Na koho přehodit vinu?

Se souhlasem autora opakovaně zveřejňujeme jeho příspěvek o názvu „Dilema místních politiků v Ekoltesu, aneb na koho přehodit vinu“ z 10.dubna 2011. Reagujeme tak to, že politici ve vedení Ekoltesu v tomto hledání „všude jinde, jen ne u sebe“ pokračují dodnes. Nepřipomíná vám to ono známé volání „chyťte zloděje“?

Redakce

______________________________________

Pokud si Společenství vlastníků jednotek (SVJ) v panelových domech chce postavit svoji vlastní domovní kotelnu, musí respektovat Zákon o ochraně ovzduší, který v § 3 uvádí:

„Právnické a fyzické osoby jsou povinny, je-li to pro ně technicky možné a ekonomicky přijatelné, u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít centrálních zdrojů tepla, popřípadě alternativních zdrojů, pokud je jejich provozování v souladu s tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení. Současně jsou povinny ověřit technickou a ekonomickou proveditelnost kombinované výroby tepla.“

Uvedené ustanovení obsahuje 3 povinnosti:

1. Prokázat technickou nebo ekonomickou nepřijatelnost využívání tzv. CZT Ekoltesu.
2. Prokázat, že postavením nové kotelny nedojde ke zhoršení čistoty ovzduší.
3. Ověřit technickou a ekonomickou proveditelnost kombinované výroby tepla a energie.

Plnění povinností v bodech ad 2. a 3. není pro SVJ problém. J. Úlehla, zastupitel a v jedné osobě předseda dozorčí rady Ekoltesu sice proti konkurenci v podobě nových domovních kotelen na zasedání zastupitelstva „bojuje“ argumentem, že „…my jsme tady od toho, aby se životní prostředí lepšilo a ne neustále zhoršovalo…“, je však ve svém tvrzení již osamocen. Ostatní už dávno vědí, že nové moderní kondenzační kotle spotřebovávají, při volbě optimální kapacity, výrazně méně plynu v přepočtu na 1GJ vyrobeného tepla než činí průměr kotelen Ekoltesu.

A protože prokázat technickou nemožnost využívání tzv. CZT reálně v místních podmínkách nelze, soustřeďuje vedení Ekoltesu svoji pozornost při svém „boji“ proti výstavbě nových kotelen na téma ekonomické přijatelnosti výstavby nové kotelny pro investory, kteří si své byty chtějí vytápět sami.

To je onen důvod, proč vedení Ekoltesu již několik let zveřejňuje více či méně zmanipulované „ekonomické“ analýzy, kterými se snaží dokázat, že nové kotelny nejsou ekonomicky návratné. V posledních dnech situace dospěla dokonce do absurdní fáze, kdy ing.R.Hlavinka, radní a současně předseda představenstva Ekoltesu, předložil na zasedání zastupitelstva návrh, aby kontrolní výbor při zastupitelstvu provedl kontrolu na toto téma:

Prošetření správného postupu samosprávy města Hranice při stavebním řízení na stavbu domovních kotelen.

V doprovodném materiálu, který je na webových stránkách města k dispozici, předkládá „důkaz“ neefektivnosti projektu nové domovní kotelny na Hromůvce, na který bylo 1.3.2011 vydáno stavební povolení (za posledních 5 roků jich bylo v Hranicích na domovní kotelny vydáno již 24). Z uvedeného materiálu je na první pohled patrno, že jeho zpracovatel, kterého ing. Hlavinka zaplatil, jak říká, „ze svého“, nezapomněl na sebemenší detail, aby prokázal, jak budou náklady na teplo z nové kotelny vysoké, ale přitom totéž nějak zapomněl udělat i s náklady na výrobu tepla Ekoltesem. Takže Ekoltes nebude příštích 15 let například do svých kotelen investovat, protože se v ekonomickém porovnání neuvažuje s žádným pohybem odpisů, Ekotesu se ekonomicky nedotkne zateplování zbývajících paneláků, což má mít na druhé straně dramatické důsledky v podobě údajné nekonkurenceschopnosti domovní kotelny, Ekoltesu se nedotknou ani schválené změny DPH, protože se v předloženém materiálu uvažuje s cenou tepla Ekoltesu na úrovni výjimečného roku 2010, atd.

V diskuzi k předloženému materiálu vystoupili i dva zástupci domů, které si vytápí samy. Jedním z nich byl M. Novák, 1.máje 1666:

„Vlastníme kotelnu, vedlejší dům je 1665, kotelnu nemá, vytápí Ekoltes. Mám tady srovnané náklady na teplo, ohřev teplé vody, kolik je vodné a kolik je rozdíl. Celkový náklad za rok 2009 na dům 1665 je 602 804 korun, a dům náš 356 201 korun. Rozdíl je 246 603 korun za topnou sezónu. Včetně všech nákladů, revizních zpráv a všech dalších věcí týkajících se kotelny.“

R. Ondriášová, starostka města se snažila diskutující několikrát usměrnit asi takto:

„Já jenom zdůrazním ještě jednou, to opravdu není, že by se mělo srovnávat, ta nebo ta kotelna, ale o tom, jaký byl ten postup té samosprávy a zda město konalo správně.“

Ty svatá prostoto!  Vždyť co je možno na postupu Městského úřadu kontrolovat? Výše jsem stručně vysvětlil, že jediné sporné místo při posuzování plnění platné legislativy ve stavebním řízení je otázka návratnosti (efektivnosti) výstavby nové kotelny. Právě o tom byl materiál předložený inž. Hlavinkou a právě o tom se - právem - na zastupitelstvu diskutovalo. Přitom Ekoltes sám nepřímo potvrzuje efektivnost nových kotelen vykazovanými výsledky své kotelny K16 realizované před několika lety na Hromůvce.  Ale to už je téma na jiný článek – o skutečných příčinách postupného rozpadu tzv. centrálního zásobování teplem, které ve skutečnosti CZT není (žádné rozhodnutí ani závazné stanovisko Energetického regulačního úřadu, že se jedná o CZT, neexistuje), o škodlivé roli politiků v kontrolních a současně řídících orgánech Ekoltesu, atd.

Rozpory v informacích poskytnutých Ekoltesem byly tak průkazné, že zastupitelstvo návrh předložený Ing. R. Hlavinkou nepřijalo.

Zdeněk Špiřík