Přesto zde Presbeton prosazuje výstavbu nové výrobní haly, skladování cementu a další objekty.

Občané z okolní bytové zástavby si dlouhodobě stěžují a píší petice, protože výrobní proces začíná v 6,00 hod a končí v 3,00 hod. Z areálu Presbetonu se po celou dobu provozu šíří do okolí hluk z vibračních lisů, vibrátorů, kompresoru a pojíždějících vysokozdvižných vozíků.. Po celou dobu výrobního procesu se z provozu rovněž šíří značné množství prachu, který se usazuje v okolních zahrádkách, proniká i do bytů a znepříjemňuje život obyvatel. Životní prostředí v okolí provozovny je navíc ještě obtěžováno každodenní těžkou nákladní dopravou zajišťující dopravu materiálu do firmy a odvoz hotových výrobků.

Zatopené zahrady u Presbetonu

To však ještě bohužel není vše. Při rozšířování ploch Presbeton zaklenul meliorační svodnici potrubím o malém profilu, které způsobuje při přívalových deštích zatápění okolních zahrad a objektů. To vše se děje při nečinnosti úřadů a aroganci zástupců firmy, kteří stížnosti obyvatel vůbec neřeší. Zcela zjevně je zde porušováno základní lidské právo na zdravé životní prostředí, přesto zodpovědní zástupci úřadů a vedení firmy se touto situací příliš nezabývají a plánují další rozvoj výroby.

V únorovém zastupitelstvu města se snad alespoň podařilo prosadit zamezení dalšímu záboru pozemků pro rozšiřování firmy.

Zdánlivě neřešitelná situace. Přesto by bylo možno při troše dobré vůle a pochopení najít snadné řešení pro obě strany. Mimo obytnou zástavbu se nachází areál opuštěných kasáren Jaslo, kam by bylo možno provozovnu Presbetonu přemístit a zde by nikoho nemusel provoz obtěžovat.

Město má možnost získat na revitalizaci nevyužívaných objektů dotaci až 75 % investičních nákladů a pronajmout revitalizované plochy a objekty podnikatelským subjektům na 5 let a následně prodat za cenu výhodnou pro obě strany. Problém je, že město neřeší potřeby podnikatelů a obyvatel. Při projednávání nabídky na odkup kasáren se v zastupitelstvu žádná diskuse nerozvinula a návrh Věci veřejných na provedení nového průzkumu zájmu o společný projekt města s podnikateli nebyl přijat.

V současné době jsou kasárna již prodána a město má poslední možnost se pokusit s novým majitelem dohodnout na společném projektu a přece jen zhodnotit 1,3 mil. Kč, které zaplatila za studii proveditelnosti revitalizace kasáren.

Otázkou je zda začne město konečně hájit zájmy svých obyvatel a bude hledat řešení přijatelné pro obě strany nebo bude pokračovat v nečinnosti a ponechá obyvatele svému osudu?