Komunální volby se kvapem blíží a již za několik dnů budeme volit nové zastupitele. Pro voliče jsou tyto volby z hlediska rozhodování, komu a proč dát hlas, asi nejjednodušší ze všech druhů voleb, kolik jich u nás jen máme. V tomto druhu voleb totiž vybíráme často z osob, které většinou opravdu více či méně známe nebo aspoň některé z nich. A to nejen jejich názory a jednání, ale třeba i minulost. Volba je pak v tomto případě skutečně lepší, jelikož si za ní volič může většinou také stát. A navíc má i šanci, že neskočí na špek různým hochštaplerům, moderním líbivým účelovým stranám, straničkám či hnutím, které toho hodně naslibují, ale když dojde na plnění slibů, pak je to již o poznání horší. Máme ostatně nemalé zkušenosti z minulosti. Třeba jedna ze stran z voleb v roce 2010, která halasně slibovala, jak zatočí s korupcí a jaký udělá ve státě pořádek, dnes už prakticky neexistuje a podobných příkladů bychom našli více. I nyní podobnou halasnou protikorupční rétoriku používají snad všechny významné strany či hnutí. Zvláště komicky to zní od těch stran, které samy mají na kontě nejeden závažný korupční skandál ve vlastních řadách.
I v našem regionu máme města a obce, kde je veřejnost dlouhodobě nespokojena s jejich vedením. Neměli bychom opomenout ani ty zastupitele a zastupitelky, kteří jsou ve svých funkcích již mnoho let, a zamyslet se nad tím, jaký byl jejich skutečný přínos obci. Někteří zastupitelé, kteří se v minulosti jevili jako poctiví a neúplatní lidé, ve svých funkcích za řadu let lidově řečeno řádně zpanštěli. A udělali se sami pro sebe, místo toho, aby sloužili své obci. Pokud je vedení města či obce několik volebních období prakticky stejné nebo jen s malými obměnami (stejně jako složení celého zastupitelstva), často se vytvoří různé osobní a podnikatelské účelové vazby. Ty pak často vedou či mohou vést k různým protekcím či korupčnímu jednání. Ukázkovým příkladem budiž obsazování pracovních či kontrolních pozic v organizacích města nebo zadávání veřejných zakázek. Ne náhodou jsou právě tyto dvě oblasti kvůli značné neprůhlednosti a řadě nejasností často pod palbou kritiky ze strany veřejnosti. To platí i o městech v našem regionu jako jsou Hranice, Přerov nebo Tovačov. I proto je čas od času nutné tyto vazby přinejmenším narušit nebo lépe úplně přetnout. Nyní je k tomu šance v podobě voleb.
Vždy je ale lepší, nečekat žádné zázraky a okamžité změny k lepšímu. Ostatně je dobré si právě nyní opět připomenout ono známé, tradiční a před volbami se opakující heslo – „kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zrušili“. S tímto výrokem by se dalo dlouze polemizovat, celá řada voličů se s ním ovšem nějakým způsobem i ztotožňuje a k volbám zásadně nechodí. Je to jejich právo, které jim nikdo nemůže brát. Na druhé straně pak stojí názor, že kdo k volbám nejde, nemá pak právo po volbách ani nadávat a kritizovat.
A jaké bychom měli mít požadavky na naše zastupitele? Zkusím zde uvést aspoň ty hlavní:
- aby plnili či se aspoň snažili poctivě plnit své předvolební sliby,
- aby s občany pravidelně komunikovali i po volbách a sami tuto komunikaci aktivně vyhledávali, - aby odpovědně hospodařili se svěřeným majetkem a s obecními prostředky,
- aby se snažili svou obec rozvíjet ve spolupráci s občany. To jsou nejspíše ty zásadní požadavky, které bychom na naše zastupitele měli mít.
A požadavky na vedení měst, tedy starosty a místostarosty? Zde bychom měli jít ještě o něco dál a klást na tyto osoby větší nároky. Definice ideálního (víme však dobře, že ideál v běžném životě se prakticky nevyskytuje) starosty či jeho zástupce by měla vypadat asi takto – měl by být aspoň částečně technik, částečně ekonom, částečně diplomat, měl by mít nepochybně i sociální cítění, měl by být neúplatný a mít přirozenou autoritu a v neposlední řadě umět komunikovat s lidmi. Zejména pak s těmi, kteří mají na věci jiný názor než on sám. Jak už bylo řečeno, v běžném životě takový ideál prakticky neexistuje. To je nutno vzít na vědomí.
Na druhou stranu bychom po našich zastupitelech měli určitě v prvé řadě chtít to, aby si z titulu svých funkcí neobhospodařovali své osobní, rodinné či podnikatelské zájmy. Být zastupitelem totiž znamená mít přístup například k důležitým a zajímavým k informacím, které se týkají se různých pronájmů obecního majetku, výběrových řízení, dotací, veřejných zakázek, tvorby rozpočtu, příspěvků spolkům a klubům apod. Tedy nepochybně dost široký prostor k tomu, aby zastupitel nebral ohled vždy přednostně na veřejný zájem obce a občanů, ale v prvé řadě na svůj vlastní zájem soukromý, rodinný či podnikatelský. Ono pokušení využít svou funkci k nějaké osobní výhodě je natolik silné, že někteří neodolají. Člověk je tvor, který přirozeně má rád peníze. Když se mu naskytne příležitost, tak může snadno zapomenout na dobré mravy… Pokud o těchto lidech víme, není nic jednoduššího, než je tentokráte již nevolit. I kdyby tisíckrát slibovali, že budou odpovědně hospodařit, zvelebovat svoji obec a bojovat ze všech sil proti každému náznaku korupce.
Zajímavý názor vyslovila jedna starší žena, když se jí ptali, jaké osoby by chtěla v samosprávě obce, kde žije. Její odpověď byla stručná a prostá, zároveň však nanejvýše srozumitelná – „no hlavně aby nekradli, nelhali a nedělali nám ostudu“. Ti z nás, kteří letos půjdou k volbám, by si slova této ženy měli rozhodně ještě připomenout. Berme tedy komunální volby nikoliv jen jako další z řady voleb, ale více jako konkurz na nové zastupitele. Volme jen ty, kteří splní naše požadavky a kritéria. Každý volič nějaké požadavky jistě má a právě nyní by je měl i prakticky uplatnit. Mějme na paměti i tu skutečnost, že volíme své zastupitele na celé dlouhé příští čtyři roky. I proto je dobré k volbě přistoupit odpovědně a s rozvahou.
Bc. Miroslav Pořízek, Tovačov.
Žádné komentáře:
Okomentovat