Naparia 2

Lumír Fojtík

Jak jsem již na tomto webu 12.března konstatoval, pokud jde o podávání podnětů mimo orgány města, podle mne to je vždy až ta poslední možnost po vyčerpání předchozích.

Probereme-li všechna známá fakta, osobně sice docházím k závěru, že z hlediska politického a obecných zásad správy věcí veřejných je schválení investičního příspěvku Sportovnímu centru NAPARIA o.p.s. nedobrým rozhodnutím Zastupitelstva města Hranice, nicméně na straně druhé si nemyslím (neznaje fakta sice možná existující, leč mně neznámá), že by byl porušen zákon, natož způsobem volajícím po zásahu orgánu činného v trestním řízení.

V diskusi na zastupitelstvu[1] k inkriminovanému bodu zaznělo, že nakládání s prostředky je v pravomoci zastupitelstva. To ano, ale zastupitelstvo není město, je to jen skupina občanů města, které jiná skupina občanů města, mnohem větší, vyjádřila důvěru s prostředky města řádně hospodařit. Zastupitelstvo nereprezentuje sebe sama, ba ani jen voliče, nýbrž všechny občany města, jak ty co nevolili, ač mohli, tak i ty co volit nemohli, ač by i chtěli.

Oblíbeným argumentem při obhajování obdobných aktivit je, řečeno slovy Oldy Říhy z legendární skupiny Katapult, „a co děti, mají si kde hrát?“. Pod děti lze schovat cokoliv.

Příjemce příspěvku svými aktivitami poskytuje možnost realizace pro cca 300 dětí a mládeže z Hranic a okolí, které ovšem, resp. jejich rodiče, za tuto možnost platí. Kolik? Bylo i toto předmětem odpovědného rozhodování? Soudě podle ceníku, tak sport není levná záležitost, zvláště na tak vysoké úrovni, jakou deklaruje předmětná obecně prospěšná společnost.

Podle sociálních údajů přibližně tři čtvrtiny pracujících občanů v této zemi nedosáhnou ani zdaleka na oficiální hrubý průměrný plat a pohybují se mnohdy hluboko pod jeho úrovní, přičemž jejich počet se stále zvyšuje[2]. Kolik hranických občanů s takovým příjmem posílá své děti do tohoto noblesního zařízení? Mnoho jich asi nebude. Spíše jde o aktivitu finančně vhodnou pro movitější část populace města, bez nadsázky tvořící výraznou menšinu občanů.

Nemluvě o tom, že dle údajů Českého statistického úřadu je v Hranicích cca 2650 osob ve věku od 6 do 19 let (podle stavu dle sčítání v roce 2011, současný počet asi moc odlišný nebude). Pokud se v předmětném obecně veřejně prospěšném zařízení realizuje cca 300 dětí a mládeže, a odečteme-li mimohranické, pak štědrý příspěvek města směřuje na zlomek mladé hranické populace, jejichž rodiče si sportovní aktivity svých ratolestí mohou dovolit a v podstatě tak zcela absurdně dotuje ty finančně zajištěnější.

A co ten většinový zbytek, který by bylo možno v duchu slov oné písně od Katapultu parafrázovat „a co děti, mají si za co hrát?“? Neměly by být ony prostředky spíše vloženy do školních tělocvičen města a zajištěn do nich vskutku veřejný přístup lidové většině?

Z tohoto pohledu je pak nutno se zabývat otázkou, zda oněch třináct zastupitelů reprezentovalo, či si je alespoň jisto, že reprezentovalo, vůli občanů města (a že jich je), a pokud ano, jak tuto jejich vůli zjišťovali? Mysleli na tu chudou plebejskou většinu, nebo na tu bohatší patricijskou menšinu občanů, či přímo snad na tu svou sociální skupinu?

Mimochodem, tato obecně prospěšná společnost vznikla 30. dubna 2013 a během pouhého půldruhého roku, do 13. listopadu 2014, kdy požádala o příspěvek, dokázala vzniknout, získat odněkud 60 milionů Kč, absolvovat všechna nezbytná správní řízení, peníze proinvestovat a realizovat příslušné stavební aktivity… To je na Podnikatele roku.

Leč zpátky k pravidlům hry, zvláště těm, které si město samo sobě stanovilo.

Pohlédneme-li totiž na Programové prohlášení Rady města Hranic pro volební období 2014 – 2018[3], jehož právní závaznost je mimochodem nulová, a jde tak o pouhopouhou politickou proklamaci, pak hned v Úvodním ustanovení najdeme několik zásad, které se v konfrontaci s popisovaným případem stávají bezduchou frází.

Čtenáři posuď:

„Naši prioritou je strategické řízení města. V této souvislosti zpracujeme, podrobíme veřejné diskusi a schválíme Programy rozvoje nejvýznamnějších oblastí života města.“

Ještě žádná vskutku veřejná diskuse nebyla, rozvojové programy věc blíže nespecifikují (viz dále) a dva melouny jsou snad i v čudu.

„Prohloubíme komunikaci orgánů města s veřejností.“

Jenže ona žádná komunikace orgánů města s veřejností ohledně předmětného investičního příspěvku nebyla.

„V zastupitelstvu budeme důsledně obhajovat oprávněné zájmy občanů a naplňovat Etický kodex zastupitele.“[4]

Je-li poskytnutí příspěvku zájmem občanům, pak jak byl tento veřejný zájem zjištěn, natož obhájen?

„U přidělování grantů a dotací nastavíme objektivní kritéria hodnocení žádostí.“

Jak byla tato objektivní kritéria aplikována, když materiál pro jednání o žádosti o investiční příspěvek žádná hodnotící kritéria neobsahoval?

Dalším „strategickým“ dokumentem je Komunikační strategie města Hranic[5], jejíž bod 3.2. Občané města Hranic ve vztahu k veřejnosti, občanům města deklaruje, že:

„Jde o nejdůležitější skupinu v rámci vnější komunikace, která má nejužší kontakt s městem. Veškerá rozhodnutí „radnice“ se těchto občanů přímo dotýkají a naopak veřejné mínění zpětně ovlivňuje rozhodování radnice. Proto je potřebné věnovat jim v komunikaci nejvyšší pozornost, ptát se, co je zajímá, vysvětlovat zásadní rozhodnutí města i možné sporné body. Jako zpětná vazba slouží jednak dotazníky občanům, ale například i zaváděná aplikace „Dej tip.“

Obdobně Zásady transparentnosti města Hranic[6] ve své preambuli uvádí, že:

„Zásady transparentnosti města Hranic jsou pravidla obsahující zásady a principy průhledného a jasného rozhodovacího procesu orgánů města. Transparentnost činnosti a rozhodovacích procesů města posiluje jeho důvěryhodnost a odpovědnost vůči občanům a také snižuje riziko korupce. Zásady mají zejména za cíl ještě více se přiblížit veřejnosti, zvýšit přístup občanů k informacím a zvýšit odpovědnost za jednotlivá rozhodnutí.“

Ušlechtilost těchto myšlenek není třeba jakkoliv komentovat, ovšem o jejich praktické realizaci by bylo možno popsat stohy papíru.

Podpory hranické tělovýchovy se týká dokument Koncepce podpory tělovýchovy mládeže na období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2018[7], kterou schválilo zastupitelstvo města svým Usnesením 23/2014 - ZM 2 ze dne 11. 12. 2014 a jde tak zcela nový, vskutku aktuální dokument.

Za základní dokumenty, z nichž tato koncepce vychází, označuje Grantový program města Hranic a Zásady pro poskytování příspěvků z rozpočtu města.

Materiál, předložený pro jednání zastupitelstva, obsahuje na str. 2 tři nenápadná slůvka „Bez připomínkového řízení“.

Proč?

Pohlédneme-li na již cit. dokument Koncepce podpory tělovýchovy mládeže na období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2018 a zvláště Zásady transparentnosti města Hranic, tento v Článku 8 – Granty a příspěvky v bodu 1 výslovně uvádí, že „Finance žadatelům se rozdělují na základě Grantového programu města Hranic a Zásad pro poskytování příspěvků z rozpočtu města.“

Finance, to jsou peníze a investiční příspěvek je o penězích.

Materiál předložený zastupitelům neobsahuje ani slovo o provedení posouzení ve vztahu k tomuto dalšímu ušlechtilému a strategickému dokumentu s názvem Grantový[8] program města Hranic[9], který se dle bodu 1. Úvod a cíl vztahuje na „podporu projektů v různých oblastech realizovaných převážně na základě dobrovolné vůle a účasti občanů formou přidělení finančních grantů schválených radou a zastupitelstvem města“, což je tak široký pojem, že lze pod něj vztáhnout cokoliv, i investiční příspěvek, který je financemi ve smyslu Zásad transparentnosti města Hranic.

Následný bod 2. se týká uchazečů o přidělení grantu, a pokud jde o navazující bod 2.2, týkající se grantů na podporu investic a oprav tělovýchovných zařízení, kulturních zařízení a zařízení sociálních služeb, což nemohu si pomoci, je předmětem investičního příspěvku, pak tento výslovně uvádí, že uchazeči mohou být „Právnické a fyzické osoby, které jsou majiteli předmětného tělovýchovného zařízení, kulturního zařízení nebo zařízení sociálních služeb.“

Žadatel o investiční příspěvek ale není majitelem předmětného tělovýchovného a kulturního zařízení, tím je podle údajů katastru nemovitostí Olomoucký kraj. Podle zásad Grantového programu města Hranic by tak žadatel na grant či příspěvek, v každém případě ale na finance – peníze, vůbec nedosáhl pro nesplnění jednoho ze základních kritérií!

Že by zde byl důvod, proč v materiálu pro zastupitele není o posouzení s grantovým programem a zásadami transparentnosti ani zmínka a proč se podle těchto dokumentů města nepostupovalo? K čemu potom jsou?

Vědí vůbec noví zastupitelé o těchto závazných dokumentech města[10], nebo se stali povolným nástrojem v rukou starých zkušených a protřelých zastupitelů, kteří o těchto dokumentech moc dobře vědí, leč taktně o nich pomlčeli?

Nevím, co si tvůrci výše uvedených zásad z citovaných dokumentů, navzdory jejich vznosné ušlechtilosti, představovali a stávající zastupitelé představují pod jejich skutkovým naplňováním, leč stanoví-li si zastupitelé sami sobě pravidla[11], tj. z vlastní vůle a rozhodnutí, nikoliv z nucené povinnosti zákona, pak by je měli sami dodržovat, protože jinak je nutno klást otázku “Proč vlastně tyto ušlechtilé dokumenty přijímali?“.

Nebyly naplněny vnitřní normy města, které si občané prostřednictvím zastupitelů stvořili ke správě svých vlastních záležitostí tak, aby tato správa věcí veřejných probíhala transparentně, bez pochybností a dohadů, na základě plné informovanosti o řešených záležitostech a s prokazatelným doložením veřejného zájmu. Skutečnost se ale jeví být jiná.

Jeden by mohl dojít k závěru, že občané města byli degradováni na toaletní papír.

Jedno je ale jisté, ačkoliv po podzimních volbách se v zastupitelstvu objevilo relativně hodně nových tváří, které mohly do stojatých obecních vod vznést patřičné oživení, zatím se tak nestalo.

A pokud jde o volební strany a jejich zcela nové zastupitele ve stávající koalici, u nich je jedno stoprocentně jisté – svým voličům svými dosavadními postoji a skutky opravdu otevřeli oči, pokud ovšem nepřeváží, v souladu s předvolebními sliby, sebereflexe a otevření očí vlastních.

Celá záležitost je totiž demokraticky plně řešitelná v rámci norem zákona o obcích.

Jenže to by vyžadovalo kompetentnost, znalost procesů a fungování obecní samosprávy, serióznost, argumentační správnost, logickou věcnost, systémový přístup k věci, prezentační korektnost, sémantickou schopnost a aspoň promile Cicerovy rétoriky¹²⁾,  zatímco poslech 106. až 141. minuty zvukového záznamu z jednání únorového zastupitelstva alespoň u mne vyvolával spíše čiré zděšení.

Pokud v oněch chvílích měl někdo z koaličních zastupitelů určité pochybnosti o tomto bodu programu jednání zastupitelstva, pak výsledkem muselo logicky být přiklonění se k předloženému materiálu.

---

[1] Pozn.: viz zvukový záznam z jednání zastupitelstva ze dne 19. února 2015, stopáž 106. – 142. minuta,  http://www.mesto-hranice.cz/cs/pro-obcany/samosprava/zapis-z-jednani-zm/zapisy-a-zaznamy-z-jednani-zastupitelstva-2014-2018.html

[2] Pozn.: ne každý má to štěstí na příspěvek od města k zajištění svých potřeb a aktivit.

[3] Nová rada města zpracovala své Programové prohlášení pro volební období 2014 - 2018 a seznámila s ním zastupitele města na prosincovém jednání zastupitelstva. Programové prohlášení se opírá o Program rozvoje města Hranic na období 2012 – 2020 a obsahuje podstatné body volebních programů koaličních stran. http://www.mesto-hranice.cz/cs/aktuality/rada-mesta-hranic-zpracovala-sve-programove-prohlaseni.html

[4] Etický kodex člena zastupitelstva města Hranic, člena finančního výboru  zastupitelstva města Hranic a člena  kontrolního výboru člena zastupitelstva města Hranic schválilo zastupitelstvo města   na svém jednání  8. září 2011 Usnesením č. 204/2011 - ZM 7 ze dne  8. 9. 2011, http://www.mesto-hranice.cz/cs/projekty-a-strategicke-dokumenty/strategicke-dokumenty-mesta/eticky-kodex-clena-zastupitelstva-mesta-hranic.html

[5] Tento dokument přijala Rada města na svém jednání dne 17. června 2008 usnesením 1204/2008 -  RM 44. Komunikační strategie byla upravena a schválena Usnesením Rady města Hranic 1817/2013 - RM 54 ze dne   23. července 2013, http://www.mesto-hranice.cz/cs/projekty-a-strategicke-dokumenty/strategicke-dokumenty-mesta/komunikacni-strategie-mesta-hranic.html

[6] Zásady transparentnosti města Hranic schválilo zastupitelstvo města na svém jednání 8. září 2011 Usnesením č. 204/2011 - ZM 7 ze dne 8. září 2011, http://www.mesto-hranice.cz/cs/projekty-a-strategicke-dokumenty/strategicke-dokumenty-mesta/zasady-transparentnosti-mesta-hranic.html

[7] http://www.mesto-hranice.cz/cs/projekty-a-strategicke-dokumenty/strategicke-dokumenty-mesta/koncepce-podpory-telovychovy-mladeze.html

[8] Pozn.: dokument vůbec neobjasňuje pojem „grant“, jak je vlastně pro účely tohoto dokumentu vůbec chápán? Pohlédneme-li do Nového akademického slovníku cizích slov, Nakladatelství Academia, Praha 2009, str. 287, ISBN 978-80-200-1351-4, je grant definován jako „forma stipendia udělovaného zpravidla vědeckému pracovišti nebo kolektivu na řešení určitého výzkumného úkolu“, s čímž korespondují i internetové zdroje uvádějící význam „finanční podpora přidělená grantovou komisí na určitý výzkumný projekt“, viz např. http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/grant. V Hranicích se provádí nějaký výzkum? Nebo jde o zcela nevhodné použití termínu s jiným významem?

[9] http://www.mesto-hranice.cz/cs/pro-obcany/zivotni-situace2/granty-a-prispevky/granty.html

[10] Pozn.: Noví zastupitelé zcela logicky nemohou ještě znát vše, co souvisí s činností obce, a právě proto musí obdržet všechny relevantní informace od zpracovatele materiálu, aparátu městského úřadu, který zde ovšem zřejmě selhal a možná i rezignoval na objektivní, nestranný a věcný výkon zpracování agendy.

[11] Pozn.: rozhodnutí orgánů města učiněná v minulosti, a to i v předešlých volebních obdobích, jsou platná a závazná, dokud je odpovídající orgán města nezruší.

[12]    Kdyby takhle vedl Cicero svou filipiku proti Catilinovi, asi by se dějiny římského impéria ubíraly jiným směrem…