Jedním z nejvážnějších témat řešených v současné době vedením
města je rozdělení městské společnosti Ekoltes formou odštěpení provozu tepelného
hospodářství. Protože však toto téma doprovází řada nezodpovězených otázek,
zaujalo mě usnesení zveřejněné na webových stránkách města:
Rada města Hranic po projednání nepřijala usnesení k materiálu "Objasnění důsledků oddělení kotelen na hospodaření města a Ekoltesu Hranice as.“
Jak je z textu usnesení patrné, Rada města nevybočila ze svých zvyků a i v tomto případě zveřejnila něco, co samo o sobě, přes krasořečnění o „transparentní radnici“ žádnou relevantní informací není.
Odvolal
jsem se proto na Zákon 106/1999 a 10. ledna jsem vedení města požádal o
poskytnutí příslušné části zápisu a kompletního materiálu k tomuto bodu
jednání.
Rovněž paní starostka své zvyky neporušila a požadovaný podklad, který existuje v elektronické podobě a tudíž jeho odeslání elektronickou poštou trvá nanejvýš minuty, nechala poslat, stejně jako v předchozích případech až poslední den daný zákonem. Tentokrát asi hodinu a půl před vypršením 15 denní zákonné lhůty. Budiž, už jsem si zvykl na to, že asi k naplňování hesla „transparentní radnice“ ve výkladu současného voleného vedení města takové poťouchlosti patří. Za daleko závažnější však považuji tvrzení paní starostky obsažené v odpovědi na moji žádost:
Rovněž paní starostka své zvyky neporušila a požadovaný podklad, který existuje v elektronické podobě a tudíž jeho odeslání elektronickou poštou trvá nanejvýš minuty, nechala poslat, stejně jako v předchozích případech až poslední den daný zákonem. Tentokrát asi hodinu a půl před vypršením 15 denní zákonné lhůty. Budiž, už jsem si zvykl na to, že asi k naplňování hesla „transparentní radnice“ ve výkladu současného voleného vedení města takové poťouchlosti patří. Za daleko závažnější však považuji tvrzení paní starostky obsažené v odpovědi na moji žádost:
„Ve své žádosti o poskytnutí informací
podle zákona o svobodném přístupu k informacím žádáte mimo jiné o poskytnutí
kopie části zápisu ze zasedání Rady města Hranic konaného dne 18.12.2012
v bodě Objasnění důsledku oddělení kotelen na hospodaření města a Ekoltesu.
V souladu s § 101 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní
zřízení), ve znění pozdějších předpisů jsou schůze rady obce neveřejné. Z odstavce 3 výše uvedeného ustanovení
dále vyplývá, že zápis ze schůze rady obce musí být uložen u obecního úřadu k
nahlédnutí členům zastupitelstva obce.
Jiným osobám výše uvedené oprávnění nesvědčí, přesto Vám však obsažně
poskytujeme informace Vámi požadované.“
Nechci
spekulovat, zda se jedná o nechuť poskytovat informace, nebo o neznalost. Obojí
je špatné. Nic na věci ani nemění, že v tomto případě jsem kopii zápisu
obdržel, protože v jiných případech tomu tak nebylo. Zmíním jednu dokonce
kuriozní situaci, kdy jsem o poskytnutí částí zápisu z jednání Rady města
musel jako předseda Kontrolního výboru při zastupitelstvu dlouze žádat
předchozího starostu.
Naše čtenáře, kteří se dostali do podobné situace, odkazuji na judikát Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 40/2004- 62, publikovaný pod č. 711 /2005, podle kterého „Neveřejnost schůze rady obce ani právo člena zastupitelstva obce nahlížet do zápisu ze schůze rady obce (§101 odst. 1 a 3 zákona č. 128/2000 Sb., obecního zřízení) neomezují samy o sobě právo na informace (čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) ohledně skutečností obsažených v takovém zápisu. Povinný subjekt poskytující informace ze zápisu ze schůze rady obce jiné osobě než členu zastupitelstva obce je povinen zajistit zákonem stanovenou ochranu práv a svobod jiných osob způsoby předvídanými v §12 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.“
Zajímavá je v těchto souvislostech i odpověď Ministerstva vnitra, odboru dozoru a kontroly veřejné správy na otázku, zda je zveřejňování zápisu z jednání rady obce na internetu, popř. na úřední desce obecního úřadu v souladu se zákonem o obcích. Zní takto:
„Zveřejňování zápisu z jednání rady obce na internetu rozhodné neodporuje zákonu o obcích, naopak lze je považovat za vstřícný krok k občanům, který jim umožní seznámit se se záležitostmi projednávanými v radě obce. Je ovšem třeba zajistit, aby byl zveřejňovaný zápis upraven, tedy aby jeho zveřejněním nedošlo k porušení zákonů, které poskytují některým údajům ochranu.“
Naše čtenáře, kteří se dostali do podobné situace, odkazuji na judikát Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 40/2004- 62, publikovaný pod č. 711 /2005, podle kterého „Neveřejnost schůze rady obce ani právo člena zastupitelstva obce nahlížet do zápisu ze schůze rady obce (§101 odst. 1 a 3 zákona č. 128/2000 Sb., obecního zřízení) neomezují samy o sobě právo na informace (čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) ohledně skutečností obsažených v takovém zápisu. Povinný subjekt poskytující informace ze zápisu ze schůze rady obce jiné osobě než členu zastupitelstva obce je povinen zajistit zákonem stanovenou ochranu práv a svobod jiných osob způsoby předvídanými v §12 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.“
Zajímavá je v těchto souvislostech i odpověď Ministerstva vnitra, odboru dozoru a kontroly veřejné správy na otázku, zda je zveřejňování zápisu z jednání rady obce na internetu, popř. na úřední desce obecního úřadu v souladu se zákonem o obcích. Zní takto:
„Zveřejňování zápisu z jednání rady obce na internetu rozhodné neodporuje zákonu o obcích, naopak lze je považovat za vstřícný krok k občanům, který jim umožní seznámit se se záležitostmi projednávanými v radě obce. Je ovšem třeba zajistit, aby byl zveřejňovaný zápis upraven, tedy aby jeho zveřejněním nedošlo k porušení zákonů, které poskytují některým údajům ochranu.“
Závěr:
Zápis z jednání rady města nelze
poskytovat podle něčí libovůle, či nálady, ale vedení města je naopak nejen povinno
zajistit poskytnutí zápisu z RM na žádost občana města, ale navíc je
žádoucí zápis vyvěsit na webových stránkách města (stačí začernit chráněné
osobní údaje).
Zdeněk Špiřík
3 komentáře:
Pane Špiříku, díky za informace. Vlastně je Vaší zásluhou, že nám takto přibližujete dění na radnici a ve společnostech města.
A co strastka, představenstvo.
Jsou potichu. Přišli by o peníze?
Chtějí pro město skutečně to nejlepší?
Stejně jako dotazíková akce. Stálo ba z úvahu, jaký je přínost ROZVOJOVÉ. Co takhle dotazník, zda ji mikroregion potřebuje?
Základní podmínkou dobrého života v obci jest vláda zákonů, nikoli lidí (Aristoteles)
Zákon se zde však nevysktytl sám od sebe. Zákony vytvářejí lidé. Dobří lidé dělají dobré zákony, ve prospěch všech. Špatní lidé dělají zákony ve prospěch špatných lidí. Jak to ten Aristoteles vlastně myslel? Byl určitou dobu vychvatelem Alexandra Velikého. Vztahovaly se jeho názory i na otroky? Pro koho tady byly zákony. Pro všechny? Ale souhlasím. Zákony musí platit. Stejně jako obecní normy.
Okomentovat