Protipovodňová ochrana Hranic a jeho místních částí

Hranice i jeho místní části jsou protkány několika vodními toky, což s sebou nese kromě výhod i starosti. Dalo by se předpokládat, že otázka protipovodňové ochrany bude trvale v centru zájmu rady města, starosty a místostarostky. Že tomu tak není, jsem upozorňoval po celé 4 roky všemi prostředky, které jsem měl k dispozici – na zasedáních zastupitelstva, na stránkách HT, na webu Hranické listy, na veřejných setkáních s občany atd. Měl jsem tak možnost zažívat nezájem zmíněných představitelů města „z první ruky“. Vyzkoušel jsem několik způsobů, jak upoutat jejich pozornost a přimět je k plnění jejich, ať již „zákonných“, či morálních povinností v této sféře. Promítal jsem jim na zastupitelstvech fotografie závad v povodí jednotlivých toků, prezentacemi jsem jim připomínal jejich povinnosti vyplývající z platných zákonů, společně s inž.Hüblem jsme „soukromě“ zajišťovali podklady a návrhy řešení na ředitelství Povodí Moravy a předkládali je výše uvedeným představitelům města.  V rámci plnění povinností v kontrolním výboru při zastupitelstvu jsem prokázal rozpory mezi sliby a informacemi starosty města na jedné straně a skutečností na straně druhé. Několikrát mě podpořila i část koaličních zastupitelů a zastupitelstvem tak prošlo několik usnesení, úkolujících radu města, starostu a místostarostku.

A výsledek? Mlžení, mlácení prázdné slámy, žvanění, slibování, nekonečné odkládání byť třeba jen odpovědi, natož nějakého rozhodnutí směřujícího skutečně k reálnému řešení. V jednom případě starosta neváhal nechat hlasováním na zastupitelstvu zrušit diskuzi na protipovodňové téma, v jiném radní inž.Kutý starostovi navrhoval při diskuzi o loňské povodni nechat hlasovat o ukončení diskuze. Můžeme se potom divit, že stav naší protipovodňové ochrany je v současné době ještě horší než na začátku volebního období?

A v této situaci nám pan starosta vítězoslavně sděluje: „My to všechno připravíme a na stříbrném podnose předáme další politické garnituře“. Hovoří o přípravě údajných protipovodňových opatření.  Ve skutečnosti se ale o žádné protipovodňové opatření nejedná. Externí firmě byl zadán projekt (víc se v tomto volebním období nestihne), jehož realizace za předpokládaných 10,8 mil.Kč  by někdy v budoucnu měla urychlit předávání informací o tom, který potok se vylije nebo právě vylévá z břehů. (Neodpustím si přitom vyslovit pochybnost, zda je k tomuto účelu nutno vynaložit tak velký objem peněz a kladu si otázku, zda by nebylo účelnější část z nich použít na skutečnou protipovodňovou ochranu.) Vedení města tak m.j. reaguje na jedno ze svých selhání při povodni v červnu 2009, kdy v průběhu 3 hodin nedokázalo v rámci činnosti povodňové komise vyhlásit aspoň některý stupeň povodňové aktivity. Přitom informace z automatického měření hladiny na Veličce přímo pod zámkem byla k dispozici i v radničních počítačích.

Velmi často jsme v průběhu volebního období slýchali argument, že město není správcem Bečvy, Veličky nebo Ludiny. Naši představitelé se tak alibisticky zbavují zodpovědnosti za účinné prosazovaní oprávněných zájmů občanů, kteří je volili. Nedivme se proto, že např. ohrázování Veličky v prostoru mezi mostem na silnici I/35 (směr Val. Mez.) a soutokem s Ludinou se po celé volební období zhoršuje až do stavu, pro který je i výraz havarijní už příliš slabý.

Před nedávnem nám Bečva opět ukázala, co umí. A o suchém poldru Teplice se mluví a mluví. Kolik že to už je roků? Pro město by přitom byl výhodnější obtok jezu. Diskuzi na toto téma jsme otevřeli (opět soukromě) loni v květnu s inž. Hüblem na Povodí Morava v Brně. Po technické stránce jsme se shodli na účelnosti takového opatření i na velikosti jeho účinku na výšku hladiny Bečvy v našem zájmovém území. Správci Bečvy se logicky do obtoku nechce – usiluje o poldr. Ten však představuje miliardovou investici a z toho důvodu je termín jeho realizace nejasný. Město by proto mělo učinit první kroky k získání dotace na realizaci obtoku z vlastní iniciativy. Rada města v čele se starostou však pro tento projekt odmítá nechat zpracovat byť jen studii a proto jejich odvolávání se na územní plán považuji za pouhou výmluvu. Studie je naopak nutná pro určení rozsahu chránění území pro tento účel a samozřejmě k tomu, aby se vůbec mohlo o možnosti jeho financování začít jednat. 

Pro hrubé zorientování – obtok jezu by při nedávné povodni např. v prostoru mostu pomohl snížit hladinu vody v Bečvě víc jak o metr! Kolik problémů a kolik zbytečně vynaložených prostředků bychom městu a našim spoluobčanům ušetřili!   

Na druhé straně titíž představitelé města prosadili v zastupitelstvu uvolnění příspěvku 5,4 mil. Kč z obecní pokladny na výstavbu soukromé tenisové haly v záplavové oblasti vedle jezu. Neměl by být postup obrácený? Nejdříve snížit riziko zaplavení investic v této lokalitě (viz, jak nedávno dopadla plovárna, házenkářská hala a další objekty) a teprve potom tam stavět něco nového?

Starosta s místostarostkou za přihlížení radních však neřeší problémy s vodou ani tam, kde město závislé na cizím správci vodního toku není. Ing. Zahradníčková ve studii odvedení dešťových vod z okolí viaduktů již v roce 2007 navrhla obnovit původní odvodňovací příkopy z obou stran viaduktů.

V říjnu 2008 mi starosta města na dotaz, jak se studií naložilo vedení města, odpověděl: „vedení města se problematikou intenzívně zabývá s cílem najít řešení“. Podobné, různě „vyšperkované“ odpovědi jsem musel potom vyslechnout ještě několikrát. Když odbor životního prostředí navrhl začlenit do návrhu letošního rozpočtu prostředky na vypracování potřebné dokumentace, rada to odmítla. To, že se opět jednalo jen o mnohaleté výmluvy, dokumentuje zveřejněné vyjádření pana Dušana Michálka z předchozích dnů: „Do deseti minut tam byla technika a do půl hodiny bylo po problému“. Stalo se tak bohužel poté, co se opět „Mexikem“ převalila voda z nedalekých polí. Protože obnova původního příkopu za viadukty proběhla v promáčeném terénu, je třeba ji považovat pouze za provizorium. Opatření bylo realizováno v souladu s platnou legislativou a bylo možné je realizovat v příhodnější době a co je důležitější – již před lety.

K dotazu „jaký je závěr po projednání studie proveditelnosti o názvu Bezejmenný potok z roku 2007 v komisi rozvoje a v radě“ (řeší lokalitu Pod Hůrkou a U Kostelíčka) mi starosta města v říjnu 2008 odpověděl takto: „materiál je připraven tak, aby prošel radou a byly stanoveny další kroky“. Na tom projednání a „krocích“ se pracuje rovněž dodnes.

Odpovědět na otázku "jak reagovala rada města na doporučení komise rozvoje města z 1.pololetí 2009 ve věci ochrany povodí Bezejmenného potoka před povodněmi" starosta na zastupitelstvu letos v dubnu odmítl, musel jsem o ni žádat s odvoláním na zákon o svobodném přístupu k informacím.  Odpověď starosty města zní – kopíruji z originálu: "Komise jen sdělila co my už dávno víme -  těch recipientů musí být několik, problém je v tom, že Bezejmenný potok je jen název, ale vodní tok to není – je to jen povrch po kterém se pohybuje voda a to jen někdy. Bude ještě nějakou dobu trvat než se tento složitý stav vyřeší. Je tam také hodně soukromých špatně přístupných pozemků." A "voda pohybující se po povrchu" vzápětí opakovaně předvedla, co umí.

Závěrem si kladu otázku, jak dlouho si to vše postižení spoluobčané nechají líbit. Nedivil bych se, kdyby demokratická defenestrace proběhla při podzimních komunálních volbách.

Zdeněk Špiřík, jedná se o článek předaný k otištění do HT.