Dopravní značky umístěné v chodníku

Antonín Honysz  

 Na podzim 2010 byla provedena rekonstrukce chodníku na Tř. 1. máje v úseku domů 1623 až 1620. Na třech místech zůstaly ukotveny v dlažbě nového chodníku sloupky silničního dopravního značení.

Až 11. ledna pracovníci Ekoltesu dvě značky přemístili mimo chodník. Je ale nepochopitelné, že na třetí značku se "vykašlali", nepřemístili ji a odjeli. Značka je v novém chodníku postavena tak nevhodně, že dospělý člověk ji má při snížené viditelnosti na úrovni obličeje. Do dnešních dnů značka stále stojí tam, kde by podle zdravého rozumu být neměla a překáží chodcům. V současné době však i technice provádějící zimní údržbu chodníku, která při objíždění značky devastuje trávník.

S dotazem, kdy bude značka v blízkosti domu 1620 přemístěna, jsem se obrátil na vedoucího odboru dopravy MěÚ. Odpověď zní:

„Součástí rekonstrukce chodníku na Tř. 1. máje nebyly úpravy dopravního značení. Do něj firma provádějící předlažbu nezasahovala. Úpravu dopravního značení si zajišťuje spol. EKOLTES a.s. tak, aby mohla provádět zimní údržbu. Na základě Vaší připomínky byla vyzvána, aby posoudila tuto místní situaci.“

 Zastávám názor, že Ekoltes je firma, která musí plnit majitelem (městem) zadávané úkoly, za jejichž plnění je z obecních prostředků placena. Chodníky a dopravní značení jsou městským majetkem a za jeho řádný stav vůči občanům města zodpovídá odbor dopravy a ne někdo městem placený.  Proč věc úředník MěÚ přímo neřeší a vyzývá někoho, aby to za něj, když se mu bude chtít, nějak vyřešil. A co když se tomu někomu chtít nebude?

Proč nebyly značky přemístěny již při prováděné rekonstrukci místo pracné úpravy ve dvou případech až později, kdy se nový chodník v jednom případě musel rozebrat a ve druhém v novém chodníku zůstal uříznutý železný sloupek?

Zrušení retardérů v Komenského ulici

Ing. Karel Hübl, zastupitel zvolený za Věci veřejné 

Rada města svým usnesením z 18.1.2011 schválila úpravu stávajících retardérů v Komenského ulici dle varianty č. A3 s prodloužením nájezdu za 242 tis. Kč.

K posouzení byly předloženy tři varianty úpravy retardérů a náhrada retardérů  světelnou signalizací radar- semafor a měření rychlosti.

Na únorovém zastupitelstvu předložím k posouzení ještě další variantu - zrušení všech retardérů a vybudování kruhových křižovatek s ulicí Skalní a Hřbitovní. Dle mého názoru je možno dosáhnout stejné bezpečnosti provozu jako při vybudování tří příčných prahů.

Výhodou je navíc :

• větší plynulost dopravy
• menší produkce výfukových plynů
• menší hlukové zatížení okolí komunikace
• větší bezpečnost při vyjíždění z ulice Skalní a Hřbitovní
• možnost průjezdů sanitek a hasičů
• větší propustnost křižovatek postačující i při dalším rozvoji dopravy v této lokalitě.
• odstranění poškozování vozidel při přejíždění zpomalovacích prahů   

V ulici Hřbitovní budou asi problémy s umístěním. Za prověření to však rozhodně stojí.

            Jde to lépe                                                                

Důchodci, děkujeme. Odcházíme!!!

Radomír Dolanský, blog iDNES.cz

V posledních týdnech se stáváme svědky odhalování hnusu v nás. Řada mladých lidí se vyjadřuje o důchodcích způsobem, který jako by vypadl z nacistických učebnic o řízené selekci, zatímco nás politici straší bubáky z Dělnické strany. Straší také seniory, že jim okleští důchody. Důchody, které si poctivě odpracovali, které jim nikdo nedává darem jako jiným skupinám v české kotlině.

Pokračování  ZDE 

Profesní životopis

Albín Bílek politikus

 Byl jsem ředitelem jednoho velkého koncernového podniku.
Kávu mi vařila sexy sekretářka, do práce jsem jazdil Tatrou 613.
Jednou za mnou přišli, abych zaplatil 5 000,- Kč na pohřeb člena ÚV KSČ.
Řekl jsem, že za 5000,- Kč pochovám celý ÚV sám.
 
Od té doby jsem pracoval jako ředitel malého podniku.
Kávu mi vařila stará sekretářka, do práce jsem jezdil Tatrou 603.
Jednou mi vyčítali, že jsem nebyl na poslední schůzi KSČ.
Řekl jsem, že kdybych  věděl, že je opravdu poslední, přišel bych s transparentem.
 
Od té doby jsem pracoval jako  mistr.
Do práce jsem jezdil vlastním autem, kávu si vařil sám.
Na stěně jsem měl obraz Husáka a Lollobrigidy. Řekli mi, abych  tu kurvu sundal.
Sundal jsem Husáka...
 
                            Od té doby jsem pracoval v kotelně, ale život mne poučil....

Pak přišel sametový převrat ...nechal jsem se rehabilitovat...

Od té doby pracuji v politice.
Kávu mi vaří sexy sekretářka, do práce mě vozí řidič v Audi.
  Držím hubu a zvedám ruku, jak je potřeba.

Moje životní úroveň zase stoupá. Na výstřelky mládí jen v hezkém vzpomínám

Z rozhovoru s podnikatelem Tomiem Okamurou

Jste podnikatel, a přesto jste před časem vyslovil názor, že stávka zaměstnanců ve veřejném sektoru proti snižování platů je legitimní. To bylo celkem překvapivé.

V tomto konkrétním případě stávkujícím rozumím. Stát dlouhodobě vyhazuje peníze oknem za nesmyslné projekty, veřejné peníze se masově rozkrádají a připadne mi nefér brát jako prvním peníze těm, kteří dluhy státu nezavinili. 

To nemá nic společného s pravicí nebo levicí. To, aby se peníze nerozkrádaly, nebo nevyhazovaly oknem, by mělo být přece za každé situace normální. Stát však ani mě, ani stávkující nepřesvědčil, že opravdu začal veřejné peníze šetřit, či s nimi správně nakládat. Koneckonců kauza příprav podvodů na Státním fondu životního prostředí dává tomuto argumentu za pravdu. 

Ukázalo se, že není problém nadhodnotit zakázku o tři miliardy, ale je problém zachovat už tak nízký plat školníka nebo školní kuchařky. Můj názor se odvíjí od neetického jednání vlády - nedokázala státní zaměstnance svým jednáním přesvědčit, že škrty jsou nutné a že neexistuje jiná varianta úspor. Vláda se o to ani jako celek a systémově nepokusila.

.